Velikonoční tradice

Velikonoce jsou spjaty s lidovými tradicemi. V Čechách a na Moravě muži šlehají ženy pomlázkami pletenými z vrbového proutí, aby se ženy omladily a koledují malovaná vejce. Způsob barvení a zdobení vajec jakožto symbolu nového života se liší dle krajových tradic.

Velikonoce provázejí symboly beránka, který představoval v židovské tradici Izrael jako Boží stádo vedené Hospodinem. V křesťanství je beránek jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně on je beránek, obětovaný za spásu světa. Kříž ukazuje na Ježišovo ukřižování. Bohoslužba velikonoční vigilie začíná zapálením velikonočního ohně, který je symbolem vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce (paškál).

Vajíčko značí nový život. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. Už ve starověkém Egyptě či Persii se na svátky jara barvila vejce červeně jako symbol dělohy. V západním křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti. Ve východním křesťanství je červené vejce symbolem krve Krista.

Kočičky symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista. Tradičním křesťanským zvykem je jejich svěcení na Květnou neděli a používání popela z jejich spálení o Popeleční středě. Zajíček má zřejmě původ v pohanských rituálech oslavujících příchod jara. Křen symbolizuje hřebíky či hořkost utrpení Krista. Zvyk pojídat křen o Velikonocích se udržuje především v Polsku, Rakousku a Slovinsku. Mléko s medem symbolizuje dvojjedinost Krista. Ve formě tak zvaného jidáše symbolizuje provaz Jidáše Iškariotského.

V jiných zemích jsou tradice také zajímavé. Například v USA schovává zajíček vajíčka po domě a v zahradě, kde je děti pak hledají. V Anglii ženy přivazují muže k židlím a za jejich propuštění požadují peníze. Norové překvapivě řeší o Velikonocích vraždy. Televize a noviny prezentují detektivní příběhy a lidé se mohou pokusit odhalit pachatele. Finové se převlékají za čarodějnice. To navazuje na pohanské tradice pálení čarodějnic, takzvaný Beltain, kdy oheň je symbolickým očištěním, po kterém následuje znovuzrození.