Nejen obrovské očekávání z příchodu dalšího královského potomka, ale i bouřlivé debaty vzbudila před svým porodem Meghan Markleová, vévodkyně ze Sussexu.
Porodila jsem doma a dočkala se šikany, říká zpěvačka Lenka Dusilová |
Původně totiž chtěla rodit doma. Ačkoliv většinu Britů nechaly její úmysly chladnou, v českém tisku se v každém druhém článku psalo o tom, jak moc riskuje. Domácí porod zde pořád platí za spoušť, kterou bez zásahu shůry nemůže nikdo přežít, ačkoliv právě v Anglii nebo Nizozemsku bývá poměrně běžný.
Čeští lékaři opodstatněně argumentují možnými komplikacemi, které jsou v domácích podmínkách neřešitelné, ale občas si neberou servítky. „Porod v domácnosti je sobeckým dobrodružstvím ženy, která touží po vlastním prožitku bez ohledu na rizika, která to nese pro ni samotnou, a už vůbec nebere ohledy na svého potomka,“ prohlásil už dříve pražský gynekolog a porodník, profesor Pavel Calda.
Že by ženy skutečně toužily po adrenalinu, když jde o to nejdůležitější – jejich dítě? To je dost nepravděpodobné, příčina bude nejspíš jinde. Ty, které se odhodlaly k domácímu porodu, jsou přesvědčené o tom, že těhotenství není nemoc a schopnost přirozeně porodit je dána každé ženě, pokud nebude rušena nevhodnými zásahy.
V mnoha porodnicích však dodnes rozhodují spíše zdravotníci a některé matky si odnášejí zážitky natolik nepříjemné, ponižující až traumatizující, že se příště rozhodnou porodit doma, ačkoliv riskují odsouzení.
„Všeobecně se lidi na domorodičky dívají jako na ty, které by pomalu chtěly zabít své dítě. Mají je za pošetilce, kterým nezáleží na zdraví potomka, a taky za sobce. A přitom jim jde v zásadě o to, aby se dítě narodilo bez zbytečných lékařských intervencí, přirozenou cestou v klidném a bezpečném prostředí,“ řekla v rozhovoru pro iDNES.cz zpěvačka Lenka Dusilová.
Ta také porodila doma, ačkoliv v jejím případě sehrála roli náhoda. Nestihla to do nemocnice, kam se plánovala vypravit v doprovodu porodní asistentky. Nakonec ale byla ráda, jak to dopadlo, a ani v nejmenším nelitovala.
19. října 2014 |
Sen o přirozenosti
Petra Sovová porodila pět ze svých sedmi potomků doma a před dvaceti lety založila Hnutí za aktivní mateřství, které se podílí na změnách v porodnictví spolu s Unií porodních asistentek, Ligou lidských práv, Českou ženskou lobby a dalšími organizacemi.
Upozorňují třeba na to, že do procesu porodu by se nemělo zasahovat, pokud k tomu není zdravotní důvod. Jen sledovat jeho průběh, což zvládne porodní asistentka.
„V prostředí českých porodnic je to stále nesplněný sen a dosáhne ho jedině matka, která věnuje značnou část času a energie vyjednávání, vysvětlování, odmítání a podepisování negativních reversů,“ podotýká Petra Sovová.
Podle statistik se u nás do porodu zasahuje téměř v 90 %, přitom podle Světové zdravotnické organizace by měla většina žen přivést dítě na svět bez invazivních zákroků. „Není se pak čemu divit, že počet porodů doma a touha po porodních domech stále vzrůstá,“ komentuje předsedkyně hnutí.
Mezi praktikami, které ženám v porodnicích vadí nejvíc, je nadužívání opiátů, velký tlak na podrobení se běžným postupům a na to, aby porod běžel určitým tempem bez ohledu na situaci, vyvolávání porodu, prasknutí plodové vody, nástřih hráze a separace dítěte, častý elektronický monitoring, který je v době kontrakcí nepříjemný. Dále pak opakovaná vaginální vyšetření mnoha různými osobami, nedostatek respektu ze strany často přetíženého personálu a absence podpory.
