ČTĚTE TAKÉ:
Lidé mnohdy umírají na mrtvici zbytečně
"Iktových jednotek je málo a navíc mají malou kapacitu," připouští neurolog Robert Mikulík.
Problematické je i to, že lidi po mrtvici, kteří nemohou jít hned domů, není kam dále překládat.
Jedna věc je, že pacienti často přijíždějí k lékaři pozdě, druhá pak, že kdyby to všichni stihli včas, nemuselo by na ně zbýt místo, protože v Česku chybí asi polovina lůžek pro lidi, které stihne mozkový infarkt.
Nejhorší situace je v jižních Čechách, ale dostatečný počet lůžek není v žádném kraji. Největší šanci na přežití má člověk v Olomouckém kraji.
Česko potřebuje síť specializovaných jendotek
Navíc jsou speciální jednotky nerovnoměrně rozmístěny. "Lidé z různých krajů mají kvůli tomu rozdílnou šanci na přežití," říká Zbyněk Kalita z České neurologické společnosti.
Ten se spolu s kolegy sdruženými do Rady pro cévní a mozkové příhody snaží dosáhnout toho, aby ministerstvo zdravotnictví ve vyhlášce vydalo, že taková síť je v Česku nutná.
Nezbytnou součástí léčby by měla být i rehabilitace, která může pomoci zejména lidem s lehčími následky nemoci, ale prospěšná může být i ostatním.
"Mozek je celkem plastický orgán, a pokud pacienti rehabilitují a pokud ho procvičují, jsou šance na zlepšení jejich stavu větší, než kdyby nedělali nic. Nicméně není to léčba, od které lze čekat radikální zlepšení stavu," doplňuje neurolog Mikulík.
Když pomáhá přetlak
Léčbu překonané mozkové mrtvice lze doplnit i pobytem v přetlakové, odborně hyperbarické komoře.
Zvýšením tlaku, který je podobný tlaku v hloubce 12 metrů pod vodou, se vdechovaný stoprocentní kyslík rozpouští v tělesných tekutinách.
Za normálních okolností je kyslík vázaný na železo v krvi, ale pod vysokým tlakem se dostane i do míst, která jinak trpí jeho nedostatkem. Což je právě případ mozkové příhody s ucpanou tepnou.
"Naše barokomora je osm metrů dlouhá, v průměru má 2,2 metru a vejde se do ní dvanáct sedících pacientů spolu s jedním zdravotníkem," říká Jan Staněk z kladenské nemocnice, který s komorou pracuje.
Nemocný stráví v komoře zhruba sto minut, z toho deset minut se upravuje tlak. "Takových sezení absolvuje pacient asi dvacet až třicet," doplňuje Staněk.
Při takzvaném ponoru, tedy při počáteční úpravě tlaku, může pacientům zaléhat v uších, asi jako při startu letadla. Dá se tomu předejít například polykáním nebo zíváním.
Mozek a mozková mrtvice v číslech
• mozek váží v průměru 1,4 kilogramu, ale potřebuje celou pětinu celkového objemu krve
• mozková mrtvice je třetí nejčastější příčinou úmrtí po infarktu myokardu a po zhoubných nádorech
• naprostou většinu cévních mozkových příhod tvoří ty, které jsou způsobené ucpáním tepny, jen asi 15 až 20 procent připadá na prasklou tepnu přivádějící krev do mozku
• při uzávěru tepny umírá každou minutu kolem 2 milionů buněk
• riziko, že člověka s mrtvicí postihne potíž během následujícího roku znovu, činí pět procent
• pokud se lidem s mrtvicí nedostane správné péče, 30 až 50 procent z nich umírá během prvních tří měsíců většinou na následné komplikace, jako je zánět plic nebo embolie (pro srovnání: infarkt, kterého se lidé bojí více, zabije během hospitalizace čtyři procenta lidí)
• dalších 30 procent pacientů zůstává trvale invalidních, což je více než při onemocněních srdce nebo rakovinou
• pravděpodobnost vzniku mrtvice stoupá s věkem, u lidí mladších čtyřiceti let se vyskytne pět až deset případů na sto tisíc lidí ročně, naopak u starších 65 let výskyt stoupá na deset až dvacet lidí z každého tisíce za jediný rok
• více informací například na www.mozkovaprihoda.cz
