„Ve spojení vidím možnost vytvořit sílu, která bude alternativou stran dominujících na politické scéně,“ řekl Gazdík. Koalici STAN a lidovců označil za „třetí sílu“.
„Rozhodli jsme, že chceme společně se starosty vytvořit předvolební koalici a v této koalici se ucházet o přízeň těch 30 procent voličů, kteří nechtějí ani pravicový liberalismus, nechtějí ani levici, nechtějí ani nestandardní populisty,“ řekl po jednání lidovců jejich šéf Pavel Bělobrádek.
Gazdík je staronovým šéfem STAN, dostal přes 93 procent hlasů |
Lidovci o společné kandidatuře se starosty rozhodli v sobotu 18. března. Pro bylo 39 a proti 31 delegátů (o konferenci lidovců jsme psali zde).
Podle volebních průzkumů je nyní nejsilnější hnutí ANO a za ním ČSSD. Podle Gazdíka mohou STAN a lidovci společně získat o deset křesel ve Sněmovně víc, než kolik by jich měly po sečtení jako samostatné subjekty.
Koalice STAN a lidovců potřebuje pro vstup do Sněmovny získat aspoň deset procent hlasů. Podle posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) by KDU-ČSL nyní volilo 6,5 procenta lidí, starosty procento.
Podle místopředsedkyně KDU-ČSL Zuzany Roithové ale není na místě obava, že by koalice desetiprocentní hranici nepřekonala. „Když sečteme hlasy, které jsme získali v posledních sněmovních volbách a uděláme propočty s krajskými volbami, máme se STAN dohromady 500 tisíc hlasů. To by bohatě stačilo na překonání stanovené desetiprocentní hranice,“ uvedla Roithová. „Ale míříme výš, naše ambice je získat alespoň 15 procent,“ dodala.
Společná koalice půjde do voleb na „99,9 procenta“
Starostové a nezávislí do konce loňska spolupracovali s TOP 09. „Nesrovnávejme to (koalici) s partnerstvím s TOP 09, tady jsme (s lidovci) dvě rovnoprávné strany,“ řekl šéf STAN. Nové jméno a logo podle něj koalice včas představí, na společném programu se pracuje.
Hnutí povede kandidátky v šesti krajích, lidovci v osmi. STAN by tak měl mít podle svého prvního místopředsedy Víta Rakušana lídra ve Středočeském či Libereckém kraji a KDU-ČSL v moravských krajích, kde má strana silnou podporu. Hnutí stojí o Prahu, kde by do čela kandidátky postavilo Gazdíka. Dvojka na kandidátní listině pak bude vždy z opačné strany. Celkově na kandidátkách starostům připadne 40 procent míst, lidovcům 60 procent.
Stejně se subjekty podělí i o náklady na kampaň. Gazdík řekl, že by výdaje měly činit asi 50 milionů korun. Dvacet milionů by tak platili starostové, 30 milionů lidovci. O složení kandidátek budou rozhodovat krajské organizace. Pokud by se nedohodly, vyřeší spor vyjednávací týmy a předsednictva.
Předseda lidovců Pavel Bělobrádek ještě před sobotním hlasováním starostů na sněmu uvedl, že společná koalice půjde do voleb na „99,9 procenta“. Někteří lidovci v regionech mají ale o spojení pochybnosti, zejména v moravských krajích je podpora dohody slabší, vyplynulo z ankety ČTK mezi straníky. „Nemáme důvod si myslet, že by KDU-ČSL revokovala své usnesení,“ uvedl Gazdík.
Hnutí STAN si stanovilo deset programových priorit. Patří mezi ně posílení pravomocí samospráv. Podle hnutí by se rozhodování o sociálních dávkách mělo vrátit obcím a městům, nyní dávky vyplácí stát a jeho úřady práce. Podle programu je nutná elektronizace veřejné správy a propojení registrů. Volit by mělo být možné elektronicky. Ve všech obcích by měl být také vysokorychlostní internet.
Hnutí by zvýšilo výdaje na obranu a modernizovalo armádu. Revizí by měl projít i daňový systém, snížit by se měly sociální a zdravotní odvody. Program počítá se zdravotní a důchodovou reformou, na jejich podobě by měla být dohoda napříč politickým spektrem. Víc peněz by mělo plynout do vzdělávání, podle představ STAN by se výdělek učitelů měl pohybovat kolem 45 000 korun. Propojit by se měly školy se zaměstnavateli. Nechybí bod o nutnosti dokončení dálniční a železniční sítě a o ochraně krajiny.
