Rejžek se Vondráčkové omluvil

Publicista Jan Rejžek se omluvil Heleně Vondráčkové. Vondráčková Rejžka žalovala, protože se cítila dotčena jeho tvrzením, že za svůj polistopadový come-back vděčí kontaktům s mafiány.

Rejžek poslal Vondráčkové omluvný dopis na zakládě rozsudku pražského vrchního soudu.

"Jsem rád, že soud dal za pravdu tomu, že svoboda projevu má své hranice," řekl po vynesení rozsudku právní zástupce Vondráčkové Vratislav Cimr. Zpěvačka se k soudu osobně nedostavila.

Cimr dodal, že Vondráčková je sice veřejnou osobou, Rejžkovy výroky však podle něj zasahovaly do jejího soukromého života.

"V tomto případě došlo ke střetu dvou zájmů - svobody projevu a práva na ochranu osobnosti," konstatoval Petr Zima, právní zástupce Rejžka.

"Bezesporu je to zajímavé a obecnější téma k úvahám o stavu svobody projevu v naší demokracii," reagoval na verdikt soudu Rejžek. Vedle osobního dopisu musí zveřejnit omluvu také v Lidových novinách a MF DNES.

 "Výsledkem jsem velmi potěšena, protože jsem si už myslela, že tady žádná
spravedlnost neexistuje," komentovala rozsudek zpěvačka.

Proti rozsudku se už nelze odvolat. Rejžek může podat pouze dovolání k Nejvyššímu soudu. Zima po soudním přelíčení naznačil, že po dohodě s klientem, který výsledek sporu považuje za skandál, dovolání zřejmě podá.

Zpěvačka se proti rozsudku k vrchnímu soudu odvolala jen v části týkající se výroku o mafiánech. Požadavek omluvy za text o Antichartě v odvolání vypustila.

"Antichartu jsme nechali být, protože jsme uznali, že soudkyně měla pravdu, že to Rejžek napsal tak opatrně, že je to nenapadnutelné," vysvětlil nedávno Cimr.

Jak obě strany argumentovaly
Při soudním líčení Rejžkův právník Zima poukazoval na to, že v širším celospolečenském i situačním kontextu je význam slova "mafián" evidentně posunut. "Nejedná se člena zločinné organizace," tvrdil.

Doplnil, že jde spíše o člověka, který má dobré kontakty. Zároveň vyzdvihnul nutnost používat v novinářské praxi ironii a nadsázku.

"Jestliže dnes zakážeme panu Rejžkovi slovo mafián, zítra to mohou být další slova," objasnil svůj názor. V obhajobě zdůrazňoval zejména fakt, že tento spor není jen sporem o právo na ochranu osobnosti, ale i sporem o právo na svobodu projevu.

Zástupce Vondráčkové Cimr oponoval tvrzením, že svoboda projevu má své hranice. "Pojem mafián stále zůstává slovem hanlivým." Poté přečetl upravené znění omluvného dopisu, který má Vondráčkové Rejžek zaslat, a text omluvy, kterou má zveřejnit v tisku.

Městský soud dal za pravdu Rejžkovi
Předcházející pražský městský soud přitom žádost zpěvačky, aby se ji hudební publicista za své výpovědi v médiích veřejně omluvil, zamítl.

Rejžek ve svých článcích, které se objevily v Lidových novinách, uvádí, že za svůj polistopadový profesní návrat Vondráčková zřejmě vděčí tomu, že neztratila své kontakty na mafiány, kteří ji v sedmdesátých a osmdesátých letech tlačili do médií.

V druhém článku Rejžek polemizoval s tvrzením zpěvačky, že nikdy nepodepsala Antichartu. Publicista připomněl, že Rudé právo 11. února 1997 na seznamu signatářů uvedlo i ji.

Po vynesení rozsudku městského soudu Rejžek Vondráčkové vzkázal, že "tvář a tělo se dají vylepšit v kosmetických salónech, ale svědomí nikoli."
 
