KDU-ČSL

KDU-ČSL se v parlamentních volbách 2021 spojila s ODS a TOP 09 do trojkoalice SPOLU. Ta volby vyhrála se ziskem 27, 7 % hlasů a 71 mandáty, z toho 23 pro KDU-ČSL.

Před volbami v roce 2010 KDU-ČSL opustila řada osobností, které pod vedením Miroslava Kalouska založily stranu TOP 09. Pod novým vedením v čele s Pavlem Bělobrádkem se KDU-ČSL dokázala v předčasných volbách v roce 2013 do parlamentu vrátit. Lidovci získali 6,78 % hlasů a obsadili 16 mandátů.

O čtyři roky později si KDU-ČSL se ziskem 5, 8 % hlasů a 10 mandáty pohoršila. 

V roce 2021 pak v rámci koalice SPOLU s ODS a TOP 09 získala o 13 poslaneckých křesel více.

Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová (KDU-ČSL) se formovala už roku 1919 sloučením několika politicky aktivních křesťanských hnutí.

Prvním polistopadovým předsedou lidovců se na rok stal Josef Bartončík, kterého v roce 1990 na osm let vystřídal populární Josef Lux. Po něm stáli v čele KDU-ČSL Jan Kasal, Cyril Svoboda, Miroslav Kalousek, znovu Jan Kasal, Jiří Čunek a opětovně i Cyril Svoboda. Od roku 2010 lidovcům předsedal Pavel Bělobrádek. Ten obhájil svůj post i na sjezdu KDU-ČSL v květnu 2015. Dostal hlasy 91 procent delegátů.

V březnu 2019 už Bělobrádek nekandidoval a v čele strany ho vystřídal Marek Výborný. V lednu 2020 ho v čele strany nahradil Marian Jurečka, který v dubnu 2022 post obhájil.

KDU-ČSL tvořila koalici takřka ve všech polistopadových vládách, s výjimkou vlády Petra Nečase, kdy lidovci v roce 2010 zůstali bez mandátu. Jejich úspěch do té doby je dán zejména tím, že se střídavě přiklání více doleva či doprava, což jim jejich široký koaliční potenciál upevňuje.

V březnu 2019 se zkratka KDU-ČSL stala oficiálním názvem strany.