Mor nevymizel, ale po milionech už lidi zabíjet nebude, říká infektolog

  0:10
Další epidemie? Ještě jsme nevyřešili koronavirus a svět obletěla zpráva o morové nákaze. Může za ní zákeřná bakterie, která parazituje zejména na hlodavcích žijících pospolitě v suchých oblastech a obývajících zemní nory. „Zprávám o výskytu moru se zřejmě nevyhneme, ale celosvětová pandemie moru lidstvo ohrozit nemůže,“ je přesvědčen infektolog Václav Dostál.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Mor (pestis) je závažné akutní horečnaté onemocnění probíhající zpravidla ve formě bubonické (dýmějové) nebo plicní. Výskyt nemoci jsou lékaři na celém světě povinni nahlásit.

V Číně se zřejmě šíří další epidemie. Dýmějový mor mohou přenášet svišti

Boubon znamená v řečtině tříslo, místo, kde se nemoc typicky projevuje, odtud je odvozen název moru bubonický,“ vysvětluje Václav Dostál, emeritní přednosta Infekční kliniky FN v Hradci králové. Původcem nemoci je bakterie Yersinia pestis, která v přírodě parazituje zejména na hlodavcích žijících pospolitě v suchých oblastech a obývajících zemní nory, jako jsou hraboši, sysli, psouni. Vnímaví k nákaze jsou podle Dostála také zajícovití, kopytníci a šelmy.

„Tomu odpovídají endemické oblasti výskytu moru, které se nacházejí ve střední Asii, od Kaspického moře po Mongolsko, ale i v jiných oblastech světa včetně jihozápadní části USA,“ uvádí lékař s tím, že nákazu přenáší také blecha krysí a jiné druhy blech.

„U člověka poštípaného blechou se obvykle rozvine takzvaná bubonická forma moru, která je málo nakažlivá. Když však bakterii vdechneme, rozvine se forma plicní, která je vysoce infekční a nákaza se při tomto onemocnění dál přenáší vzdušnou cestou. Může se tak epidemicky šířit v lidské populaci,“ vysvětluje infektolog.

Bakterie moru přežívají a množí se v buňkách svého hostitele, brání jim pohlcovat částice ze svého okolí a jsou zodpovědné za poruchy srážlivosti krve.

„Při nižší teplotě, která odpovídá poměrům v těle blechy, produkují yersinie prosrážlivě účinkující faktor, který sraženinou nasáté krve ucpe přední část blešího střeva. Bakteriím moru se daří, blecha naopak svou potravu nemůže využít, zůstává hladová a napadá další hostitele. A nejen to: za určitých okolností vyzvrátí pomnožené bakterie do hostitelského organismu a krevní buňky hostitele, v nichž se bakterie umí množit, je poté zanesou do spádových lymfatických uzlin,“ vysvětluje Václav Dostál.

„Napadené buňky se v uzlinách rozpadnou a bakterie tam způsobí prudké zánětlivé změny destruující tkáň. Infekce se může omezit jen na určité místo a pacient přežije, anebo se rozšíří do celého těla, různé orgány začnou krvácet a nastává rychlá smrt.“

Mor tu s námi zůstává

„Zprávám o výskytu moru se zřejmě nevyhneme ani v současnosti,“ myslí si infektolog Václav Dostál. A vše nasvědčuje tomu, že má pravdu. Jen namátkou: v roce 2013 se psalo v souvislosti s morem o Kyrgyzstánu i o Madagaskaru, o rok později o Číně, v roce 2017 opět Madagaskar a Seychely, v roce 2019 Mongolsko a nedávno znovu Čína.

„Z Mongolska přišla zpráva v roce 2019 o úmrtí manželského páru, který snědl navzdory přísnému zákazu syrové sviští maso. Případy moru nejsou ani v Číně ojedinělé, ale ohniska jsou stále vzácnější. Poslední podezření z nákazy ze začátku letošního července hovoří o jednom pacientovi v čínské oblasti Vnitřní Mongolsko,“ konstatuje Dostál. Podle něj existenci moru pečlivě registrovala už řada generací před námi.

„I dnešní generace sleduje šíření exotických nemocí, včetně moru, do civilizovaných částí světa. Vymýtit je, tak jako se to dosud podařilo jen před půl stoletím u jediné nebezpečné infekční nemoci – pravých neštovic, se v dohledné době nepodaří. Avšak je alespoň potlačit, ‚držet na uzdě‘, to ano,“ je přesvědčen infektolog Dostál, který spoléhá na pokrok ve všech oblastech lidského počínání, především medicíny v nejširším pojetí – nejen na špičkovou lékařskou a ošetřovatelskou péči o nemocné, ale i na rozšiřující se znalosti v etiologii, patogenezi a epidemiologii infekčních nemocí.

