Zeptáte-li se svých přátel a známých, jak pohlížejí na „špehování“ vlastních dětí, dostanete odpovědi pokrývající celou škálu od jednoznačného souhlasu až po kategorické zavržení. Moje kamarádka Klára, matka dvou dětí ve věku jedenáct a třináct let, má jasno. „Neříkám tomu špehování, říkám tomu rodičovství.“
Její děti jsou srozuměny s tím, že pokud chtějí mít účet na sociálních sítích a používat chatovací aplikace, rodiče budou znát heslo a mohou kdykoliv nahlížet do jejich mobilních telefonů. Klára tvrdí, že rozhodně není typ matky, co tajně odposlouchává hovory svých potomků a plíží se v přestrojení kolem školy, aby zjistila, s kým děti tráví volný čas.
Čtěte v magazínu Rodina DNESKdy a jak nastavit u dětí pravidla používání chytrého telefonu, se dozvíte v článku Violy Procházkové v pátečním vydání magazínu Rodina DNES.  |
Na druhou stranu… „Kdybych měla pocit, že je v sázce jejich bezpečí, klidně se plížit budu.“
Jiná matka z mého okolí říká: „Děti špehuju od narození. Začalo to monitorem dechu u miminek, která ještě nemohla nic namítat. Větší děti už se bránit mohou, ale to nic nemění na tom, že mým primárním úkolem je zajistit jim bezpečí.“
Druhá strana barikády má taky pádné argumenty. „Jako malá jsem načapala mámu, jak si čte v mém deníku, a myslím, že jsem jí to dodnes neodpustila. Nechci dopadnout stejně a přijít o důvěru svých dětí,“ komentuje svůj postoj Markéta, matka školáka a batolete.
Odpůrci špehování zdůrazňují také fakt, že děti se musí učit samostatnosti a nikdy se jim to nepodaří, pokud budou za zády cítit neustálou kontrolu.
Co kdybychom ale jen trochu zmírnili slovník a pojem špehování nahradili pojmem monitorování s vědomím dítěte? Situace se najednou nejeví tak zavrženíhodně. Povinnost chránit je přece stejná jako povinnost živit, šatit a poskytnout přístřeší. Důležitým momentem je ono vědomí dítěte. Nejhorší, co můžete udělat, je slídit potají a poté s výsledky svého pátrání dítě konfrontovat. Důvěra na trase rodič–dítě je totiž silnice s obousměrným provozem.
Pravidla je třeba nastavit už ve chvíli, kdy školák obdrží první mobilní telefon. S novým privilegiem jde ruku v ruce i nová odpovědnost – pokud ji nejsi schopen přijmout, žádný mobil nebude. Bohužel tento model má šanci na zdárné fungování jen v případě, že mezi rodičem a dítětem existuje vztah založený na vzájemné důvěře. Podhoubí pro bezpečné používání digitálních technologií je tedy nutné budovat mnohem dřív.
Hlídáte, co vaše děti sledují na mobilním telefonu?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 28. prosince 2017. Anketa je uzavřena.
