Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa trati 036 Liberec - Sklářská Poruba
Dnešní trať 036 je vlastně složená ze dvou. Liberec - Tanvald a Tanvald - Kořenov. První úsek byl uveden do provozu už v roce 1894, druhý v roce 1902. Musíme si uvědomit, že dráha z druhé strany Krkonoš patřila Prusku a Kořenov byl přechodovou stanicí.
Zajímavostí také je, že úsek z Kořenova do Německa byl v roce 1923 elektrifikován. Elektrické lokomotivy ale po něm jezdily pouze do konce druhé světové války.
Už v úseku z Liberce do Tanvaldu se musí vlak před Smržovkou vypořádat se značným stoupáním, není to ale nic proti úseku z Tanvaldu do Kořenova. S maximálním sklonem 58 ‰ je tato trať nejstrmější drahou u nás.
Projektanti se kvůli tomu museli začátkem 20. století vypořádat s problémem, jak bezpečně provézt vlaky právě tímto stoupáním. Vyřešili to dvoupásovou Abtovou ozubnicí v ose koleje v délce téměř čtyři a půl kilometru. Unikátní řešení si samozřejmě vyžádalo také unikátní lokomotivy. Jako první to byly ozubnicové parní stroje 404.0 z lokomotivky v rakouském Floridsdorfu a od roku 1961 motorové lokomotivy T 426.0 z téže továrny.
Po druhé světové válce měla Jizerská dráha několikrát namále. Z německého území se stalo polské a byl ukončen přeshraniční provoz. V padesátých letech bylo na české straně zlikvidováno trakční vedení, které v Polsku neexistovalo už deset let.
Trať 036 Liberec - Sklářská Poruba |
Největší ohrožení přišlo v roce 1997. Přestože se trať stala o pět let dříve kulturní památkou, České dráhy zastavily na trati provoz, byl prý ztrátový a nerentabilní. Po protestech okolních obcí a petici, kterou podepsalo 25 tisíc lidí, se vlaky po dlouhých 238 dnech opět rozjely. Nejdříve v režii soukromé společnosti, o pár měsíců později opět pod taktovkou Českých drah. V roce 2010 se také podařilo obnovit provoz pravidelných vlaků z Harrachova až do Sklářské Poruby.
Prvním stoupáním z Liberce do Tanvaldu
Turistické cíle podél úseku Liberec - Tanvald |
Naši cestu motorovým vozem řady 840 Českých drah začneme v Liberci. Samozřejmě až po tom, co si projdeme město a navštívíme tamní ZOO, botanickou zahradu, Technické muzeum a další turistická lákadla.
Ze zastávky Vesec u Liberce je to jen kousek k rodnému domku automobilového konstruktéra Ferdinanda Porscheho ve Vratislavicích nad Nisou a prohlédnout si můžete také unikátní zauhlovací a vodárenskou věž v někdejší továrně na koberce Ignaz Ginzkey & Co. Až do Jablonce nad Nisou vlak v podstatě kopíruje trasu unikátní tramvajové tratě. Také Jablonec samozřejmě stojí za prozkoumání.
Až do Smržovky trať stoupá jizerskohorskými údolími. Z Lučan nad Nisou můžete vyrazit na známou rozhlednu Bramberk, která je od nádraží slabé tři kilometry, nebo stejně daleko na druhou stranu kolejí do Muzea obrněné techniky Smržovka.
Stejně daleko je to ze stanice Smržovka do Muzea výroby dřevěných hraček v Jiřetíně pod Bukovou. Z nádraží v Tanvaldu je to zase pouhá hodina cesty na vyhlášenou rozhlednu na Tanvaldském Špičáku.
Trasu z Liberce do Sklářské Poruby si s námi projedete za 6 minut:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvZubačkou přes hřebeny Krkonoš
Turistické cíle podél Zubačky |
Na kořenovském zhlaví stanice Tanvald si můžeme prohlédnout depo historických strojů spolku Zubačka, který mimo jiné provozuje nostalgické jízdy.
Hned za mostem přes Černou Desnou začíná první ozubnicový úsek. V Desné stojí za vidění Riedlova vila i hrobka někdejšího majitele desenských skláren. Mezi zastávkami Desná-Pustinská a Kořenov zastávka mineme místo, kde v květnu 1945 vykolejila parní lokomotiva a zahynul její strojvedoucí.
Projedeme 940 metrů dlouhým kořenovským tunelem a hned za ním i kolem znovuzrozené kořenovské výtopny. Té se v roce 1983 pod tíhou sněhu propadla střecha a byla obnovena až díky spolku Zubačka a norským fondům před několika lety.
Kromě výtopny můžeme v Kořenově navštívit také muzeum ozubnicové železnice nebo popojít o tři kilometry dál k nádherné Tesařovské kapli nad Příchovicemi. Z Kořenova železnice vede podél česko-polské hranice, motorový vůz přejede romantický viadukt přes Jizeru a zastaví až ve stanici Harrachov.
Pokud jste si prohlédli Mamutí můstek v Harrachově, navštívili hornický skanzen a došli i k Mumlavským vodopádům, můžete pokračovat vlakem do Polska. Těsně před zastávkou Jakušice minete populární běžkařský areál a několik set metrů za ní také poslední zachovalý sloup trakčního vedení. Do konečné stanice Sklářská Poruba horní je to pak už jen kousek. Z Liberce nám cesta osobním vlakem Českých drah trvala hodinu a 45 minut.
