Velikonoce v Rusku.
Pravoslavné Velikonoce- Pascha-se v Rusku slaví stejně jako všechny další církevní svátky později nežli ve zbývajícím křesťanském světě. Ruské pravoslaví se totiž stále drží starého juliánského kalendáře a k výpočtu dat Velikonoc se využívají speciání tabulky zvané paschálie.Velikonoce tak nastávají prvou neděli po jarní rovnodennosti a úplňku. Zatímco v Evropě jsou Velikonoce již v plném proudu, pravoslavní věřící slaví teprve Vrbnou (Květnou) neděli. Hlava ruské pravoslavné církve „patriarcha vseja Rusi“ tou dobou tradičně vyzývá věřící, aby během následujících sedmi dní radostně přivítali vzkříšení Krista a navštívili bohoslužby na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu.
Pravoslavná Pascha vrcholí v noci z Bílé soboty na Velikonoční neděli, kdy se skupiny věřících vydají na takzvanou křížovou cestu k chrámu. Jde o symbolickou cestu, kterou musel podle Bible absolvovat Ježíš Kristus. Věřící se při setkání navzájem zdraví tradičním pozdravem :Christos voskrese-Kristus vstal z mrtvých!. Odpověď zní: Voistinu voskrese- Opravdu vstal z mrtvých! Po té se procesí shromáždí v chrámu k liturgii, která zároveň představuje poslední možnost k vysvěcení pokrmu po 40 denním půstu. Během něho se jedí například brambory, mrkev, zelí , jablka, cibule, ořechy atd. V chrámech věřící také nezapomenou zapálit svíčky u ikon svých patronů a domů si z chrámu odnáší svěcenou vodu a posvěcený mazanec -kulič- či s láskou vybarvená vajíčka.
V Rusku jsou Velikonoce jistě svátky, při nichž nechybí radost a veselí. Lidé zvou tradičně své známé a přátele na návštěvu domů, aby ochutnali jejich úžasné mazance v podobě kužele s useknutou špičkou. Navzájem si darují na důkaz vzkříšení Ježíše barevná vajíčka, přejí si hodně zdraví a při tom se políbí třikrát na tvář.Velikonoce jsou druhým největším církevním svátkem po Vánocích, a protože Pascha završuje předchozí 40 denní půst, nezapomíná se o Velikonocích samozřejmě hodně jíst. Podávají se však většinou jen jídla studené kuchyně, žádná teplá jídla ani ryby.Prostřeným stolům vévodí především mazance. Všechna jídla mají svou starou symboliku a připomínají vzkříšení Krista. Snad jedině pomlázka chybí, smutečních vrb je na ní prý v Rusku málo.
Narozdíl od Ruska, kde jsou katolíci v menšině, se západní velikonoční svátky slaví hojně v Bělorusku či v Litvě. Tam o Velikonocích proudí tisíce lidí do kostelů, aby si nechali vysvětit chléb, sůl, vodu a velikonoční kraslice-margučaj.Litevci slaví po obnovení nezávislosti Velikonoce dva dny. Nejprve v rodinném kruhu a v pondělí se navštěvují příbuzní a známí.
Bulharské tradice.
Bulharské velikonoční tradice se v celku řídí podobnými pravidly jako v jiných pravoslavných zemích. Přesto se dá vypozorovat řada zajímavých zvyků, které se dodnes dodržují. Vajíčka, jejichž jasně červená barva je typická pro pravoslavné svátky, se připravují na Zelený čtvrtek. I v Bulharsku se pečou mazance -kozunaky,přičemž jeden z těchto mazanců je většinou ozdoben červenými vajíčky,která jsou do něho vsazena. Mazance i vajíčka se nosí do kostela na hlavní mši, po které přijde na řadu naťukávání vajíček o zeď kostela. Podobný zvyk se udržuje i před velikonočním obědem. Účastníci si vyberou jedno vajíčko a střídavě je ťukají o vajíčko souseda. Po té, co se všichni vystřídají,osoba, jejíž vajíčko je nejméně naťuklé může počítat s tím, že má před sebou velmi šťastný a úspěšný rok. Na podobném principu jsou založeny i dětské hry. Komu se podaří nakřápnout vajíčko spoluhráče, zůstává v jeho vlastnictví.
Mezi další zvyky patří pohřbívání vajec do půdy na vinicích. Lidé očekávají,že je bůh ušetří krupobití a rok přinese dobrou úrodu. Na Velký pátek si také řada rodin pořizuje nové nádobí, takže trhy překypují lidmi.Před Velikonocemi nezapomenou Bulhaři zaslat dárky svým tureckým přátelům, většinou v podobě mazanců a 10-15 vajíček.Turci jsou tímto dárkem poctěni a osoba, která dárek doručí, většinou obdrží nějaké drobné.
V Bulharsku se ale vyskytuje řada zajímavých tradic ještě před Velikonočními svátky a většina z nich je spojena s příchodem jara. Ještě koncem března, na den Zvěstování, se například v Ohridu sázejí tykve, neboť se věří, že po zasazení v tomto dni budou výsostně sladké. V Samukovu zase mladé dívky pečou své první sladké koblihy s medem a cukrem. Ještě před začátkem března se Bulhaři podarovávají červeno-bílými střapci-martiničkami, které mají údajně přinášet zdraví a štěstí. 1. března se tak marteničky nosí na oděvu či na zápěstí a lidé si vzájemně přejí štěstí a zdraví slovy: Cestita baba Marta. Marta není v tomto případě vlastní jméno,ale slovo odvozené od března, který nese v bulharštině označení Mart.Darování martiniček je tisíc let starý pohanský zvyk. Podle něho by se měly martiničky nosit do té doby, nežli člověk spatří prvního čápa vracejícího se z jihu. Musíte ale uznat, že v současném Bulharsku, kde se skoro žádní čápi již nevyskytují, by bylo dodržování tohoto pravidla trochu více časově náročné.
Předávání martiniček je v Bulharsku pradávným zvykem, který dodržuje většina lidí. Martiničky jsou červeno-bílé střapce, které se darují známým s přáním zdraví a štěstí. Martiničky mají nejrůznější tvar, ale vždy znamenají to samé. Vítání jara. V pravoslavných zemích je nejoblíbenější barva velikonočních vajec jasně červená.