Nákaza u nás? Nepravděpodobné!

Pravděpodobnost, že by se morem mohl nakazit člověk ve střední nebo v západní Evropě, je malá. Kromě endemických oblastí, kde se bakterie vyskytuje, je podle lékařů další svět prakticky bezpečný. „Buď by musel třeba v letadle přijít do přímého kontaktu s nemocným s plicní formou moru, anebo by musel sníst syrové maso z dovezeného nakaženého zvířete, což je v našem regionu nepravděpodobné.

První příznaky nemoci od samotného nakažení jsou různé podle okolností nákazy a imunitního systému člověka v rozmezí dvou až jednavaceti dnů. Podle Dostála je zpočátku diagnóza obtížná, potíže mohou připomínat jiné záněty plic, atypicky probíhající tuberkulózu i jiné importované nákazy – tropickou malárii, hemoragické horečky. Významná je epidemiologická souvislost, potvrzení je možné sérologicky a kultivací z krve, hnisu nebo hlenu z úst.

Zahubil třetinu obyvatel Evropy

Mor byl znám již ve starověku, do Evropy byl zavlečen z Egypta v šestém století a postihl Byzantskou říši. Poté sice nevymizel, ale na přibližně dvě stě let měla Evropa od epidemií klid. Od druhé poloviny 8. století nejsou o moru žádné zprávy až do další pandemie, která propukla v roce 1347 a během čtyř let jí podlehla asi třetina evropského obyvatelstva. Nejstarší doložený případ nákazy morem byl odhalen v zubech ženy pochované před skoro pěti tisíci lety v hrobce v Gökhemu u města Falköping na západě Švédska.

Mor se pak v Evropě vyskytoval v občasných epidemiích až do 18. století. Na počátku šedesátých let 19. století se objevila mohutná epidemie v Číně, odkud se v roce 1890 rozšířila do Hong Kongu. Tam v roce 1894 francouzsko-švýcarský lékař a bakteriolog Alexandre Emile Jean Yersin objevil původce nemoci a v roce 1898 francouzský epidemiolog Paul-Louis Simond objasnil úlohu blechy v šíření nákazy. V roce 1896 ruský bakteriolog Waldemar Haffkine připravil první očkovací látku z usmrcených bakterií. Další vývoj vakcíny z živých nepatogenních bakterií pokračoval již v první polovině 20. století. V tomto období proběhla velká epidemie v Indii, která usmrtila polovinu nakažených obyvatel, a další tamtéž v roce 1994, kdy onemocnělo asi 2 500 lidí. Díky účinné antibiotické léčbě však zemřela už jen méně než tři procenta z nich. 

Onemocnění začíná náhle malátností, zvracením, bolestmi hlavy, zimnicí, třesavkou, vzestupem teploty na 39–40 °C, popisuje lékař. Nemocný je apatický, schvácený, omámený. Při žlázové formě (bubonie, dýmějový mor) má pacient po několika dnech zduřelé lymfatické uzliny.

„Vytvoří se paket přichycený ke spodině i ke kůži, která je zarudlá. Po několika dalších dnech útvar změkne, vznikne píštěl, z něhož vytéká krvavá tekutina. V příznivém případě horečka i lokální nález ustoupí za dva až tři týdny. Plicní forma probíhá jako těžký zánět plic s dušností a krvácením do dýchacích cest. Vzácnější jsou formy septické a meningeální – postižení mozkových a míšních plen – s dramatickým průběhem, křečemi, zmateností.“

„Jsem přesvědčen, že celosvětová epidemie, pandemie moru, ať již v jakékoli formě, lidstvo ohrozit nemůže. V současné době v civilizovaném světě nejsou podmínky k rychlému šíření nákazy bakterií Yersinia pestis. Pandemie dýmějovým morem je ještě méně pravděpodobná. Muselo by dojít ke katastrofě jiného charakteru: extrémní klimatické změny, atomová válka, pak kdo ví?Samozřejmě lokální epidemie v endemických oblastech vyloučit nelze,“ říká infektolog.

