„Rozhodně to není naposledy, co virus ohrožuje naše životy a živobytí. Pravdou je, že příště to může být mnohem horší. Může být nakažlivější, nebo smrtelnější, nebo obojí. Nemůžeme připustit, abychom se po tom všem, včetně enormních ekonomických ztrát, které jsme utrpěli, ocitli v situaci, kdy nebudeme mít prostředky na boj s pandemií. Nesmíme zahodit progres a znalosti, které jsme získali,“ řekla vědkyně v již prosinci loňského roku BBC.
Sarah se narodila v britském Ketteringu v hrabství Nothamptonshire v dubnu 1962 do rodiny vedoucího obuvnictví a učitelky angličtiny. Na dívčí střední škole dospěla k rozhodnutí, že se chce věnovat medicíně. V roce 1983 získává bakalářský titul z biologických věd na Východoanglické univerzitě (University of East Anglia). Pro doktorský titul se přesunula na University of Hull, kde zkoumala genetiku a biochemii kvasinek Rhodosporidium toruloides a titul PhD. si za jméno píše od roku 1986.
Vědkyně: Kdyby vakcína nepomáhala těm, kteří vypadají jako já, nespala bych |
Poté nastupuje do výzkumu v oblasti pivovarnictví a v roce 1990 se přesouvá k lidskému zdraví ve farmaceutické společnosti Delta Biotechnologie v Nottinghamu. V roce 1994 se vrací na akademickou dráhu a na University of Oxford zkoumá geny malárie a jejich interakci s hostitelem.
S trojčaty na Oxfordu
Kariéru jí zkomplikuje v roce 1998 narození trojčat. Jejich výchova z ní podle rodinného přítele udělala expertku na přístup „hlavně neřešit žádné nesmysly“. S manželem se o rodičovské povinnosti dělila rovným dílem, později to byl on, kdo převzal roli primárního pečovatele.
„Skloubit práci a rodičovství je nemožné, pokud nemáte oporu. Jesle pro trojčata by mě stály víc, než jsem jako postdoktorandka vydělala, takže můj partner obětoval svou vlastní kariéru a zůstal s nimi doma,“ říká vakcinoložka.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvSyn Freddie přesto svou matku popisuje jako vždy podporující a jednající v nejlepším zájmu svých dětí. Žádné z nich neplánovalo vědeckou kariéru, nakonec ale všechny tři studují biochemii.
Na Oxfordu hvězda doktorky Gilbertové mezitím rychle stoupala a v roce 2010 se Sarah stala profesorkou na prestižním Jenner Institutu, pojmenovaném po průkopníkovi imunizace Edwardu Jennerovi, který se proslavil zavedením první vakcíny proti pravým neštovicím. Se svým týmem pracovala na vývoji univerzální vakcíny proti chřipce, která by organismus nestimulovala k produkci protilátek, ale k výrobě T-lymfocytů, které bojují s nádory či viry.
V roce 2014 vedla první test vakcíny na ebolu, a když svět zaskočil MERS, odjela do Saúdské Arábie, aby pracovala na vývoji vakcíny proti této formě koronaviru. První klinické testy odstartovaly koncem roku 2019, když se v Číně objevil covid-19. Profesorka Gilbertová si rychle uvědomila, že její metoda a zkušenosti by mohly být více než užitečné.
S virem o závod
„Byli jsme rychlí,“ říká Gilbertové kolegyně z Oxfordu, profesorka Teresa Lambeová. Čínští vědci zveřejnili genetickou strukturu nového viru takříkajíc „přes víkend a díky tomu jsme vakcínu měli skoro hned. Postupovali jsme rychle,“ vysvětluje. S tím, jak se virus vydal na smrtící marš napříč planetou, pracovala doktorka Gilbertová od rána do noci.
„E-maily od ní mi chodily i ve 4 ráno,“ dodává Lambeová. V březnu 2020 se vakcína začala testovat na zvířatech, poté na lidech. V dubnu řekla Sarah Gilberová Andrewovi Marrovi v BBC, že v září by mohla být k dispozici. Výroby vakcíny, kterou se svým týmem představila, se ujala AstraZeneca. Celý proces popisuje profesorka spíše jako sérii malých krůčků, ne jako jeden přelomový moment. „Od začátku jsme závodili jenom s virem, ne s ostatními výzkumnými týmy,“ zdůrazňuje.
Barbie coby vakcinoložka. Mattel vyrobil panenku podle slavné vědkyně |
Nikdo neví, co přijde
Science Power List magazínu The Times ji díky její práci zařadil v květnu 2020 mezi nejvýznamnější vědce světa. V listopadu 2020 nechyběla na seznamu BBC 100 žen roku. V roce 2021 vydala výše zmíněnou knihu a v červnu 2021 ji za její úsilí zatleskal celý Wimledon. Mattel podle ní vyrobil panenku Barbie.
Nyní v červnu řekla britskému deníku The Guardian, že nikdo ve skutečnosti stále netuší, co se s pandemií bude dít dál.
„Může dál ustupovat, nebo se může proměnit opět ve vážný problém. Musíme být lépe připraveni v mnoha oblastech. Pokud jde o vývoj vakcín, jsou tu viry, o kterých už víme, že mohou způsobit epidemii, ale nemáme proti nim vakcíny. Nyní bychom se měli soustředit na jejich vývoj, abychom v případě další pandemie měli nástroj, jak s ní bojovat,“ upozorňuje vědkyně.
