Osmadvacetiletá Michaela se stará o dvě děti – osmiletou dívku a čtyřletého chlapce. S jejich otcem se právě rozvádí. V uplynulých letech se totiž vlivem psychického onemocnění Michaely a vysokého pracovního vypětí manžela odcizili a ve finále ji manžel ze dne na den opustil.
Michaela si našla zaměstnání jako číšnice. „Vše bylo chvíli v pořádku. Bylo to tak tak, ale nějak jsme vše zvládali. Bohužel potom přišla opatření spojená s covidem a restaurace, ve které jsem pracovala, zavřela,” popsala.
Nyní tak i s dětmi žije jen z podpory v nezaměstnanosti, z přídavků na děti a z příspěvku na bydlení. Alimenty nedostává, soud o nich teprve rozhoduje. To ale znamená, že peníze nestačí ani na pokrytí základních výdajů, tedy na nájem, jídlo, oblečení, energie nebo třeba školku, do které chlapec musel přestat chodit.
A dluhy se začínají hromadit. „Vzala jsem si půjčku na složení kauce na byt, dlužím i ČEZu kvůli nedoplatku za energii,“ popsala Michaela. Práci shání, nemá ale ani maturitu a sehnat nyní nekvalifikovanou práci ve službách je takřka nemožné.
Samoživitelé se ostýchají říct o pomoc. Ani neví, že jim lidé fandí |
A s podobnými problémy se potýká celá řada rodičů-samoživitelů a samoživitelek. Dokazuje to průzkum agentury STEM, který si nechal zpracovat Klub svobodných matek.
Podle něj něco podobného jako Michaelu potkalo hned třetinu samoživitelů – takový podíl dotázaných totiž hlásí pokles příjmů v důsledku pandemie. Nezaměstnanými se kvůli koronaviru stalo třináct procent z nich, dalších šest procent ale přišlo o práci na dohodu, desetině byla snížená mzda.
Pokles příjmů řeší půjčkami
Finanční dopady pandemie na domácnost vedly u šesti procent k nutnosti se přestěhovat, většinou do levnějšího bytu nebo k příbuzným či známým. Více než třetině samoživitelů nyní nestačí peníze na oblečení, asi stejnému procentu ani na kvalitní stravu. Šestatřicet procent nezvládá pokrýt výdaje na bydlení.
„Výsledky průzkumu dokonale reflektují strukturu žádostí o pomoc, které naší organizaci přicházejí, to jest žádosti o finanční pomoc na bydlení, potraviny nebo o materiální pomoc v podobě oblečení,“ uvedla ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková.
Epidemie nemoci covid-19 v Česku |
Třetina samoživitelů a samoživitelek pak odkládala placenou zdravotní péči. Čtvrtina dotázaných má v současnosti zásadní problémy se splácením svých dluhů. A téměř třetina samoživitelů a samoživitelek se musela v roce 2020 potýkat s problémem výpadku výživného, přičemž pro pětinu platí, že rodič dítěte vůbec neplatil.
Situaci řeší podle průzkumu samoživitelé a samoživitelky různě. Skoro polovina byla nucena vzít si půjčku. Z toho 34 procent od příbuzných, třináct procent od bank a osm procent od nebankovních institucí. Ty přitom mohou být zvláště rizikové, mnoho takových půjček má predátorské úroky a klientovi se tak dluh hromadí.
Pomáhají spíše neziskovky než vláda
Většina rodin samoživitelů nemá dostatečné finanční rezervy. Šest samoživitelů z deseti nemá rezervy na to, aby uhradili neočekávaný výdaj v hodnotě deset tisíc korun. A tak i rodiny, které se doteď držely nad vodou, mohou kvůli covidu rychle ztratit své jistoty.
To potvrzuje i ředitelka Nadace Agrofert Zuzana Tordnikidis. „Nově přibyly žádosti maminek a tatínků, kteří zatím nikde o pomoc nežádali. Donedávna měli stabilní zaměstnání s průměrným platem, své závazky zvládali platit bez větších problémů, neměli ale větší rezervy než na jeden, maximálně dva měsíce běžného života,“ popsala.
Každá druhá prostitutka je matka samoživitelka. Násilí často nenahlašují |
Když se jim ale kvůli covidu zavřela pracoviště, případně když museli kvůli domácí výuce omezit práci, velmi rychle jim rezervy došly.
„Jarní vlnu pandemie ještě jakž takž zvládli, podzimní vlna už je ale zcela srazila na kolena. Největším problémem je platba nájmů a energií, samoživitelé mají hlavně strach, aby nepřišli o bydlení. Několik maminek je také v tuto chvíli bez energie, byla jim odstavena z důvodu narůstajícího dluhu,“ dodala.
Právě na neziskové organizace se přitom obracejí poměrně často. Více než pětina samoživitelů a samoživitelek během posledních 12 měsíců požádala o dávky v hmotné nouzi, s žádostí uspěla polovina z nich. O pomoc neziskových organizací pak požádalo sedmnáct procent dotázaných, většina pomoc dostala.
„Šokovala mě žádost jedné konkrétní maminky. Pracovala šestnáct let v hotelu, v srpnu ale dostala výpověď, protože hotel zavírá. Požádala úřad práce o úhradu rekvalifikačního kurzu v oboru pedikérka,“ popsala Tornikidis. „A co odpověděl úřad práce? Neproplatíme, protože se nejedná o účelně vynaložené prostředky,“ dodala.
Samoživitelé OSVČ jako jedni z nejpostiženějších
Jednou z nejpostiženějších skupin jsou paradoxně živnostníci podnikající jako OSVČ. Ti se potýkají se ztrátou zakázek, s nulovými kompenzacemi či minimální výší ošetřovného pro OSVČ.
Klub svobodných matek pro ně spustil kurz s názvem Akademie pro samoživitele, kdy tři měsíce pomáhá s podporou podnikání, aby se zájemci mohli vrátit zpět na své nohy. „V projektu máme první výsledky, takže covidu navzdory to člověk nesmí vzdávat. Pro nás je to program pomoci s přidanou hodnotou – tentokrát do lidí investujeme,“ uvedla Pavlousková.
Namátkou se do něj přihlásila třeba vdova Tereza pečující o dvě děti. Živila se stříháním psů, nyní přišla kvůli covidu o zákazníky. Nebo matka jednoho dítěte Lenka, která pracovala jako lektorka angličtiny a po přechodu firem na home office přišla o zákazníky v podobě jejich zaměstnanců.