„Chceme to prosadit už v letošním roce, aby vyšší slevy na dani na děti mohly rodiny uplatnit již při podávání daňového přiznání v příštím roce,“ řekl na konferenci předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Lidovci argumentují, že v průběhu let se snižuje poměr měsíční výše slev na dítě vůči průměrné mzdě.
„Je to náš výkop do koaličních jednání,“ řekl poslanec a rozpočtový expert lidovců Michael Kohajda. Strana proto přichází s návrhem ve třech variantách. Kdyby se koalice shodli na té pro stát nejdražší, znamenalo by to podle něj, že by rodina se třemi dětmi ušetřila díky vyšším slevám na dani za rok 14 400 korun.
Koalici rozdělují výše daňové slevy na poplatníka i výpověď bez udání důvodu |
U první, nejlevnější varianty by to celé stálo 4,2 miliardy korun ročně, u prostřední 6,3 miliardy korun a u té nejdražší přes 8 miliard korun. Kohajda nejprve na konferenci mluvil o šesti miliardách v případě nejnákladnější varianty, strana ale po chvíli číslo sama korigovala.
Výše daňového zvýhodnění na vyživované dítě je nyní na první dítě 15 204 Kč za rok (1 267 Kč za měsíc), na druhé dítě 22 320 Kč za rok (1 860 Kč za měsíc), na třetí a každé další dítě 27 840 Kč za rok (2 320 Kč za měsíc). Na postižené dítě s průkazem ZTP/P si lze odečíst dvojnásobek příslušné částky.
S návrhem na zvýšení slev na dani u dětí přišla KDU-ČSL v situaci, kdy se pětikoalice nemůže shodnout ani na valorizaci slevy na dani na poplatníka.
Menší vládní strany trvají na tom, aby pětikoalice dodržela to, co slíbila vláda, ve svém programovém prohlášení. To obsahuje také tuto větu. „Zavedeme valorizaci slevy na poplatníka.“ Letos při podávání daňového přiznání mohl každý odečíst 30 840 korun.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS si to ale státní kasa nemůže dovolit. Kdyby se sleva dani zvýšila o stovku měsíčně, tedy na 32 040 korun za rok, mělo by to dopad na státní rozpočet zhruba šest miliard korun.
„Žádné další valorizace výdajů, žádné další mandatorní výdaje a žádné další, které nejsou kryty příjmy,“ řekl na lidovecké konferenci předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
„Když ji nevalorizujeme, zvyšujeme zdanění práce,“ řekl ke sporům v koalici o valorizaci slevy na poplatníka na konferenci sociolog Daniel Prokop. Když se sleva na dani nezvyšuje, doplácejí na to podle něj nižší příjmové skupiny.
Lidovci oprášili i návrh, aby vyšší sociální odvody měli bezdětní. A opět narazili
Lidovci také znovu přišli se svým starším a politickými konkurenty mnohokrát odmítnutým nápadem, aby vyšší sociální odvody měli bezdětní.
V současné verzi tohoto nápadu by lidé, kteří nemají děti a je jim více než 35, odváděli o dva procentní body víc – tedy 9,1 procenta místo 7,1 procenta.
Naopak o jeden procentní body méně, tedy 6,1 procenta, by odváděli ti, kdo mají dvě děti. Se třemi a více dětmi by to bylo o další jeden procentní bod méně – 5,1 procenta.
Návrh na zvýšení odvodů bezdětným vytáhli lidovci už v předminulém volebním období. Narazil ale tehdy na odpor; hlavním protiargumentem bylo, že návrh je diskriminační.
A politické soupeře popudili i tentokrát. „Stát má zasahovat do života lidem co nejméně. Nesouhlasím s vyššími odvody pro bezdětné. Mít, či nemít děti je svobodné rozhodnutí každého. Není povinností je mít. Politici mají vytvářet pro rodičovství co nejlepší podmínky, nikoliv manžele/partnery trestat za to, že nemají děti,“ odmítla na sociální síti X nápad lidovců jednička volební kandidátky STAN Danuše Nerudová.
„Razantně odmítáme návrh lidovců trestat bezdětné vyššími odvody na důchod. Jsou tisíce a tisíce lidí, kteří nemůžou mít děti a jsou mezi námi i ti, kteří děti zkrátka mít nechtějí. Státu do tohoto výlučně osobního rozhodnutí jednotlivce nic není. Tyto kroky nejsou jen kontroverzní, ale taky nefunkční a k vyšší porodnosti opravdu nepovedou,“ ohradil se i šéf Pirátů Ivan Bartoš.
„Na vládě to samozřejmě budeme řešit a uděláme všechno pro to, aby tento nápad zůstal leda v archivu našich lidoveckých kolegů. Protože na svobodu volby se nesahá,“ uvedl na síti X Bartoš.
