Co se týče jídelníčku, bývají svátky o to bohatší, že před nimi lidé často dodržovali půst. „V každé chalupě jsou to vesměs hody. Chlapi, kteří chodí na šmigrust, se často lidově řečeno přežerou,“ usmívá se Pavla Stoklasová, cukrářka a pekařka Resortu Valachy ve Velkých Karlovicích.
S přípravou velikonočních dobrot má bohaté zkušenosti. Letos od pátku do neděle povede ve Velkých Karlovicích kurzy zaměřené na přípravu mazanců a vánoček nebo zdobení perníčků.
V tom, co by na velikonočním stole nemělo chybět, má jasno. „Velikonočních receptů je celá řada a liší se kraj od kraje. Na Valašsku máme rádi takovou velikonoční klasiku. Obvykle nechybějí mazance, vánočky, velikonoční beránek, perníčková vajíčka či drobné čajové pečivo,“ líčí Stoklasová.
Ke zdejšímu kraje neodmyslitelně patří i frgále a ani jarní svátky nejsou výjimkou. „Frgále jsou určeny v podstatě pro jakoukoliv slavnostní společenskou událost.“
Místní si často pro velikonoční pochutiny opatrují své vlastní recepty, pravověrné hospodyňky si vše napečou samy, stále více lidí si však pochutiny objednává. „Třeba malé koláčky nebo vánočky. Ty jsou totiž těžší na přípravu, je potřeba dobře pracovat s těstem, správně je uplést a upéct,“ popisuje cukrářka.
Naopak velikonočního beránka podle ní zvládne připravit skoro každý, kdo má alespoň minimální zkušenosti s pečením. „V podstatě na tom nic není, jde o jednoduché třené těsto. Důležitá je zejména příprava formy, kterou je zapotřebí dobře vymazat a vysypat moukou, aby bylo možné beránka po upečení vyklopit,“ upozorňuje Stoklasová.
Zároveň doporučuje připravovat beránka už několik dní před Velikonocemi. „Aby odvlhl a byl vláčnější. U beránka je důležité, že slouží i jako dekorace. To znamená, že by měl pěkně držet pohromadě a nerozpadat se,“ poznamenává s tím, že nejcitlivějším místem jsou nos a uši, kterým je při přípravě formy nutné věnovat zvláštní pozornost.
Ke sváteční hostině patří ale i slané pokrmy. Mimo klasiky v podobě jednohubek, chlebíčků či uzeného masa je často vidět kombinace masa a jarních bylin. Na Valašsku se hodně využívají například kopřivy. Z těch se dělají například sekané či nádivky.
„Recepty se tady dost liší, někdy použijete rohlík, někdy rýži po vzoru klasických jitrnic,“ říká Stoklasová. „Ve starých chalupách se často podával králík či zajíc v různých úpravách. Hodně se taky dělávaly pokrmy z jehněčího masa,“ doplňuje žena, jejímž koníčkem je myslivost, a tak osobně raději mění jehněčí za zvěřinu.
Všímá si i toho, že Velikonoce v nejtradičnějším pojetí už slaví lidé méně než dřív. „Stále chodí chlapi s jalovcem. Ale dříve jezdívaly koňské povozy od chalupy k chalupě, zpívalo se, byli zapojení všichni. Dnes mi přijde, že mladší generace se tolik nezapojuje.“
Jak si připravit velikonočního beránka?Na přípravu těsta: 250 g cukru krystal, 300 g polohrubé mouky, 5 vajec, 50 ml oleje, 40 g rozinek, 40 g vlašských ořechů, 40 g hořké čokolády, 1 citron, 20 g prášku do pečiva, 50 ml vlažné vody |
