Lídr vaší plzeňské kandidátky Karel Šidlo dostal v televizní debatě otázku na rozsudek smrti nad Miladou Horákovou, který potvrdil Klement Gottwald. A doslova řekl, že "chování Gottwalda bylo vyvoláno jeho pozicí v exekutivě českého státu". Jak vnímáte popravu Milady Horákové vy? Uznáváte, že to byl zločin?
Již v minulosti se KSČM vyjádřila, že považuje popravu Milady Horákové za justiční zločin. Také je veřejně známo, že se KSČ usnesením sjezdu omluvila za chyby a omyly z let 1948 až 1989.
Marta Semelová, která povede komunisty do voleb v Praze, zase v on-line chatu se čtenáři iDNES.cz odpověděla, že režim před rokem 1989 byl spravedlivější, než ten současný (přečíst si její odpovědi můžete zde). Je to oficiální pozice dnešní KSČM, a myslíte si to i vy sám?
V mnoha ohledech bylo období před 1989 spravedlivější než současný stav. Neexistovaly tak propastné majetkové rozdíly ve společnosti. Pro každého byla dostupná práce, bydlení, bezplatná zdravotní péče a kvalitní vzdělání. Dnes se naopak setkáváme s vysokou nezaměstnaností, zpoplatňováním zdravotní péče, bouráním sociálních jistot, korupcí a mnoho lidí začíná padat do propastné chudoby.
Paní Semelová, která se každoročně účastní pietní vzpomínky u Gottwaldova hrobu, patří ve vaší straně ke křídlu, které hájí i sovětského diktátora Stalina. Proč jste si vybrali do čela kandidátky v hlavním městě ji a až za ní je názorově umírněnější místopředseda strany Jiří Dolejš?
Na rozdíl od jiných politických stran má KSČM širokou členskou základnu a tím pádem i názorové proudy. Kandidátku v Praze si zvolila pražská krajská konference v tajné volbě. To, že jsou na prvním a druhém místě dva lidé z jiných názorových proudů, je v pořádku a je to ukázka vnitřní demokracie v naší straně.
Co tím podle vás komunistická strana o sobě voličům říká, že do popředí staví lidi jako paní Semelová nebo bývalého předsedu Miroslava Grebeníčka, kterého jste ve vedení na poslední chvíli posunuli na přední, volitelnou pozici na jižní Moravě?
Říkáme tím, že jsme strana postavená na demokratických principech, a že vámi zmíněné kandidáty považujeme za kvalitní, s potenciálem oslovit voliče.
Dokážu si představit naši přímou účast ve vládě
Poprvé od listopadu 1989 má KSČM šanci podílet se na vládě. Podle všech průzkumů bude mít levice ve Sněmovně většinu. Za jakých okolností byste preferovali přímou účast ve vládě a za jakých byste dával přednost toleranci menšinové vlády sociální demokracie?
Bude záležet na rozhodnutí občanů. Dokážu si představit naši přímou účast ve vládě, stejně tak jako toleranci menšinové vlády či práci v opozici. KSČM se nemíní stát stranou, která občany, kteří jí dali důvěru, zradí. Z toho vyplývá, že naší prioritou bude maximální prosazení našich programových priorit.
Vás samotného by zajímalo některé místo ve vládě? A pokud ano, tak které?
V současné době personální otázky neřešíme.
Pokud byste tolerovali menšinovou vládu jiné strany, jaké by byly nepřekročitelné podmínky takové podpory?
Pro nás je zásadní napravit škody, které napáchaly minulé vlády. Chceme snížit DPH a zavést progresivní zdanění. Další podmínkou je postupné umrtvení druhého pilíře, který ohrožuje důchodový systém, a je výhodný maximálně pro úzkou skupinu lidí. Za základ v boji s korupcí považujeme zavedení majetkových přiznání pro lidi s majetkem nad určitou hodnotu. Dále musí příští vláda zajistit prorůstové rozpočty a aktivně začít bojovat s nezaměstnaností.
Zaznamenal jsem spekulaci, že by prezident Miloš Zeman mohl chtít vládu složenou z některých současných ministrů, kteří kandidují za SPOZ, a ze sociálních demokratů s tím, že komunisté by ji tolerovali za křeslo předsedy Sněmovny pro vás osobně. Je podle vás taková varianta možná?
