Státní ústav pro kontrolu léčiv informaci uvedl v pravidelném hlášení o podezřeních na nežádoucí účinky vakcín proti nemoci covid-19. Celkem lidé k úterku nahlásili 729 možných nežádoucích účinků, což je asi 1,5 promile z celkového počtu podaných očkovacích dávek.
„Očkování proti covidu-19 podstupuje velké množství lidí, včetně osob, které trpí závažnými zdravotními problémy či komorbiditami, tedy větším množstvím nemocí najednou. V důsledku toho se mohou vyskytnout i nahlášená podezření na nežádoucí účinky, jejichž důsledkem může být úmrtí,“ uvedl ústav.
Už minulý týden, kdy SÚKL zaznamenal první případ úmrtí, které mohlo souviset s očkováním, ústav uvedl, že informace o těchto případech posílá do evropské databáze nežádoucích účinků. V databázi se shromažďují případy ze všech zemí, v kterých je vakcína registrována.
Vedlejší účinky odpovídají studiím
Všechny případy úmrtí, které mohly souviset s podáním vakcíny, se následně pečlivě hodnotí. Kdyby výbor Evropské agentury pro léčivé prostředky došel k závěru, že mezi přípravkem a reakcí existuje příčinná souvislost, může například změnit jeho registraci.
Ministerský manuál pro očkování: druhá dávka po 21 dnech, termín automaticky |
Podezření na další nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19, která zatím SÚKL obdržel, odpovídají očekávaným reakcím, které byly popsány v klinických studiích. Nejčastěji, asi ve 45 procentech hlášení, lidé oznamovali takové reakce, jako je horečka, zimnice, únava, reakce v místě vpichu či bolest v podpaží. U některých lidí se objevila bolest hlavy, mdloba, bolesti svalů, nevolnost i vyrážka.
K úternímu večeru, ke kterému je i aktuální hlášení nežádoucích účinků, mělo v Česku ukončené očkování zhruba 182 tisíc lidí, dalších asi 302 tisíc lidí zatím dostalo jen jednu očkovací dávku. V ČR se očkuje třemi vakcínami, které jsou registrovány v EU, a to od firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca.
EMA, která sleduje vakcinaci v zemích Evropské unie a vedlejší účinky očkovacích látek, ve zprávě z 29. ledna uvedla, že dosavadní hlášené případy úmrtí po podání vakcíny firem Pfizer a BioNTech nesouvisejí s očkovací látkou.
Babiš se u Izraele odvolává na „nejužší pouta“
Premiér Andrej Babiš v dopise na začátku ledna požádal Izrael o případné přebytky vakcín proti covidu, uvedl portál SeznamZprávy. Premiér se v něm má odvolávat na „nejužší pouta“ mezi Českem a Izraelem a uvádí, že Izrael je pro Česko vzorem v tom, jak rychle a efektivně dokáže obyvatelstvo očkovat. Izrael očkuje nejrychleji na světě, denně podá přes 100 tisíc vakcín.
K vakcíně proti covidu pizza zdarma, lákají na očkování v Izraeli |
„Považoval bych za důkaz našich pokračujících vynikajících vztahů, kdybychom mohli izraelské zkušenosti v České republice co nejvíce využít. Vedle toho bychom rovněž velice ocenili, pokud by v případě, že dodané množství vakcín do Státu Izrael bude převyšovat poptávku mezi izraelskými občany, bylo možné přebytek využít v ČR,“ má stát v dopise adresovaném izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi.
Izrael je v očkování vůdčí zemí světa. Nejméně jednu dávku už dostaly čtyři z devíti milionů občanů a druhou více než 2,6 milionu lidí. Mezi mladšími ročníky ale vůči vakcinaci přetrvává nedůvěra. Izraelské úřady se snaží povzbudit zájem o očkování mezi skeptiky.
Agentura Reuters tento týden napsala, že úřady nabízejí za účast na očkovacím programu pohoštění zdarma. Izraelci žijí v uzávěře od konce prosince. Stát má v plánu uvolnit část omezení v neděli. Znovu by se otevřely hotely nebo tělocvičny pro ty, kdo se nechali očkovat nebo covid-19 prodělali.
Do Česka zatím výrobci dodali přes 667 tisíc dávek vakcín proti covidu. Podány byly lidem tři čtvrtiny z nich. Obě potřebné dávky dostalo zhruba 182 tisíc lidí. První byli na řadě zdravotníci a obyvatelé domovů pro seniory a dalších pobytových zařízení sociální péče. Od poloviny ledna se mohou hlásit k vakcinaci lidé ve věku nad 80 let a od 1. března mají mít tuto možnost lidé ve věku nad 70 let.
Očkování zpožďuje celoevropské zpomalení dodávek vakcín. Česko má objednané vakcíny pro 11 milionů lidí.
