Zavřená zdravotnická zařízení a nejistota často doprovázená existenčními problémy v posledních třech letech způsobily, že čekárny u lékařů značně prořídly. Zatímco před akutními problémy utéct nešlo, na vyšetření v rámci preventivních prohlídek se zapomínalo mnohem snáz.
Přitom jsou to právě pravidelné kontroly, které díky včasným diagnózám nezřídka pomohou zachránit život, což platí zejména u onkologických onemocnění. Bohužel, počet pacientů s rakovinou během pandemie vzrostl.
Šest varovných příznaků, že můžete mít rakovinu prsu |
„Někteří lidé se domnívají, že preventivní vyšetření lze odkládat, takže přišli pozdě, jiní zanedbali kontroly v rámci léčby. U pacientek s karcinomem prsu se setkáváme s případy, kdy přicházejí po deseti, dvanácti, patnácti letech na kontrolu, která byla doposud jen ‚společenskou návštěvou‘. Ale najednou se odhalí návrat choroby. Většina těchto nemocných měla před nálezem nových metastáz (druhotná ložiska nádorových buněk, která se šíří po těle – pozn. red.) karcinomu prsu nepříznivě probíhající infekci koronavirem. Jedná se tedy o pravděpodobný důsledek infekce,“ uvádí onkoložka Petra Tesařová z Onkologické kliniky 1. LF a VFN v Praze.
Nebojte se mamografu
Pro ženy je rakovina prsu velkým strašákem. Začíná to obavou ze samotného mamografického vyšetření, kvůli níž některé péči o své zdraví trestuhodně zanedbávají. Odborníci, kteří se vyšetření prsů, diagnostice a případné následné léčbě chorob věnují, se v tomto ohledu stále setkávají s řadou mýtů.
Rakovina v číslechKaždoročně je u nás zachyceno okolo 8 tisíc nových případů onemocnění, tedy více než 130 pacientek na 100 tisíc českých žen. Na následky karcinomu prsu každý rok zemře přibližně 1 600 českých žen, což je více než 30 úmrtí na 100 tisíc žen. |
Pacientky se bojí, že záření vydávané mamografem je škodlivé a může způsobit rakovinu, mají strach z bolesti při vyšetření samotném, ale také z toho, že pokud by se u nich rakovina vyskytla, automaticky to znamená, že nemoci podlehnou.
V případě včasného záchytu je však úspěšnost léčby až devadesát procent. Vyšetření je sice nepříjemné, neboť při něm dochází ke stlačení prsů, aby byla lépe viditelná tkáň, ale rozhodně nijak výrazně bolestivé. Probíhá vestoje, kdy jsou ženě postupně zrentgenovány oba prsy, přičemž snímky posuzují dva lékaři. Pokud je nález nejednoznačný, je žena následně pozvána k doplňujícímu ultrazvukovému vyšetření, případně k provedení biopsie (odebrání vzorku prsní tkáně – pozn. red.).
Jestliže výsledky prokážou zhoubný nádor, je zahájena léčba, jejíž součástí bývá vedle operace také chemoterapie (podávání farmak) a radioterapie (ozařování). Tento druh léčby s sebou nese i řadu nepříjemných vedlejších projevů, jako je žaludeční nevolnost, bolest kostí, svalů a kloubů, zhoršená kvalita nehtů a pokožky, váhové, hormonální či psychické výkyvy.
Operace a vyšetření
Sledovat další díly na iDNES.tvRiskantní hra o čas
Prokáže-li se přítomnost karcinomu, neznamená to však nutně fatální následky. Náročnost léčby a prognóza její úspěšnosti závisí na konkrétní formě onemocnění, na fázi, ve které se na něj přišlo, a také na celkové zdravotní kondici pacientky.
„Po zhodnocení mamografie mě lékař screeningového centra ujistil, že hmatné ložisko vpravo je nezhoubné. Na levé straně však mamografie odhalila drobné podezřelé ložisko, které bych pouhým samovyšetřením nemohla najít. Poté již šlo všechno velmi rychle. Byla mi provedena biopsie, která potvrdila počínající zhoubné ložisko. Za další tři týdny jsem už byla po drobném chirurgickém zákroku zpět doma – a po následném ozáření a tabletkové hormonální léčbě jsem zdravá,“ popisuje na portálu mamo.cz svou zkušenost Zdena, které včasné vyšetření zachránilo život.
Ženy podceňují rakovinu prsu. Co se děje v těle, když ji neléčíte? |
Ne každá pacientka však má takové štěstí. Petra Tesařová upozorňuje, že přibývá mladých žen s agresivními formami rakoviny: „Máme spoustu mladých pacientek se špatnou prognózou, u kterých se karcinom objeví v průběhu těhotenství či kojení. Některé z těchto nemocných neumíme úplně uzdravit, protože jejich nemoc už pokročila do jiných orgánů, léky nám ale umožňují prodloužit jim život. Měříme to podle toho, jak jim rostou děti. Jestli se dožijí jejich nástupu do první třídy, tanečních či maturity,“ popisuje onkoložka Tesařová, která je předsedkyní Projektu 35, určeného mladým pacientkám s rakovinou.
Pohyb jako součást léčby
Nejnovější studie dávají ženám naději, že zabránit vzniku zhoubného nádoru nebo zpomalit průběh nemoci může přiměřený pohyb. „Přibývají nové informace o tom, že fyzická aktivita je ochranný faktor před vznikem zhoubného nádoru prsu a že snižuje pravděpodobnost návratu nemoci. Dokonce prodlužuje život i ženám s metastázami karcinomu prsu,“ upozorňuje lékařka Petra Tesařová.
Odkud se rakovina prsu bere, není zatím zcela jasné, bylo však prokázáno, že mezi rizikové faktory patří stres, nezdravý životní styl, obezita, kouření, ale také brzký začátek menstruace, dlouholeté užívání hormonální antikoncepce, oslabená imunita, různé hormonální změny a v neposlední řadě genetická dispozice.
Pokud se rakovina objevila u ostatních žen v rodině (matka, teta, babička), je zde vyšší pravděpodobnost vzniku nádoru. V takovém případě je vhodné začít chodit na pravidelné prohlídky už před dosažením čtyřiceti let. Nejvíce ohrožené jsou ženy s genovými mutace BRCA 1 nebo BRCA 2, u kterých hrozí až desetinásobné riziko onemocnění v porovnání se zbytkem populace. A právě u této skupiny žen se objevují velmi agresivní formy onemocnění v mladém věku.
