Kulturu ostrova nalézajícího se na východě Středozemního moře formovaly asi čtyři tisíce let obléhání a konflikty s Řeky, Féničany, Osmany i Brity. Není se co divit. Vždyť Kypr je takovou malou branou do Blízkého východu.
Paradoxní je, že po turecké okupaci v roce 1974 hranice probíhá hlavním městem Nikósií. A mají tu v posledním domě řecké strany kavárnu Berlin Wall No. 2, kterou označují jako Checkpoint Charlie, po berlínském vzoru.
Typicky tu podávají klobásky sheftalia. Místo střívek se balí do tuku, jakési membrány, která obklopuje žaludek. Připravují je tu z mletého vepřového masa, promíchají s cibulí, petrželí a mátou. Pak se zabalí do membrány a pečou na dřevěném uhlí. Vlastně totožné jídlo najdete i na tureckém severu ostrova, jen pochopitelně používají ovčí a telecí maso.
V podniku se scházejí všichni, kdo si chtějí užít tradičních pokrmů, a dokonce i ti, kdo by prostřednictvím jídla chtěli přispět k opětovnému sjednocení. Proto tam najdete i další pochoutky. Na stole se střídají rajčata, kapary, sýr feta a další.
Místní si zakládají na tom, že je vše absolutně čerstvé, neprošlo to lednicí, natož mrazničkou. „V jídle prostě cítíte energii větru, slunce a moře,“ komentuje šéfkuchař.
Rozhodně nemůže opomenout ochutnat vepřové souvlaki ani jehněčí játra restovaná s cibulí na olivovém oleji a s octovou omáčkou s čerstvou petrželí. Obdivuje kyperský národ, který z hornaté krajiny dokázal pro své stravování dostat to nejlepší.
Bizarní jídlaBizarní jídla na Prima Zoom můžete sledovat každé pondělí večer, reprízu ve čtvrtek v podvečer. |
Zimmern nemůže nenavštívit ani zeleninový trh, kde se setkávají prodejci z obou částí ostrova. Protože pro obyčejné návštěvníky i ostatní běžné obyvatele je cesta do severní turecké části spojena s nutností povolení a průchodem přes celnici a pasovou kontrolu.
Raději se vydá do vnitrozemí, kde objeví kouzlo rohovníku, což jsou nevelké stromy se zpeřenými lesklými listy a drobnými květy bez koruny. Plody rohovníku obecného, pěstovaného zejména ve Středomoří, jsou známé jako svatojánský chléb nebo karob.
Používají ho tu už staletí na topení při uzení vepřového masa. Vyrábí se tu místní verze luganegy, kterou známe spíš jako italskou specialitu, a také uzená vepřová šunka, jež je úplně tmavá, udí se pozvolna až sto dní. Její další zvláštností je, že se na 15 dní nakládá do soli a dalších 15 pak leží ve víně.
Rohovník však dává plody, ze kterých se vyrábí karamel a sirup na zažívání. Když se vylouhují a přefiltrují nadrcené rohovníkové plody, zbude sirup, jenž se tak dlouho redukuje zahříváním, až se úplně zbaví vody a vznikne karamel. Z hmoty se pak uplete něco jako „korbáčiky“, které se zamrazí.
Pokud se chystáte na dovolenou na Kypr, a přitom vás zajímá jídlo, tak tady máte tu nejlepší pozvánku.
