Tohle ale není článek o Sild krosu, tohle je článek o závodě přes Motolské jamky. Ten začíná až před jednou hodinou v Motole. Samozřejmě dá se v cíli Sild krosu vypít čajík a pak vyklusat na nejbližší MHD a dojet do Motola. Ale nevím, kdo je dostatečně běžecky střelený, aby něco takového dělal. Já už do toho příští rok nejdu ani náhodou, ani dopravou autem. Každopádně doporučuju, aby Vám v takovém případě startovní číslo vyzvedla nějaká dobrá duše.
Vyzbrojen svou běžeckou výbavou, běžeckými zkušenostmi (kopce jsem přece trénoval) a informacemi zkušenějších běžců, co již závod absolvovali loni (viz http://rungo.idnes.cz/salomon-trail-running-cup-motol-dak-/behani.aspx?c=A131106_174650_behani_fro ), i já jsem se letos oklikou přes Krčský les vydal na Motolské jamky. Zvlněné golfové hřiště od pohledu slibovalo fajn závod se střední náročností. Ostatně doprovodné video, co má salomon na webu, dávalo najevo v nejhorším případě jen trochu náročnější trať.
Setkání s Rungo týmem původně mělo proběhnout ve vyjasnění dotazů, tipů, triků a záludností trasy, přeci jen si nechám od zkušených vždy poradit. Nicméně zřejmě nikdo z Rungo (čest asi tak jedné výjimce) neslyšel o pravidlech movemberu. Což, měli-li jste původně vizáž asi tak mezi teroristou a Rumcajsem, odvedlo debatu někam k trapnému tichu a následně nejapným otázkám („Ehm. Ahoj ... to jsi ... TY?“). Nebo ještě nejapnějším otázkám točících se okolo toho, jestli už mám občanský průkaz a že závod staršího žactva už skončil. Což vůbec není sranda.
První a jediná jamka, kterou úspěšně zahrajete, je startovací ďolík. Ještě před výstřelem pořadatel vyjmenuje elitní běžce a běžkyně zvučných jmen. A časů, které stejně jako vy v pohodě dám taky. Na polovičních tratích.
Tato elita se zařadí do první linie. A když budete mít štěstí, záda některých uvidíte ve svém třetím kole při jejich závěrečném finiši. Kdy Vás předběhnou rychlostí nepřiměřenou stavu vozovky, což by se tedy rozhodně tolerovat nemělo a zítra k tomu podám oficiální stížnost pořadatelům.
Závod začíná jemným výběhem hned od startu. Okamžitě poté následuje krátký prudký seběh a ostrá zatáčka. Dostáváte se do prvního mírného pozvolného stoupání, kdy ještě naposledy máte síly. Po další ostré zatáčce se vbíhá do lesa a mimo jakýkoli trávník. Od této chvíli zapomeňte na jakoukoli myšlenku na relativní čistotu, průběh lesem je dlouhý a bláto je všude. Snažte si ho odnést co nejméně. Já zavadil botou o lýtko (botou na druhé noze!) a po zbytek závodu mi z něj něco stále odpadávalo. Doufal jsem, že se jedná o bláto.
Další zajímavé informace najdete na našem Facebooku |
Brzo nato následuje návrat na golfový pažit a první kopec, díky kterému se závod nejmenuje Motolské kopečky, ale Motolské jamky. To protože pořadatelé nepobrali fantazii, ale za to smysl pro humor. Černý. Za sebe jsem si s kletbou na rtu o nich myslel něco úplně jiného. Pořadatelé vás nenechají vyběhnout až na vrchol, nýbrž trasu kousek před ním jemně odvedou do mírného, ale o to delšího zvlněného stoupání.
Za to klesání z prvního kopce jde přímo. Nicméně po rychlém seběhu nenaberete dostatečnou hybnost do mírného a opět nekonečně dlouhého stoupání, které předchází druhému kopci. Další kopec je vlastně téměř před cílem. To už jen tupě běžíte a nemáte ani pomyšlení na naprosto žádné jamky. Ani na žádné kopečky, když už jsme u toho.
Kopec č. 2 můžete vyběhnout, vyjít pěšmo nebo vyklusat. Což ostatně tak jako tak můžete jakýkoli jiný kopec. Ale tenhle vás stejně připraví o síly. Když už si myslíte, že jste na vrcholu, zbývá poslední kopeček, ostrá zatáčka a famózní seběh do cíle. Máte to za sebou, gratuluji.
Ne, dělám si srandu. Samozřejmě si to celé ještě třikrát zopakujete, běží se celkem čtyři dvoukilometrové okruhy, výše popsané.
Vážně nevážné hodnocení od běžeckého amatéra. Je to fofr od začátku. Kopce jsou buď krátké a přímo na vrchol, ale většinou mají podobu dlouhého mírného stoupání. Nebo obojího. Z kopců se běží přímo dolů. Není kde moc nabrat síly nebo dech. Kdo umí pouštět seběhy, nabere si čas a předběhne lidi při sbíhání. Komu jdou kopce, zde se bude probíjet do čela.
Stejně vás pravděpodobně pár elitních běžců během třetího kola předběhne. Na tomto závodě je podle mého skromného úsudku dvojnásobně důležité nepřepálit start a rozvrhnout síly rovnoměrně. Zvládáte-li na konci třetího kola rozdat sem tam úsměv okolostojícím povzbuzujícím lidem, síly jste si rozvrhli dobře.
Napiš svůj článek i TYTahle rubrika je určena těm, kteří se chtěji podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.  Psaní o běhání je někdy náročné. Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se. Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na to, co zveřejní a co ne, bez udání důvodů. Marek |
