Rázná kritička Lisabonské smlouvy proslula i jako bezmezná obdivovatelka exprezidenta Václava Klause.
Už v roce 2000 se stala poradkyní tehdejšího předsedy Sněmovny Václava Klause. O čtyři roky později se stala nezařazenou europoslankyní. Poté stanula v čele strany Politika 21, na jejímž základě v lednu 2011 vznikla strana Suverenita - Blok Jany Bobošíkové.
Roku 2008 se neúspěšně ucházela o post prezidenta za KSČM, což vyložila jako taktický prvek na pomoc Václavu Klausovi. Podepsala manifest Akce D.O.S.T.
V lednu 2013 se účastnila první přímé volby hlavy státu, z osmi kandidátů ale skončila na posledním místě. V srpnu 2013 se neúspěšně snažila přesvědčit Václava Klause, aby se do politiky vrátil. Do předčasných voleb v témže roce šla s uskupením Hlavu vzhůru, které zcela propadlo. Bobošíkové volební blok získal jen 0,42 % hlasů.
V roce 1987 Jana Bobošíková absolvovala Obchodní fakultu VŠE v Praze. Působila v Socialistickém svazu mládeže, v roce 1989 nastoupila do Československé televize. Krátce odešla do Hospodářských novin, pak se do televize vrátila na pozici ekonomické redaktorky. Pracovala též pro Český rozhlas - Radiožurnál a pro rádio Frekvence 1, na Nově pak moderovala diskuzní pořad Sedmička.
Diváci České televize (ČT) ji poznali zejména během „vánoční“ krize v roce 2000. Tehdy byla jako šéfka zpravodajství protivnicí redaktorů vzbouřených proti vedení, které vnímali jako prodlouženou ruku opozičněsmluvních politiků. Bobošíková redaktorům dala výpovědi, ti je ale nepřevzali a nakonec „bitvu o ČT“ vyhráli.
Bobošíková podle informací na svém webu plynule hovoří rusky, francouzsky, anglicky a německy. Mezi její zájmy patří četba, cestování, hudba, vaření a hra na klavír. Působí také jako konzultantka a vysokoškolská pedagožka na Katedře Public Relations a komunikace Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů v Praze, kde vyučuje předmět Mediální komunikace. Je vdaná za podnikatele Pavla Bobošíka, se kterým má dvě dcery - Janu a Pavlu.
