Ve špatném až havarijním stavu byla loni v hlavním městě více než stovka mostů. A nejde jen o nějaké malé lávky přes říčky a potoky. Na generální rekonstrukci čeká například Barrandovský most, most Legií, Palackého most či Železniční most.
Vyplynulo to z analýzy, kterou vypracovala Technická správa komunikací (TSK) na základě inspekce 677 mostních konstrukcí v Praze. „Po zkušenostech s Libeňským mostem jsme chtěli zjistit reálný stav i všech ostatních. Na základě této analýzy vytvoříme harmonogram oprav na příštích deset až dvanáct let,“ uvedl minulý rok pražský náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek.
Analýza pražských mostůMosty ve špatném stavu
Mosty ve velmi špatném stavu
Mosty v havarijním stavu
Poznámka: jde pouze o výběr mostů ze zprávy. |
Město podle něj tehdy chtělo mít příležitost včas připravit stavební projekty a počítat s nimi při přípravě rozpočtu.
Analýza TSK rozdělila pražské mosty podle závažnosti jejich stavu do sedmi kategorií, od „bezvadných“ až po „havarijní“. Do tří nejhorších kategorií (špatný, velmi špatný a havarijní) se dostalo celkem 126 mostů a jsou mezi nimi i významné stavby spojující oba vltavské břehy.
TSK ve své analýze doporučuje, aby město jejich opravu příliš neodkládalo. Například přípravu celkové rekonstrukce Palackého mostu bylo podle zprávy TSK potřeba zahájit nejdéle do roku 2018 a magistrát by prý neměl otálet ani s rekonstrukcí mostu Legií. O nic lépe na tom není ani Hlávkův most, ale na jeho obnovu se již zpracovává projektová dokumentace.
Do třetí nehorší, tedy do špatné kategorie, patřila i Trojská lávka, která se v sobotu zřítila.
Opravu potřebuje i nejvytíženější most
Vážné komplikace by mohl způsobit i špatný stav Barrandovského mostu, který je součástí městského okruhu. I přesto, že most prošel před deseti lety sérií oprav, odhalila kontrola v roce 2015, že do jeho nosných konstrukcí prosakuje voda.
„Hrozí její průniku do trubek kabelového předpětí a vznik koroze s nezvratnými následky,“ píše se v analýze TSK. Nejpozději do roku 2020 tak bude muset most projít zásadní rekonstrukcí, která zřejmě citelně postihne plynulost dopravy, zejména na jižní části městského okruhu.
Barrandovský most je totiž zcela nejvytíženějším dopravním úsekem v celé České republice. Denně po něm projede 135 tisíc aut. Most ale nebude během oprav uzavřen zcela, to by téměř jistě způsobilo dopravní kolaps, ale silničáři na něm sníží počet jízdních pruhů. Komplikace, jež by rekonstrukce způsobila, by podle tak mohly být podle TSK srovnatelné s těmi, které čas od času způsobují větší opravy na Jižní spojce.
Nevalný stav pražský mostů je podle Dolínka způsoben zejména tím, že velká část z nich vznikla již v prvních třech desetiletích 20. století a dodnes sloužila bez toho, aby město investovalo do jejich celkové rekonstrukce. Problém ale prý je, že Praze na opravy chybějí peníze.
Na opravu všech mostů nejsou peníze
Náklady na uvedení všech mostů do uspokojivého stavu totiž budou zřejmě velmi vysoké. „Musíme si uvědomit, že vnitřní infrastrukturní dluh v oblasti silnic se v Praze pohybuje v řádu mnoha miliard korun, což se samozřejmě projevuje nejen na stavu vozovek, ale i mostů,“ uvedl po zveřejnění zprávy Dolínek.
Vždyť jen oprava Libeňského mostu přijde město přibližně na dvě miliardy korun. Již několik let po sobě však hospodaření Prahy končí přebytkem, který město využilo například ke splacení 8,5 miliardového dluhu u Evropské investiční banky.
Když už jsme u Libeňského mostu - právě na něm se ukazuje, že město nemusí mít o stavu pražských přemostění úplně přesné informace. O tom, že Libeňský most chátrá a je ve špatném stavu se samozřejmě ví dlouhou dobu. Město ho kvůli tomu ostatně chtělo strhnout. Po nevoli Pražanů od takového záměru sice upustilo, ale detailní průzkum Kloknerova ústavu ČVUT letos v květnu ukázal, že je most v ještě horším stavu, než se očekávalo.
Odborníkům se totiž odebrané vzorky rozpadaly v rukách. Podobně jako Trojská lávka je i Libeňský most zasažen korozí, tentokrát však jeho beton postihla takzvaná síranová koroze. Praha proto zvažuje, že části Libeňského mostu nahradí novými. Město ale stále čeká, jestli jej ministerstvo kultury prohlásí za kulturní památku. Předtím totiž není jasné, do jaké míry bude možné do jeho těla zasahovat.
Praha se připravuje i na možnost, že se jeho statika zhorší natolik, že po něm již nebudou moci jezdit tramvaje. TSK proto připravuje podepření mostu a Dopravní podnik pracuje na alternativním řešení, jež by vedle Libeňského mostu postavilo náhradní přemostění, takzvaný „rámusák“.
