Umí každý zpívat?
Myslím si, že ano. Je to součástí naší DNA. Způsob, kterým spolu komunikujeme a snažíme se vyjadřovat emoce.
Přesto se spousta lidí bojí zpívat na veřejnosti.
Protože hlas sice používáme každý den, ale když zpíváme, spojuje ten hlas něco velmi intimního v nás se světem. A my se pak mnohdy bojíme, že nás okolí bude soudit. Proto bylo dříve přirozenější zpívat ve více lidech, kde zpěv jednotlivce tolik nevynikne.
Dobrých zpěváků a kvalitních hlasů je na světě mnoho. Proč však uspějí jen někteří?
Velmi důležité je, aby daný člověk byl v něčem jedinečný. Pak už stačí trocha pracovitosti, houževnatosti a také dobrých známostí.
Co nejčastěji chybí účastníkům soutěže The Voice?
Mám pocit, že všichni, kterým se povedlo oslovit diváky, měli v hlase jakousi emocionální naléhavost. Schopnost hlasem oslovit posluchače a přiblížit se jeho osobním prožitkům.
To pak ale hlasový kouč musí být i trochu psychologem.
Možná, protože každý má své slabé a silné stránky, takže se musím naladit na to, kde jim je ještě potřeba pomoci a kde už ne.
Jaká byla spolupráce s Ringo Starrem?
Ringo byl velmi velkorysý. Uvědomila jsem si tehdy, že většina hudebníků je od přírody nadaná ke vzájemné mezilidské spolupráci, komunikaci. Jsou velmi vnímaví a citliví.
Takže jste z něj nebyla nervózní?
Já ani ne, ale když se to dověděla moje kamarádka María, která je obří fanynkou Beatles, přiletěla až z Kolumbie do Liverpoolu. Tam se na Ringa vrhla, samozřejmě v dobrém slova smyslu, a prolomila tak ledy úplně pro všechny ve studiu.
Dokážete poslouchat hudbu jen jako fanoušek a nikoliv profesionálně?
Když jdu na koncert, tak tam nechodím jako koučka nebo zpěvačka. Chci si to užít. Nechci hledat chyby a slabá místa.
Lidé se teď hodně učí zpívat i hrát z YouTube. Je to podle vás dobrá cesta?
Myslím, že u zpívání je důležité, aby vás někdo vedl osobně, ale vlastně proč ne.
