Je tu máj, lásky čas… To je ta správná chvíle, abych napsala něco romantického o lásce. Hurá do toho!
Projevujte lásku, vypněte mobil a dalších 11 tipů pro klid a čistou hlavu |
Tak především: láska není věčná. Není na ni spolehnutí. Je to prchavá droga, asi jako toluen. Může zahořet, vyhasnout a zmizet. A je to tak správně. Kdyby byla láska věčná, nic by nás nenutilo o ni pečovat.
Láska není povinnost ani lidské právo. Nikoho nedonutíte, aby vás miloval, když už nechce.
A dokonce i když chce, může proti vaší lásce zasáhnout osud, třeba v podobě ospalého kamioňáka na D1. Každý z nás může odejít během jedné sekundy. Je to drsné téma. Ale je potřeba dívat se pravdě do očí. Jedině tak si budeme vždycky vážit toho, co máme.
Už jsem viděla tolik lidí, kteří si nevážili své lásky. Viděla jsem ženu, která svého drahého dvacet let pérovala a ponižovala jako malé děcko. Viděla jsem taky muže, který té své bez skrupulí zahýbal na každém rohu – muž je přece od přírody rozsévač, že. Ale viděla jsem taky holku, která preventivně šílela, kdykoli se její hodný, věrný manžel dal do řeči s jinou. I chlapa, který pravidelně zpestřoval rodinné večery opileckou scénou. Jistě znáte hromadu podobných příběhů.
A všichni si rvali vlasy a zoufali, když jejich láska skončila. Ne, netrápilo je, že už nemají koho ponižovat. Trápilo je, že přišli o nejbližší duši. Najednou jim to bylo jasné. Pozdě.
Velký májový horoskop lásky |
Staré drsné pravidlo dobrého života říká „memento mori“ (pamatuj na smrt). Spoustu věcí člověk dělá jinak, když si uvědomuje, že jednou skončí. Jak zpíval za našeho dětství Peter Nagy: „Spievaj tak, jak poslednýkrát / miluj tak, jak poslednýkrát / skús žiť tak, jak poslednýkrát / veď možno dnes si tu poslednýkrát.“
Ne každý má to štěstí milovat a být milován. Leckdo lásku ztratil, ale někde v blízké budoucnosti ho čeká další, do které už se vrhne s menší samozřejmostí, protože je zkrátka o zkušenost bohatší. A kdo zažil ztrátu lásky, bude vždycky do budoucna vědět, co dělat.
Zajímat se o to, co našeho nejmilejšího trápí, a nebrat ho jako samozřejmost nebo jako „bankomat na nožičkách“, jak kdysi sarkasticky nazval jeden můj kamarád svou trapnou roli v manželství. Překonat lenost a vypnout seriál, když ten druhý potřebuje mluvit, mazlit se, jít na procházku. Dát si tu fušku a i v sobotu ráno, ačkoli nevyrážíme mezi lidi, ze sebe udělat hezkého člověka – koneckonců komu jinému se máme líbit než tomu, koho milujeme?
Každá láska jednou skončí. A úkol pro nás zamilované je jasný: stihnout do té doby dát tomu druhému tolik lásky, svobody, podpory, péče, pochopení, objetí, sexu, jídla a smíchu, kolik se do něj vejde. Hezký máj!