O variantách povolebního vývoje se teď bude jistě hodně spekulovat. Rozhodují ale voliči. Považuji to za předvolební folklór, který nedává ani smysl. Prezident nemá vliv na složení orgánů Sněmovny, to je v rukou poslanců. Stejně tak poslanci rozhodují o tom, zda vláda získává důvěru nebo nikoliv.
Zárukou není NATO, ale celoevropský bezpečnostní systém
Rozhovory s lídry stranPortál iDNES.cz připravil sérii redakčních rozhovorů i chatů se zástupci politických stran. Neprolinkované rozhovory a chaty se dosud nekonaly.
|
Ve volebním programu, který máte na internetu, uvádíte, že jste pro zrušení NATO, což považujete za dlouhodobý cíl, a jako minimální vidíte vystoupení České republiky z vojenských struktur Severoatlantické aliance. V jakém horizontu by to podle vás mělo nastat?
Naše názory se nemění, jsme přesvědčeni, že zárukou bezpečnosti občanů ČR může být postupné budování celoevropského bezpečnostního systému založeného na respektování zásad mezinárodního práva.
Jak by měla být zajištěna bezpečnost České republiky, pokud by došlo na variantu, kterou máte ve volebním programu?
Jak jsem uvedl výše, pro nás je důležité prosazování modernější a kolektivní celoevropské organizace bezpečnosti. Budeme také prosazovat politiku nevměšování se do vnitřních záležitostí jiných států a naopak podporu mírového procesu a mírové diplomacie.
Bude změna postoje země k NATO a vojenským misím za účasti České republiky podmínkou pro vaši možnou podporu vlády?
Pro nás jsou na prvním místě hlavně záležitosti týkající se bezprostředně našich občanů, oživení stagnující ekonomiky a dostatek práce. Nepodpořili bychom však jakékoliv rozšiřování našich vojenských účastí. Pouze mírové mise s mandátem Rady bezpečnosti OSN.
Exprezident Václav Klaus, jemuž jste pomohli v prezidentské volbě v roce 2003, nyní hlásá, že věří, že celá Evropa opustí Evropskou unii. Jak vidíte Evropskou unii vy?
KSČM doporučila svým voličům, aby hlasovali v referendu proti vstupu do EU. Připomínám, že Václav Klaus jako premiér podepsal asociační dohodu o přistoupení bez podmínek a tím nám zkomplikoval situaci. Vlastně podepsal bianco šek. Evropské země musí spolupracovat. V současnosti jsme ale rukojmími bruselské byrokracie, panuje totální demokratický deficit. Nejprve se zaměřme na jeho odstranění. A pokud se to nepovede, bavme se, jak s evropskou integrací dál.
Nyní bychom euru řekli ne, jsme pro referendum
Měli bychom usilovat o to, abychom místo koruny platili eurem? Byl byste pro referendum o přijetí eura?
V dohledné době nepovažuji přijetí eura za výhodné, nyní bychom tedy řekli ne. Určitě platí, že jsme pro referendum o přijetí eura.
Právě požadavek na schválení zákona o obecném referendu je dlouhodobě jedním z klíčových bodů levicových stran. Už dříve jste řekl, že byste si přál referendum o církevních restitucích, o jakých dalších věcech by podle vás všelidové hlasování mělo být?
Na schválení ústavního zákona o obecném referendu budeme tvrdě trvat. Potvrzuji také, že hodláme iniciovat všelidové hlasování o církevních restitucích. Dalším tématem pro referendum může být úprava důchodového systému, chcete-li, důchodová reforma.
Demonstraci proti vládním reformám podpořil také předseda KSČM Vojtěch Filip. (22. října 2011)
Je tématem pro referendum existence Senátu? Ptám se na to proto, že slibujete jednokomorový parlament či přeměnu Senátu na zástupce regionů.
Případná změna Ústavy a její schválení referendem bude určitě jedním z témat pro příští sněmovnu. Senát je zbytečně drahou institucí ve své dnešní podobě. Jeho role nastupuje spíše v netypických situacích, jako zažíváme dnes a ty by bylo nutné samozřejmě také odlišně ústavně upravit.