Soudkyně Jaroslava Lobotková ale současně se zamítnutím obžaloby konstatovala, že Rejžek tím, že v souvislosti s Vondráčkovou použil termín mafiáni, skutečně nepřiměřeným způsobem zasáhl do jejích osobnostních práv. Omlouvat se v tomto případě nemusí podle soudu jen proto, že text omluvy nebyl dobře formulován.

V případě druhého výroku soudkyně zdůraznila, že Rejžek pouze konstatoval, že se jméno zpěvačky objevilo v novinách na seznamu signatářů takzvané Anticharty. Výslovně však nikdy neuvedl, že ji Vondráčková opravdu podepsala.

Právní zástupce zpěvačky trvá na tom, že jeho klientka pod dokument podpis dát nemohla, protože byla v době, kdy úřady organizovaly podpisovou kampaň, na měsíčním turné v Polsku. Na seznam se tedy podle něj mohlo zpěvaččino jméno dostat bez jejího souhlasu. Autentické podpisové archy, které by mohly na tuto otázku dát jednoznačnou odpověď, se nepodařilo v archivech najít.

U soudu vypovídali umělci, kteří Antichartu odmítli podepsat - herci Ivan Vyskočil a Táňa Fischerová a písničkář Vladimír Mišík. Všichni uvedli, že nepodepsání tohoto prohlášení pro ně mělo v jejich profesním životě negativní důsledky. Podle nich je velmi nepravděpodobné, že by tehdy umělec mohl svůj podpis odmítnout a přitom mohl dále veřejně vystupovat v médiích a jezdit do zahraničí.

Takzvanou Antichartu komunistický režim za pomoci umělců reagoval na Chartu 77, provolání, kterým disidenti usilovali o demokratizaci země.

Rejžkova tehdejší právní zástupkyně, bývalá předsedkyně Unie svobody Hana Marvanová, už dříve prohlásila, že Rejžek v článku pouze vyslovil svůj názor, že bez kontaktů na určité lidi ani sebelepší zpěvák do médií nepronikne.

Rejžek podle Marvanové také nikdy jednoznačně netvrdil, že Vondráčková Antichartu podepsala, ale pouze upozornil na to, že se její jméno v tisku objevilo na seznamu signatářů. Hudební kritik neměl důvod informaci nevěřit, protože zpěvačka ji nikdy nezpochybnila.

Líčení začalo už loni v říjnu. U soudu tehdy svědčili hudebníci, kteří v sedmdesátých letech Vondráčkovou doprovázeli. Potvrdili, že v době, kdy se v Praze uskutečnilo shromáždění, na němž zpěváci podepisovali Antichartu, byla Vondráčková na turné v Polsku. Zda dodatečně připojila pod dokument svůj podpis, žádný z nich nevěděl.

Pragokoncert: Odmítl jen Suchý
Zdeněk Škrabal, který pracoval v agentuře Pragokoncert jako vedoucí odboru zábavných programů, uvedl, že jeho pracoviště dostalo za úkol podpisovou akci zorganizovat.

Na základě politických nařízení pracovníci Pragokoncertu sestavili seznam zpěváků, kteří vyjížděli na turné do zahraničí. Pak jim bylo řečeno, že pokud prohlášení nepodepíší, nebudou už koncertovat v cizině. Podle Škrabala žádný z umělců oslovených Pragokoncertem podpis pod Antichartu neodmítl. Výjimkou byl jen Jiří Suchý.

Omluvný dopis Jana Rejžka Heleně Vondráčkové

Praha, 30. května 2003

Podle rozsudků Městského a Vrchního soudu jsem nucen zaslat Vám následující text:

"Vážená paní Heleno Vondráčková, ve svém rozhovoru pro Lidové noviny, otištěném v souhrnném materiálu dne 6. 10. 2000, jsem o Vás mimo jiné uvedl: "... jí se zřejmě podařilo neztratit kontakt na mafiány, kteří ji v sedmdesátých letech tlačili do rádií, do televize, na desky. Teď slavila comeback v Polsku, ba dokonce s Gottem v Carnegie Hall." Za tento zásah do Vaší pověsti se proto omlouvám. Jan Rejžek.

Doufám, že jste spokojena. Jan Rejžek

Co je to comeback?

