Mrskačka, šlahačka, korbáč, sekačka, šmerkous nebo hodovačka. Pod těmito regionálními jmény se skrývá lidová tradice, jejíž kořeny údajně sahají až do 14. století. Hlavními aktéry mrskačky jsou koledníci, kteří vybaveni ideálně vlastnoručně vyrobenými pomlázkami z vrbových prutů více či méně brutálně šlehají po zadních částech sukní dívek a žen ze sousedství.
Tento folklorní zvyk, který se dnes dodržuje především na venkově a v menších městech, má své odpůrce, ale také příznivce. A někteří z nich jsou více než přičinliví.
Například spolek Pravá česká koleda (PČK) se už několik let snaží dosáhnout toho, aby byla mrskačka zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO podobně jako tradiční slovácký tanec verbuňk, sokolnictví nebo masopust.
Konec brutální tradice
Dobře míněná snaha agilních činovníků ovšem nečekaně vyvolala nevoli civilizovaného světa. Informace o aktivitách spolku se totiž dostaly také do zorného pole evropského Úřadu pro ochranu lidské důstojnosti. A namísto zapsání do respektovaného seznamu teď hrozí oblíbené lidové tradici zánik.
Do Poslanecké sněmovny tak kvůli intervenci zmíněné organizace míří novela trestního zákona i s novým odstavcem věnovaným nepřiměřeně hrubému napadání osob opačného pohlaví pod folklorní záminkou omlazení. Pokud by poslanci novelu schválili, od příštího roku by za porušení zmíněného paragrafu hrozil trest až do výše tří let odnětí svobody.
„Pokud se chce Česká republika zařadit po bok demokratických zemí západního střihu, musí začít respektovat práva žen na bezpečný pobyt doma i mimo bydliště, a to po celý rok včetně Velikonočního pondělí,“ upozornila právnička Květoslava Suchá z ministerstva spravedlnosti.
„Jestliže jsme jednou vyjádřili negativní stanovisko k psychickému i fyzickému násilí na ženách a dětech, nemůžeme přihlížet tomu, že se jednou do roka beztrestně a veřejně ubližuje některým, a to těm slabším skupinám obyvatel,“ dodala odbornice s tím, že se po bouřlivé zákulisní diskusi při přípravě novely shodli, že by přece jen měla umožnit aplikovat tradici, ovšem jen na základě písemného souhlasu osoby, která si vysloveně přeje být vyšlehána.
„Surovostí navíc dávají tátové dětem špatný příklad,“ vysvětlila doktorka práv a s jejím názorem souhlasí celá řada renomovaných odborníků z vyspělých západoevropských zemí. Silný hlas odporu zní zejména z Norska a také ze sousedního Německa.
Soumrak folklorní tradice? Je to jen dobře, tvrdí odborníci na lidská práva. Dávat takový příklad dětem je nevhodné.
Například dětský psycholog Hans-Jürgen Prügel pro německý magazín Gesunde Kinder uvedl, že je rád, že tato otřesná česká násilnická tradice skončí. „A s ní také schéma, v němž vyrůstají české děti. Žádnému dítěti na světě nemůže být příjemné, když někdo bije jeho maminku,“ konstatoval a podivil se nad tím, že tato tradice vůbec tak dlouho přetrvávala. „Zřejmě to souvisí s mentalitou národa,“ naznačil.
Naši předkové dobře věděli…
Jiného názoru je ovšem předseda PČK František Vrba. „I malé dítě přece ví, že koleda i s pořádnou mrskačkou je vyvrcholením velikonočních svátků a jak chlapci, tak dívky se na ni patřičně a s radostí připravují.“
Zatímco děvčata zdobí kraslice, barví vajíčka natvrdo nebo pečou perníčky, chlapci si pletou pomlázky a chystají košíky na koledu. „Ženy se odedávna samy rády vydávají napospas koledníkům, protože pořádná šupačka je zárukou omlazení,“ vysvětlil nadšenec pro velikonoční tradice a diskusi zkomplikoval jinou kontroverzní poznámkou: „Myslím, že než zákaz, bychom měli tento bohulibý zvyk zpřístupnit i mužům. Vždyť i mezi homosexuálními páry jsou ti, kteří své pozadí v zájmu omlazení rádi nastaví.“
Jiný úhel pohledu na téma vnesla také gynekoložka Jaroslava Pletánková z pražského Centra pro reprodukci.
„Ačkoli šlehání pomlázkou pro podporu ženské plodnosti můžeme považovat za hloupý pohanský zvyk, není radno podceňovat placebo efekt. Ve vědě sice nenajdete pro toto tvrzení oporu, já osobně si však myslím, že i díky tomu je porodnost venkovské populace vyšší, než je tomu ve městech, kde se tyto tradice již udržují jen zřídka.“
Malovaná vejce i vyšlehání pomlázkou jsou pozůstatky pohanských zvyků podporujících plodnost.
Krok vedle
„Nikdy jsem si nemyslel, že k tomu opravdu dojde a že naše krásná tradice vezme takový konec,“ stěžuje si místopředseda spolku PČK a iniciátor žádosti o zařazení hodovačky na seznam UNESCO Jiří Hodboď.
„Se stanoviskem evropských úřadů nesouhlasím, ale - bude-li novela schválena - musíme novou zákonnou úpravu respektovat. Za takových okolností jsem však rozhodnut uvolnit svou funkci místopředsedy spolku,“ řekl a všem českým chasníkům doporučil, aby si letos dali na mrskačce skutečně záležet. „Podle všeho je to naposledy,“ myslí si.
Děkujeme za přečtení našeho aprílového článku, snad jste se pobavili :-)