Církve nemohou postupovat hrubě proti vůli většiny národa
Není mi úplně jasné, jak byste referendem chtěli zvrátit církevní restituce, jestliže jsou už podepsané smlouvy mezi státem a církvemi. Jednostranně je nelze vypovědět, to by stát nepochybně prohrál soudní spory, to určitě jako právník víte. Jakým způsobem tedy přesně chcete církevní restituce revidovat?
I profesor ústavního práva Václav Pavlíček prohlásil, že referendum o církevních restitucích je legitimní a správné. Nic nebrání tomu, aby byl zákon suverénním rozhodnutím občanů změněn či zrušen. O zrušení či změně smluv, které vláda s církvemi podepsala, je nutné jednat. Neumím si představit, že by církve na našem území postupovaly tak hrubě proti vůli většiny národa.
Ve volebním programu mluvíte o socialismu jako svém strategickém cíli. Vypadal by podle vás jinak, než před rokem 1989? A pokud ano, tak v čem?
KSČM je proti jakékoliv politice, která připouští omezování demokracie, diskriminaci nebo represi za názory. Socialismu lze dosáhnout dlouhodobě pouze demokratickou cestou. Takový socialismus znamená společnost svobodných a rovnoprávných občanů, společnost s politickou pluralitou. Klademe důraz na co největší občanskou samosprávu, na zachování a zlepšování životního prostředí, na důstojnou životní úroveň, bezpečnost a mír. Ekonomika se má soustředit na své přednosti a zásadní má být úloha společenského vlastnictví, které zaručí efektivní, celospolečenské hospodaření kolektivů zaměstnanců podniků, regionů, obcí i dalších sdružení občanů.
Slibujete uzákonění práva na první zaměstnání pro absolventy škol. Jak chcete firmám nařídit, aby zaměstnaly přednostně právě je?
Nikomu nebudeme nic nařizovat. Zaměstnavatelem je i stát, který může nabídnout absolventům šanci na první zaměstnání. A v případě soukromých firem uvažujeme o možnosti nějaké formy pobídek v podobě např. daňových úlev.
Pokud jde o daně, chcete postupný návrat k DPH ve výši 5 a 19 procent. Pokud ten váš slib vezmu vážně, jak byste nahradil ten mohutný výpadek příjmů pro státní rozpočet, který by nastal?
Nemůžeme tíhu státního rozpočtu nakládat primárně na nízko a středněpříjmové skupiny obyvatelstva. Výpadek příjmů je potřeba řešit zavedením progresivního zdanění fyzických i právnických osob. Další příjmy musí zajistit také efektivní vybírání daní prostřednictvím registračních pokladen a majetkových přiznání. Pokud také stát nebude vyhazovat peníze za neefektivní miliardové akce typu církevních restitucí, sKaret či účasti na válečných misích, tak nebudeme mít problém s výpadky státního rozpočtu.
Nemáme důvod vzdát se své identity
Hovoříte ve volebním programu o vykupování akcií, aby se posílil majetek státu v oblastech energetiky, informačních služeb, bankovnictví či těžby surovin. Které konkrétní firmy byste se tímto způsobem chtěli pokusit získat zpět pod kontrolu státu?
Stát se v minulosti zbavil některých strategických podniků, a to mnohdy navíc za podmínek, které popsat jako podezřelé je velmi mírné označení. Důsledky takových rozhodnutí můžeme dnes vidět. Aktuálně se řeší problém OKD a Dolu Paskov. To je například jedna z možností, kdy by stát mohl přistoupit k takovému výkupu.
Neuvažujete přece jen o tom, že by se KSČM v budoucnu vzdala slova komunistická ve svém názvu? Neexistuje žádný proud ve vaší straně, který by to poptával?
KSČM je dobrou značkou, jak se už tolikrát prokázalo ve volbách, kdy nám lidé dali důvěru. Nemáme důvod se vzdávat své identity jen proto, že si to přeje pravice. Právě ona tento požadavek nejčastěji nastoluje. Nemyslím si, že z nějakých ideových pohnutek. Vadí jí, že komunisté neskončili v onom pomyslném propadlišti dějin a nadále umí úspěšně oslovit voliče od těch mladých po seniory.
