Iniciativa vznikla spolu s dalšími desítkami projektů. „Sestry v záloze je občanská iniciativa, která vznikla, protože jsem bývalá zdravotní sestra, ale nepracuji ve zdravotnictví. V době, kdy vznikaly otázky kolem covidu a možných rizik, jsem zvažovala, jak můžu pomoct,“ popsala Dubcová.
Epidemie koronaviru v Česku |
Rozhodla se proto, že půjde pomáhat do nemocnice. „Pak jsem uvažovala, že takových jako já, by mohlo být víc. A teď nás jsou stovky,“ uvedla. Jde o bývalé zdravotníky nebo lidi se zdravotnickým vzděláním, kteří ale z nejrůznějších důvodů pracují mimo obor.
„Také to mohou být sestřičky, které pracují v ambulantní sféře, ale jsou ochotné pomoci na lůžkách. Nebo prostě lidi jako já, kteří mají to vzdělání a ví, že to nezapomněli, tak chtějí pomoct,“ popsala Dubcová.
Kromě toho se ale hlásí i překvapiví zájemci. „Ozvaly se třeba i nějaké bývalé zdravotní sestry, které jsou už teď v důchodu. A to zahřeje u srdíčka, když člověk vidí, že je problém a někdo se sebere a jde ho řešit,“ míní koordinátorka a zakladatelka iniciativy.
Jak to funguje
Princip Sester v záloze je přitom jednoduchý. Zájemkyně, která je ochotná pomáhat, se zaregistruje na webových stránkách. Tam vyplní své osobní údaje, jak dlouho již nepůsobí ve zdravotnictví nebo třeba v jakém regionu může pomáhat.
Na jednoho pacienta na ventilaci potřebuje nemocnice tři zdravotníky |
Když se pak nemocnice v daném regionu ozve, že potřebuje pomoc, iniciativa ji propojí se Sestrami v záloze. „Když iniciativa na jaře vznikla, oslovila nás najednou celá řada nemocnic. Teď to je kontinuálnější,“ popsala Dubcová.
Se sestrou se pak nemocnice už sama domluví, jaké jsou její časové možnosti, jaký typ smlouvy uzavřou nebo třeba na jakém oddělení bude sestra pomáhat.
Možnosti výpomoci jsou totiž různé. „Jsou to ženy na mateřské dovolené, které mohou třeba vypomáhat v době, kdy se o děti stará partner. Jsou to sestry, které mohou pomáhat o víkendu nebo třeba jen pár dní v týdnu. Měli jsme třeba i sestry, které si vzaly neplacené volno nebo dovolenou ve své běžné práci,“ dodala Dubcová.
Dlouhodobý nedostatek sester
Samy nemocnice si výpomoc chválí. Třeba pražská Thomayerova nemocnice iniciativu využila na jaře během první vlny a obrací se na ni i nyní. „Spolupráce s nimi je pro nás užitečná a jsme rádi za tuto podporu z jejich strany. Sestry v záloze nám velice pomáhají, a není to jen krátkodobá pomoc,“ řekl mluvčí nemocnice Petr Sulek.
Doufáme, že zůstanou prázdná, říkají vojáci nad lůžky polní nemocnice |
Podobně mluví třeba mluvčí Fakultní nemocnice Plzeň Gabriela Levorová. „Spoluprací se nám podařilo získat šest nových kolegyň na zkrácené úvazky na dohodu o pracovní činnosti,“ uvedla. Současně ale popsala, že vzhledem ke krizi nemocnice využívá v období epidemie i zkrácených úvazků kmenových sester, které jsou nyní na mateřské nebo rodičovské dovolené. „Na dohodu u nás pracují i zdravotníci Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje a Letecké záchranné služby, kolegyně učitelky ze zdravotnických škol,“ vyjmenovala.
A navzdory pomoci Sester v záloze chybí sestry i v Thomayerově nemocnici. „Dlouhodobě chybí celkem osmdesát zdravotních sester a dalšího pomocného personálu, bez kterého se žádná nemocnice neobejde. Z tohoto počtu je to minimálně třicet specializovaných sester, které bychom potřebovali na JIP,“ popsal Sulek.
Jak upozorňuje také Dubcová, nedostatek zdravotních sester je dlouhodobý problém a zájem ze strany nemocnic by byl i třeba při každoroční chřipkové epidemii. Nyní však situaci komplikuje fakt, že řada zdravotníků je nakažená koronavirem či v karanténě. Řada nemocnic, třeba ta v Uherském Hradišti nebo Fakultní nemocnice Olomouc, proto shání i desítky dobrovolníků.
