Svůj aktuální úděl okomentuje s nahořklou nadsázkou: "Jezdím poznávat krásy vlasti."
Čtěte ve čtvrtek
Reportáž z Rejžkovy cesty za posluchači čtěte ve čtvrtečním magazínu DNES.
Zhruba deset dní v měsíci tráví na cestách ve vlacích a v autobusech. Z Prahy vyjíždí do Znojma, do Sokolova, jindy do Třebíče. "Mívám šňůry, jako minulý týden - jeden den ve Valmezu, druhý v Jindřichově Hradci, tak si tahám na cesty knížky, které bych doma nepřečetl. Štreka čtyři pět hodin, udělám půl bichle."
Nápad objíždět venkov s hudebním programem odkoukal od kritika Jiřího Černého. Od prosince 1980 objel stovky studentských klubů včetně Slovenska, tehdy pouštěl těžko dostupnou hudbu ze zahraničí i zakázanou muziku včetně Karla Kryla.
Co to nynější vzkříšení? Přiznává, že to na prahu šedesátky nebylo z jeho vůle. "Víceméně jsem byl donucený stát se opět sám sobě manažerem," konstatuje. Začalo to loni v únoru, kdy mu v Českém rozhlase zrušili pořad a následovala série pádů. To už byl na cestách, na nichž zažívá všelijaká dobrodružství.
Jan Rejžek jako DJ
Publikum Jana Rejžka
Dnes lidem v klubech a kavárnách pouští hudbu, kterou - jak sám říká - na Radiožurnálu neuslyšíte. "Neříkám lidem, co mám s sebou, a neptám se, co by chtěli zahrát - zahraju holt to, co chci já: world music, africký pouštní rock, irský folk. Ale abych nebyl k publiku tak tvrdej, změkčím to, když třeba vydá novou desku Bruce Springsteen nebo se vyskytne objev sezony jako teď St. Vincent, což je skvělá holka, která všechny zmámila posledním albem."
