Přiznejme si to - následky některých našich paměťových zkratů jsou těžko omluvitelné a někdy i nenapravitelné. Smutným faktem je, že zapomínáme čím dál víc a s přibývajícími roky to asi nebude lepší. Přemíru informací a povinností, které v hlavě máme nosit, mozek nezvládá zpracovat a stávkuje.
Nedávný britský průzkum, který se zabýval zapomínáním, ukázal, že lidé v důsledku nejrůznějších činností a pracovních povinností běžně neodpovídají na e-maily, telefonáty, ale také jim vypadávají z hlavy jména kolegů, nových přátel a známých. Aniž bychom byli uživateli některých z psychotropních látek, denně se nám z hlavy vykouří pět věcí, které jsme měli udělat.
Svatba s plánem
Jestli si někdy uděláte paměťový test a z deseti obrázků si po minutě koukání nejste schopni vybavit ani dva, je na čase vzít si dovolenou, pořádně si odpočinout nebo rovnou navštívit lékaře. Nás ostatní, kterým v paměti zůstane alespoň pět obrázků, a přesto občas zapomínáme, zachrání seznamy.
Zapomínáme všichni. V časové tísni, pod návalem spousty povinností, ale také v důsledku uvolněné nálady mají s pamětí problémy i mladší ročníky, kterým obvykle slouží hlava velmi dobře. V závěru roku má například každá pátá mladá Britka nechráněný sex. Na vině je částečně alkohol, ale především špatná paměť. Mladé ženy si zapomínají vzít antikoncepční pilulku v určený čas, čímž se snižuje její účinnost.
Potíže odvíjející se od mizerně fungující hlavy máme i s placením složenek, čtvrtina z nás platby posílá po řádném termínu, stejný počet lidí například zapomíná zkontrolovat, jestli má dolitý olej v motoru u auta.
Diář na cesty
Pětašedesátiletá bývalá učitelka angličtiny Marie Vidímcová je vášnivou cestovatelkou. S manželem vyrážejí na výlety do zahraničí čtyřikrát do roka a bez seznamu nedá ani ránu. "Cestujeme roky a za tu dobu jsem vychytala, co s sebou musím mít a co je zbytečné. Doma v kufru mám blok se seznamem oblečení, kosmetiky, léků a bot, ze kterého před každou cestou odškrtávám, co už mám sbaleno. Je to obrovská pomoc," říká Marie Vidímcová.
"Většinu věcí sice koupíte i v cizině, ale ztrácíte čas, který můžete věnovat poznávání země," říká cestovatelka. A navíc svůj "kufrový" diář využívá i jako deník. Píše si do něj, kam a kdy jeli, a při listování vždycky vzpomíná, co kde s manželem prožili.
Uklidňující rituál
Od určitého věku a počtu dětí (jedno a více) je seznam věcí a událostí, na které nemůžete zapomenout, pro život absolutně nezbytný. Je jedno, jakou formu připomínek zvolíte - jestli v podobě psaní lístečků, poznámek do klasického stolního kalendáře, papírového diáře či za pomoci toho elektronického nebo v telefonu.
"Doma máme nástěnku s rozvrhem školy a kroužků. Vedle něj zvlášť píšeme mimořádné aktivity dětí jako třeba besídka, lyžařský výcvik. A já mám všechno ještě jednou v diáři, který nosím stále s sebou. Kdo jednou někde zapomněl dítě, pochopí, že bez seznamu a důkladného plánování s ostatními členy rodiny to ani jinak nejde," říká čtyř násobná matka Klára Janečková.
"Já se zase neobejdu bez lepicích lístečků. Mám jimi oblepený počítač, kam si píšu záležitosti, které musím vyřídit v práci, ale používám je i doma na seznamy nákupů, placení účtů i třeba španělská slovíčka, která si nemůžu zapamatovat. V momentě, kdy se slovíčko naučím, úkol splním, lístek vyhodím. Kdo to nikdy nezkusil, nezjistí, jaký je to uklidňující pocit. Je to něco jako první minuty v pořádně uklizeném bytě," říká Lenka Procházková.
Noční režim mozku
Jestli si občas v noci před usnutím vzpomenete, že jste na druhý den zapomněli vyndat maso z mrazáku, nebo vás po několika dnech přemýšlení konečně napadne, čím vylepšit svůj pracovní projekt, je to normální. Mozek před usnutím pracuje v jiné frekvenci než přes den a v důsledku nedostatku podnětů z okolí z něj dostanete i věci, o kterých jste si mysleli, že tam nejsou. V této fázi je nezbytné věc hned udělat nebo si ji zapsat, jinak si ani na ten nejgeniálnější nápad druhý den nevzpomenete. Pro tyto okamžiky je dobré mít u postele papír s tužkou na zapsání.
Seznamy jsou tu jednoduše od toho, aby myslely za nás. Když si na ně zvyknete, nemůžou zklamat. S jedinou výjimkou - to když je někde zapomenete.
