„V rámci projednávání někteří zástupci opozice a koalice používají v diskusi nekorektní, nepřesné až zavádějící argumenty, neboť jsou mnohdy postaveny na nesprávné interpretaci a chybném pochopení odborných demografických pojmů a ukazatelů,“ uvedli ve čtvrtek demografové.
Důchodový věk v Česku každý rok roste a ve 30. letech by se měl dostat na 65 let. Nad tuho hranici by se měl začít podle projednávané vládní novely zvedat lidem, kteří se narodili od roku 1966. Tento ročník by měl jít do penze v 65 letech a dvou měsících. Každý další ročník by pak šel na odpočinek nejvýš o dva měsíce později, a to podle prodlužování jejich života. Dobu nástupu do penze by se měli dozvědět lidé ve svých 50 letech. Důchod by měl trvat v průměru 21,5 roku.
Reformu, která zvýší věk odchodu do důchodu, se nepodařilo opozici zamítnout |
Demografové poukazují třeba na vystoupení poslance opozičního hnutí ANO Jiřího Maška. Ten zpochybnil 21,5 roku v penzi. Argumentoval tím, že doba dožití u mužů je teď 76 let a u žen 82 let, takže muži budou v penzi 11 let a ženy 17 let.
Podle demografů není možné vycházet z naděje dožití při narození lidí - tedy 76 let u mužů a 82 let u žen. „Průměrnou dobu pobírání důchodu je nutno odhadovat na základě naděje dožití v okamžiku dosažení důchodového věku,“ uvedla ČDS. Vycházet se tak má z naděje dožití pětašedesátníků a v potaz se má brát i předpoklad, že úmrtnost bude v dalších letech klesat.
Při zohlednění údajů vychází průměrná doba pobírání důchodu u mužů s rokem narození 1965, kteří půjdou do penze v roce 2030 v 65 letech, na 19,4 roku. U stejně starých žen by to mělo být 23,3 roku. „Průměrná doba pobírání důchodu by tedy pro tento ročník narození měla činit zhruba 21,3 roku,“ upřesnili demografové.
POLITICKÝ DIÁŘ: Důchody, Fiala a poslanci sjetí kokainem |
Lidé s rokem narození 1972 by ve svých 65 letech měli mít před sebou podle propočtů v průměru 22,2 roku. Při navrhovaném důchodovém věku 65 let a sedm měsíců by v penzi podle demografů strávili v průměru 21,75 roku.
Za „naprosto zavádějící“ označili demografové tvrzení opozice, že se lidé při vládním návrhu na navyšování věku penze nedožijí. Podle demografických dat by se penze v 65 letech mělo dožít 83 procent mužů a 92 procent žen s ročníkem narození 1965. I při důchodovém věku 70 let a tři měsíce by penze čekala 87 procent mužů a 94 procent žen s rokem narození 2000.
ČDS uvedla, že ale ani vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) o počtu ekonomicky aktivních na jednoho důchodce „nestojí na optimálním ukazateli“, tedy spíš na jeho přesné interpretaci. Demografové upřesnili, že v roce 2000 sice na jednoho člověka nad 65 let připadalo pět osob od 15 do 64 let, ale většina mladých tehdy začínala pracovat až kolem 20 let a muži chodili do důchodu v 61 letech a matky dvou dětí v 56 letech. Při přepočtu na skutečný důchodový věk bylo na jednoho seniora 2,8 osob v produktivním věku.
Opozice vyčetla Jurečkovi tvrzení, že lidé v penzi stráví v průměru 21,5 roku |
Experti ale souhlasí s tím, že pokud by penzijní věk nerostl, byli by roce 2045 na jednoho důchodce dva lidé v aktivním věku a v roce 2060 pak 1,7. Na stovku osob v produktivním věku připadá teď asi 40 důchodců, v roce 2060 by to bylo skoro 60. Pokud by se věk neposouval a penze se neplatily i z dalších zdrojů, a to třeba z daní, bylo by nutné snížit pobírané částky zhruba o třetinu, uvedla ČDS. Navrhuje penzijní věkovou hranici zvedat pomaleji než vláda a také pravidelně, a to o jeden měsíc ročně.
