Předem se omluvila za případné slzy. „Je to ještě živé,“ dodala na vysvětlenou, zhluboka se nadechla a požádala, zda bychom mohli k článku použít z pochopitelných důvodů pouze ilustrační snímek.
Čím to všechno začalo?
Asi tím, že manžel trávil čím dál tím víc času údajně v práci nebo s kamarády. Já byla doma s dítětem a nic mi nedocházelo. Až když mi kamarádka řekla, že mého muže viděla v restauraci s nějakou ženou. Drželi se prý za ruce a zahlédla i to, jak se políbili.
Jak jste reagovala?
Nejdřív jsem si nechtěla přiznat, že by to mohla být pravda. Dřív jsem si vždycky říkala, že kdyby mi manžel byl nevěrný, hned bych ho vyrazila. Ale když se to pak stane, vidíte to jinak.
Jasně. Jak to bylo dál?
Začala jsem ho pozorovat a najednou jsem si všimla toho, co mi předtím unikalo. Třeba jak často si čte v mobilu nebo píše SMS. Zeptala jsem se ho, jestli někoho má, on to ale popřel.
Klasika: zatloukat, zatloukat, zatloukat. Co sex? Spali jste spolu i poté, co jste se to dozvěděla?
No, ano.
Jak dlouho jste vydržela dělat, jako že nic?
Moc dlouho ne. Když se situace neměnila, pořád se vracel pozdě, míra přetekla. Domluvila jsem se s kamarádkou, že mi pohlídá dítě a půjčí auto.
Začíná to být napínavé.
Dojela jsem před firmu, kde manžel pracoval, a zpovzdálí sledovala jeho vůz. Zrovna mu končila pracovní doba. Dlouho jsem čekat nemusela. Za chvíli se objevil ve dveřích, ona vedle něj.Vedli se za ruce a mířili přímo k jeho autu. Pak nasedli a než jsem stačila nastartovat, zmizeli. Detektiv by ze mě tedy nebyl (smích).
Co se pak dělo doma?
To už jsem se neudržela, udělala jsem scénu, udeřila jsem na něj. On jako že to pro něj nic neznamená, že jde jen o sex a že to s ní skončí. A snad to pak skutečně udělal. To se stalo před 4 lety. Já mu chtěla věřit, ale nedůvěra byla pořád velká. Když telefonoval, někam odcházel, už jsem se bála.
A zřejmě oprávněně, když to skončilo spoluprací s agenturou. Jak se to tedy vyvíjelo dál?
Zpočátku to vypadalo slibně, rodiče nám občas pohlídali, chodili jsme na večeře, víc jsme se věnovali jeden druhému. Jenže pak jednou zavolal jeho kamarád, že se mu nemůže dovolat. Bylo to divné, mně totiž manžel předtím řekl, že spolu někam jdou, čili mě hned napadlo, že se k ní vrátil. Znovu jsem na něj udeřila. Nezapíral, že se s ní sešel, ale prý ji jen utěšoval, byla po rozchodu s mužem, kterého měla po jejich románku. Já mu už nevěřila, ani náhodou.
Čeho jste se v souvislosti s tou manželovou aférou nejvíc bála?
Asi že zůstanu sama, bez prostředků, s dítětem, bez chlapa. Máme hypotéku, takže žádná legrace.
Nenapadlo vás třeba kontaktovat přímo milenku?
To mě sice napadlo, ale pak jsem si řekla, že by to bylo pod moji úroveň. Ano, v souvislosti s tím, co jsem dělala potom, by to byl ještě slabý odvar. Ale to už jsem chtěla, aby to řešil někdo jiný. Potřebovala jsem se milenky zbavit. Kamarádka mi pak poradila tu agenturu.
A nevadilo vám, že takové umělé zasahování do vztahů je pro hodně lidí amorální?
Ani ne, vždyť nemorálních byznysů je tolik. Dělala jsem to pro rodinu, abychom zůstali spolu.
Na kolik vás to vlastně přišlo?
No, nevím, jestli o tom můžu mluvit, ale řeknu vám rozmezí. Mezi 40 a 60 tisíci.
To je hodně. Za to už by byla luxusní dovolená. Jak vypadala vaše zakázka? Co jste po agentuře konkrétně chtěla?