Proto tak často hledají alternativu: využívají duly, které jim dávají psychickou podporu a potřebné informace, případně si hledají vysokoškolsky vzdělané porodní asistentky, které navíc poskytují i zdravotní péči.
Anebo se rozhodnou pro porod doma se všemi riziky. Nezákonné to není, pouze stát paradoxně upírá těmto rodičkám péči porodní asistentky, jimž krajské úřady omezují registrace a ony nemohou porod vést samostatně. Když tak učiní, hrozí jim postihy, což je přežitek, který panuje v několika státech postkomunistického bloku a je také hlavní překážkou zakládání porodních center a domů.
Hnutí pro nepřirozený porodNa sociálních sítích vzniklo sarkastické Hnutí pro nepřirozený porod, které si z neoblíbených lékařských praktik a zastánců „nepřirozeného“ porodu ironicky utahuje. Dlouhodobým monitorováním zpráv jeho členky například vypozorovaly, že pokud se zpráva o překotném porodu dostane do tisku, dle většiny titulků dítě nakonec odrodí otec, náhodný kolemjdoucí, záchranáři nebo lékař na poslední chvíli a ženy k tomuto úkonu netřeba. Legraci si dělají také z kojení, když říkají, že žena na veřejnosti kojí samozřejmě jen proto, aby exhibovala a všechny okolo sebe popudila. |
„Ve většině zemí Evropy mají ženy zdravotní péči u domácího porodu zajištěnu. Doprovod porodní asistentky nebo dalších zdravotníků totiž výrazně zvyšuje bezpečí jak pro ženu, tak i pro dítě. Výklad krajských úřadů je však takový, že pokud bude porodní asistentka pomáhat u domácího porodu, může jí hrozit přestupkové řízení,“ říká Kateřina Hájková Klíčová, výkonná ředitelka Unie porodních asistentek.
Hledání cesty
Na obhajobu porodnictví u nás – není to tak, že by se za třicet let nic nezměnilo, z pohledu lékařů se snahy o přirozený porod dostávají stejně jako v dalších rozvinutých zemích do popředí zájmu i u nás. Někde víc, někde míň.
„Učíme se respektovat přání rodičky, individualizovat přístup v závislosti na jejím naturelu, vést s ní dialog, nikoli monolog z pozice autority,“ říká doktorka Iva Mikysková z gynekologicko-porodnické kliniky Na Bulovce. Upozorňuje také na proměnu přístupu k císařským řezům, jejichž počet se na začátku 21. století celosvětově zvedal, ale nyní se od nich ustupuje.
Pozitivní zkušenost má dvojnásobná matka, redaktorka Ona Dnes Kristina Komůrková: „V porodnici jsem se setkala s empatickým přístupem, kdy nebyl problém vyslyšet moje přání. Oba moje porody vedla asistentka, lékařka přišla v závěru jen na kontrolu. A jak se tvrdí, že do vás cpou chemii už od vrátnice, zažila jsem pravý opak, ačkoli jsem byla typ rodičky, co by si přála ’drogy’, abych bolest eliminovala. Rozmlouvali mi i epidurál,“ vypráví.
Oproti totalitě si dnes ženy mohou vybrat porodnici a vzít s sebou partnera na sál, první dobu porodní mohou trávit v libovolných polohách nebo klidně ve sprše, připravují si porodní plány.
Nejvíce chybí systémový posun. Zdravotníci vycházejí vstříc individuálně ženám, které si jiný přístup vydupou. „Když dnes přijde k porodu poučená žena s minimálními riziky komplikací, porod je hlavně v jejích rukou. Může cokoliv odmítnout, může se ptát, může požadovat další vysvětlení nebo další čas k rozhodování,“ říká předsedkyně Hnutí za aktivní mateřství Petra Sovová.
„Ovšem pokud přijde pasivní, nevědoucí, nepřipravená rodička, systém ji semele. Porod bude probíhat tak, jak bude zrovna v dané porodnici nastaveno, včetně případných škodlivých zákroků a separace,“ podotýká.
