Mazanec je oblíbeným pečivem už od středověku.
Mazanec
Mazanec je v českých zemích doložen už v 15. století, pekl se nejen na Velikonoce, ale i během roku. Nebyl tak sladký jako dnes, nepřidával se do něj totiž cukr.
Do Evropy se v této době dovážel pouze cukr třtinový, ten však byl příliš drahý a špatně dostupný. Lidé tak mazance „sladili“ smetanou a ti movitější dále vylepšovali kořením: šafránem a hřebíčkem. Někdy se navíc plnil tvarohem a namáčel do vína.
Méně tradiční varianta se připravovala ze suchého chleba, vína a mandlí. Vyrobit si ho můžete i vy, recept najdete níže. Sladké pečivo lidé pekli podomácku, ve městech byste však našli i krámky a stánky mazanečníků, koláčníků a perníkářů. Běžně k dostání byl i slaný mazanec plněný masem, sýrem a ovocem.
Následující recept pochází z nejstarší, ještě ručně psané české sbírky kuchařských návodů, která je součástí lékařského díla o moru. Pro rozšifrování pokynů budete proto potřebovat trochu fantazie.
Mazanec podle staročeského receptu z 15. stoletíSuroviny: Červené víno, suchý chleba, mandle, olej Přiliž trochu malvazie, nebo vína, nasuše čistého, suchého chleba, omáčej v tom a vezma čistý rendlík, nalí dřevěného oleje, zahřej jej dobře. I vezma řeckého vína, mandlóv, i zřež mandly čistě a zpeř u víně, směsiž to spolu, pokládaj vrstvy a druhú chleba sušeného, a když plný nakladeš, zaliž vokolo krajóv volejem horkým, peciž to poznenáhlu na malém uhlí, aby toho nespálil, a přikryj horkú pokličkú, na vohni rozpálenú, a když bude dobře, daj na mísu. |
