Unikátní normalizační perly za korunu v Rudém koutku

- "Tentokrát vážně nevím, jestli to lidi unesou," říká Marta Šímová z archivu Krátkého filmu. Pro pamětnický Rudý koutek, tradiční doplněk Febiofestu, byla na rozdíl od minulých ročníků věnovaných legendám typu majora Zemana vybrána díla unikátní, zcela zapomenutá. "Pokud jste tyhle filmy dosud neviděli, pak je těžko ještě uvidíte jinde a jindy než tady a teď," popisuje kolekci určenou pro malý sál kina Praha, jenž bude přiléhavě vyzdoben.

 Z hrané tvorby se tu představí takzvaná "komunální satira" 50. a 60. let (a v ní tehdy mladí, později významní herci jako Marie Tomášová, Jiřina Bohdalová, Miloš Kopecký či František Filipovský). V programu se objeví také snímky sloužící dobové propagandě. "Diváci si užijí třeba průběh XV. sjezdu KSČ nebo Brežněvovu návštěvu v Pragovce," vybírá namátkou Marta Šímová. Rovněž z televizních archivů vyplavou normalizační perly, například Moskalykův devítidílný seriál Matka, Dvořákova Rudá záře nad Kladnem či Hužerův Rudý primátor. Ředitel přehlídky Fero Fenič přiznává, že souhlas autorů si nevyžádali: "Většina tvůrců, snad s výjimkou Antonína Moskalyka, už nežije, a nejsem si jist, zda by jejich dědicové o znovuuvedení takových děl zrovna stáli." Nicméně právně je všechno v pořádku, vysvětluje Fenič. Za minulého režimu se totiž práva vykupovala "bezvýhradně a navždy" státem coby jediným producentem, v daných případech Československou televizí. Navíc jde o nekomerční promítání: "Vstupné do Rudého koutku činí jednu korunu českou, tedy přesně tu částku, která se podle zákona odvádí ze vstupného do fondu kinematografie." Fenič k tomu dodává, že tak dotyčné filmy vykonají vůbec poprvé něco užitečného.