Normální porodNormální porod je takový, který začne a postupuje spontánně a při němž žena porodí dítě i placentu ve svém vlastním rytmu, svým vlastním úsilím a bez vnějších zásahů. Dítě po normálním porodu zůstává s matkou v úzkém kontaktu, tvoří nedělitelnou jednotku. Do průběhu porodu i následujícího vztahu matky a dítěte by mělo být zasahováno jen v případě komplikací. |
Zároveň však dodává, že má velké pochopení pro zdravotníky, jimž režim také nevyhovuje. „Aby mohli poskytovat láskyplnou péči, musí být pečováno i o ně, což se neděje. Chybí supervize, vzdělávání, peníze. Přitom lépe nastavený systém by mohl spoustu peněz ušetřit, stačilo by, aby o většinu žen pečoval dostatek porodních asistentek a lékaři a lékařky se věnovali jen rodičkám s komplikovanějším těhotenstvím a porodem,“ míní.
Čas na změnu?
Před čtyřmi lety se uvádělo, že mimo porodnici se narodilo okolo čtyř set dětí. Nyní se odhaduje, že počet je více než trojnásobný, což o něčem svědčí. Ženy chtějí změnu.
Ty, které se odhodlají k domácímu porodu, se musejí připravit na nepříjemnosti. Běžně dostanou nálepku nezodpovědné matky. Přitom obvykle nejde o nějaké amazonky, nevzdělané nebo bio ezoterické ženy. Většinu svých dětí takto přivedla na svět finanční analytička Markéta Šichtařová, doma porodila moderátorka Lejla Abbasová, manželka herce Matouše Rumla, modelky Pavlína Pořízková nebo Helena Houdová.
Jenže v Česku stále převládá názor, že porod patří jedině do nemocnice. Proč ale mají naši zákonodárci (většinou muži) negativní přístup ke kompromisu – ke vzniku samostatných porodních domů, autonomních zařízení pod správou porodních asistentek?
„Situace, kdy muži rozhodují o tom, jak budou ženy rodit, protože je tak nastavena legislativa, je hloupá a frustrující,“ hodnotí zakladatelka H. A. M. Petra Sovová.
O porodních domech se mluví léta, v sousedním Německu jich mají přes sto, běžné jsou v Rakousku, Švýcarsku i Velké Británii, ale u nás jejich zřizování vázne. Nevznikl zatím jediný.
Porodní domy přitom nabízejí přirozený porod bez zbytečných zásahů, kde však mají ženy v dosahu pomoc v případě komplikací. Jenže aby mohly fungovat, potřebovaly by asistentky získat více kompetencí, které si úzkostlivě střeží lékaři.
22. ledna 2019 |
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvJako nadějná se jeví snaha Bulovky, kde se v únoru otevřelo pod správou nemocnice Centrum porodní asistence. Nejde sice o klasické porodní centrum ani porodní dům, ale změna k lepšímu to je. O budoucí matky se tady starají porodní asistentky, lékaři a moderní přístroje jsou po ruce v případě nouze.
Zájem je obrovský, ale porod zde je vhodný jen pro zdravé ženy v přiměřeném věku s bezproblémovým průběhem těhotenství, kdy je plod v ideální poloze hlavou dolů. Nedoporučuje se ani matkám po císařském řezu – ty sice mohou rodit spontánně, ale kvůli riziku raději pod lékařským dohledem.
Porod jako brutální nebezpečí nebo nejkrásnější zážitek? |
„Pro ženy je důležité, aby v tomto centru našly vzdělané a respektující porodní asistentky a filozofii péče, která uvažuje o dítěti a ženě jako o jedné jednotce, která má být po porodu spolu. Nevýhodou může být, že se z centra porodní asistence stane Potěmkinova vesnice, která se bude navenek prezentovat jako porodní dům, ale péče zůstane při starém. Ale já jsem optimistka a věřím ve spolupráci porodních asistentek a lékařů ve prospěch žen a jejich dětí,“ říká Kateřina Hájková Klíčová z Unie porodních asistentek.
Každopádně se v českém porodnictví něco děje. A nám, co už máme děti větší, nezbývá než doufat, že až budou rodit naše dcery, nebudou se muset porodnic bát natolik, aby kvůli nim raději přiváděly děti na svět doma.