Prostě aby tu milenku od manžela pomocí nějakého „aktéra“ odlákali.
Jak na to šli? Kde ji měl kontaktovat?
No, s tím jsem jim musela pomoct. Aby ji naháněli někde v parku, to by asi nebylo moc dobré (smích). Protože manžel i jeho milenka pracovali ve firmě prodávající auta, domluvili jsme asi takový scénář: že aktér tu ženu nejdřív zkontaktuje e-mailem, domluví si schůzku, pak tam přijde a bude si jako chtít koupit vůz. Nebo rovnou dva, jednoho teréňáka a jeden sporťák.
Čili aby působil bohatým dojmem.
Ano. Manžel není podnikatel, ale normální zaměstnanec, kancelářská síla, takže jsme chtěli někoho, kdo by ho majetkem trumfnul a ještě k tomu byl volný, hlavně ovšem bez závazků. A samozřejmě aby taky dobře vypadal.
Měla jste možnost toho aktéra vidět? Například vybrat si ho na základě nějakého katalogu?
Ne, to ne. Oni mě jen informovali o jednotlivých krocích, které podnikají.
Dobře. Vyprávějte dál.
Takže proběhlo pár schůzek, nejdřív šlo o ta auta, mezitím jí taky poslal do firmy malý dáreček, potom ji pozval na večeři. O tom mě informovala jejich koordinátorka, kdy co proběhne a jak to dopadlo. No a pak ji pozval znovu na večeři, tam už přišel s kytkou a řekl jí, že se mu líbí.
Libuše KonopováAutorka článku je koučka v oblasti flirtu a seznamování a vede poradnu zde.  |
A co na to ona?
Právě že nic. Možná jí neimponoval, ale to by s ním asi nebyla šla ani na tu večeři. Nevím. Každopádně neměla zájem a řekla mu, že má přítele. Tím to skončilo. Ale v agentuře mi řekli, že to tak může dopadnout, že objekt na aktéra nemusí zabrat. S tím jsem do toho šla.
Takže aktér charisma vašeho manžela v očích milenky nedokázal přetrumfnout. Čili vyhozené peníze?
Dalo by se to tak říct, ale oni mi pak nabídli i koučink, abych třeba přišla na to, co manžel hledá u ní.
Kouč nebo terapeut jinde by vás přišel na zlomek toho, co jste zaplatila.
To asi ano, ale kamarádka mi poradila tuhle agenturu, tak jsem se obrátila na ni. Kdyby mi někdo jiný poradil jinou firmu, šla bych třeba tam. Tady se mi líbilo, že jsem měla všechno v jednom.
Sama jste dřív nikdy nepřemýšlela o tom, jak se k sobě vzájemně chováte a že je třeba něco špatně?
Ani ne, to mě dřív nikdy nenapadlo. Až když jsme to začali rozebírat, došlo mi, že manžela v podstatě buzeruju, že vždycky musí být po mém, i když šlo třeba o program na víkend. No a tak přišla řeč i na to, jestli by nebylo dobré dát si od sebe na chvíli pauzu.
Jak jste to provedli?
Manžel se odstěhoval ke kamarádovi.
A nepodezírala jste ho, že šel bydlet k milence?
To mě samozřejmě napadlo. Ale chodila jsem se dívat, jestli jeho auto parkuje před domem, kde ten kamarád bydlí, a vždycky tam stálo.
Jak dlouho ta odluka trvala?
Několik měsíců. V té době jsme ale komunikovali a manžel k nám chodil na návštěvy. Řekli jsme si, že začneme jako od začátku. Chodili jsme na rande a jednou jsem mu pak navrhla, jestli nechce jít nahoru. Tak šel a pak už zůstal.
To bylo kdy?
V létě.
Čili pomohlo hlavně to odloučení?
Když jsme se o tom pak už dokázali bavit, řekl mi, že se ho milenka ptala, jestli by chtěl dítě. Myslím, že ho to rychle vrátilo na zem.
Takže happy end?
Je to krátká doba, teprve tři měsíce, ale doufám, že máme ten jeho románek šťastně za sebou. Už spolu lépe komunikujeme. Třeba o tom, co komu koupíme k Vánocům. Jen se trochu bojím jejich firemní vánoční party. Aby to mezi nimi nezačalo znovu.