Když někdo popových a rockových hvězd vydrží na špici víc než pět let, bývá považován za veterána. Pak většinou čeká cesta do menších a menších sálů a - zapomnění. Ale pozapomenutého zpěváka lze oživit, ať už v podobě vzpomínky pro jeho dávné publikum nebo jako atrakci pro nové posluchače. Říká se tomu comeback.

Jde o důležitou komerční zbraň. Má výhodu v tom, že nabízí už známé jméno. Ve spojení s nostalgií a s umělcovými zkušenostmi je výhoda také v tom, že jde o člověka s minulostí. Možná, že je bolestivé, když se mluví o sporných stránkách minulosti Heleny Vondráčkové, ale z hlediska propagace je to k nezaplacení.
Umělec ovšem může natočit sebelepší desku, ale pokud do toho nejde management nebo vydavatel, všechno je marné. Bez toho, aby se o hvězdě mluvilo, aby se „dělaly vlny“, deska neprorazí.

Jak je tedy měřitelná míra úspěšnosti comebacku?

Můžeme mít často pocit, že zpěvák XY se vrátil, ale při pohledu na to, kolik prodal desek, budeme zklamáni. Povedl se loňský pokus o návrat novým deskám Věry Špinarové nebo Milana Drobného? Těžko soudit, protože při stále se horšícím stavu českého trhu čísla prodejů prudce klesají.

Comeback nemá nic společného ani s uměleckou kritikou. Je to čistě marketingová záležitost. Obdivovaný návrat Heleny Vodráčkové neznamená, že by její nové snímky byly lepší než nejlepší nahrávky z přelomu šedesátých a sedmdesátých let.

Než se objevil až nečekaný úspěch nových snímků Vondráčkové, byl za největší comeback považován návrat Ivety Bartošové z let 1998-1999. Za jiný zajímavý a úspěšný comeback je považován také návrat Petra Spáleného v roce 2000.
Comebacky tu jsou od dob, kdy existuje moderní populární hudba.

Liboval si v nich Elvis Presley, jenž absolvoval nejméně čtyři. Nejbombastičtější při televizním přenosu z Havaje v lednu 1973.

Nejslavnějším byl návrat Tiny Turnerové v létě 1984. Rozvodem zničená, upadající šestačtyřicetiletá soulová legenda se vyšvihla během roku znovu mezi tucet největších osobností světové hudební scény.

V posledních letech jsme rovněž zažili několik velkolepých comebacků. Vrátil se mexický kytarista Carlos Santana, seriál o Aly McBealové uvítal znovu mezi bestsellery Barryho Whita a comebackem je i turné Rogera Waterse, bývalého člena Pink Floyd.

O několika návratech se začíná hovořit. Po neúspěšné desce by měl jeden z nich asi co nejdřív čekat Michaela Jacksona.

Karel Gott a Helena Vondráčková během vystoupení v prestižní newyorské Carnegie Hall.

Helena Vondráčková: Vodopád

Helena Vondráčková 1

Helena Vondráčková 2

Helena Vondráčková 3

Helena Vondráčková zpívá v Lucerně

Helena Vondráčková

Helena Vondráčková. Fotografie z obalu alba Helena 2002.

Helena Vondráčková. Fotografie z obalu alba Helena 2002.

Helena Vondráčková. Fotografie z obalu alba Helena 2002.

Helena Vondráčková. Fotografie z obalu alba Helena 2002.

Helena Vondráčková. Fotografie z alba Helena 2002.

Helena Vondráčková. Fotografie z alba Helena 2002.

Helena Vondráčková během on-line rozhovoru v redakci iDNES.

Helena Vondráčková během on-line rozhovoru v redakci iDNES.

Helena Vondráčková během on-line rozhovoru v redakci iDNES.

Helena Vondráčková během on-line rozhovoru v redakci iDNES.

Helena Vondráčková během on-line rozhovoru v redakci iDNES.

Helena Vondráčková.

Kritik a publicista Jan Rejžek.

Jan Rejžek u pražského Vrchního soudu. Praha, 25. července 2002.

Jan Rejžek u pražského Vrchního soudu. Praha, 25. července 2002.

Jan Rejžek u pražského Vrchního soudu. Praha, 25. července 2002.