Může i dnes někdo na mor zemřít, když existují antibiotika? „Nelze říci, že lidé na dýmějový mor umírají. Procento nakažených, kteří zemřou se udává v jednotkách, týká se zřejmě pouze oblastí s nedostupnou lékařskou péčí. Na ostatní formy moru zemřou až desítky procent, závisí to na včasnosti a vyspělosti léčby a intenzivní péče,“ říká lékař s tím že dnes nás účinně zachrání včas podaná správná antibiotika. Dostupná je také vakcína, která však člověka neochrání stoprocentně.

„Obecně je doporučeno vyhýbat se oblastem, kde se mor vyskytuje. V ‚čistých‘ regionech je třeba bránit kontaktům lidí se zvířaty, která jsou potencionálním zdrojem nákazy. Je doporučeno používat repelentní prostředky k ochraně člověka i domácích zvířat před případně infikovanými blechami,“ radí infektolog Václav Dostál.

Autor:
  • Nejčtenější

Važte si Vah i Býka. Čtyři znamení zvěrokruhu, která jsou pro vztah poklad

9. června 2024

Pokud žijete ve vztahu s někým kdo se na narodil v jednom z následujících čtyř znamení, máte vyšší...

Žena finguje zlomeniny, muži z jejích fotek šílí a platí za ně tisíce

7. června 2024  8:58

Chloe Welshová si před lety zlomila nohu a přišla na skvělý způsob, jak si přivydělat. Kvůli...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Identická dvojčata si vzala identická dvojčata, díky festivalu dvojčat

8. června 2024  12:08

Sedmatřicetiletá dvojčata Brittany a Briana potkala své budoucí partnery rovněž identická dvojčata...

Dvojnásobná máma měla dvojitá ňadra, nepovedená plastika ji zohyzdila

11. června 2024  8:45

Sedmatřicetiletá Piper z Arkansasu si nadělila plastiku prsou poté, co se jí podařilo po porodu...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Nikdy jsem na nikoho nespoléhala. Své děti uživím sama, míní Hanychová

11. června 2024

Jde zvládnout péče o tři potomky se třemi různými tatínky? Jak zvládnout rodičovství a přitom...

Mediace rodičů by měla být první volbou. U soudu se hraje na masky

14. června 2024

Podcast Michaela Kopalová je zapsanou mediátorkou a řešit spory rozhádaným a rozvádějícím se rodičům pomáhá...

OBRAZEM: Celebrity, které jsou pansexuály

14. června 2024  8:31

Podívejte se do galerie na slavné osobnosti, které jsou pansexuály a nezáleží jim na to, jakého...

Svádět ho, počkat, nebo to předem vzdát? Když chcete víc než jen kamaráda

14. června 2024

Zamilovat se do někoho, kdo ve vás vidí pouze kamarádku, dokáže být mučivou záležitostí. O to...

Kožní potíže bývají nepříjemné a snižují kvalitu života. Jak si pomoci?

14. června 2024

Svědění, suchost, nebo naopak mokvání, pnutí, začervenání, citlivost, tvorba šupinek a podráždění....

Realita práce s dětmi: Nikdy neuhádnete, co o svém povolání říká setra Lucia
Realita práce s dětmi: Nikdy neuhádnete, co o svém povolání říká setra Lucia

Dětská sestra a laktační poradkyně Lucia Berešová se pohybuje ve zdravotnictví již 19 let. Přestože se ke studiu střední zdravotnické školy dostala...

Nová Miss Alabama je morbidně obézní. Vítězka váží 150 kilo, lidé se bouří

Vítězkou v soutěži National American Miss je Sara Millikenová. Třiadvacetiletá žena byla zvolena královnou krásy i...

Do Itálie se nevrátím, tady vše funguje lépe, říká dcera Petra Hapky

Dcera slavného českého hudebníka Petra Hapky (†70) Petra (41) žila od 3 let s matkou v italském Římě. Ve 29 letech se...

Koupil byt i s nájemníkem a zdražil o sedm tisíc. Chce výnos 4,5 procenta

Seriál Našel jsem si nájemní byt, ve kterém bydlím několik měsíců. Platím 17 tisíc korun za nájem a k tomu měsíční poplatky za...

Čekám na transplantaci, ale dám přednost mladým, říká herec Zdeněk Žák

Herec Zdeněk Žák (71) si nikdy moc nepřipouštěl své zdravotní problémy. Nemoci přecházel a k doktoru se nehnal, až...

Za srážku vlaků únava nemohla, ukázalo šetření. Strojvůdce si chybu uvědomil

Strojvedoucí havarovaného rychlíku RegioJet, v kterém minulý týden zemřeli v Pardubicích čtyři lidé, si těsně před...