Smutnou zkušenost s tím má i pětatřicetiletá Kamila S., momentálně žijící v Praze: "Poprvé jsem otěhotněla bez problémů a celé těhotenství i porod syna probíhaly bez jakýchkoli potíží. Na početí druhého dítěte jsme museli čekat osm měsíců, a když se to konečně povedlo, byli jsme oba šťastní a plní očekávání. První dvě kontroly na gynekologii proběhly bez problémů, miminko se vyvíjelo, rostlo, srdíčko bilo. Byla jsem přesvědčená, že druhé těhotenství bude probíhat stejně bezproblémově jako to první. Měla jsem i stejné příznaky: také jsem měla bolestivě nateklá prsa a trpěla jsem těhotenskými nevolnostmi."
Zkušenosti ženJak ženy zvládly zamlklé těhotenství se svěřují na webu eMimino.cz. |
"Ve dvanáctém týdnu jsem se dostavila na naplánovaný screening vrozených vývojových vad a hned, jak se paní doktorka podívala na obrazovku monitoru, mi bylo jasné, že je něco špatně. Zavolala si na pomoc ještě svého kolegu a oba dva mi oznámili, že plod se přestal vyvíjet už před dvěma týdny a zhruba v té době odumřel, jen se ho moje tělo nedokázalo zbavit. Vůbec jsem nechápala, co se mi snaží říct. Přesvědčovala jsem je, že se museli splést, že nemám žádné bolesti, nekrvácím, ještě ten den ráno jsem zvracela a vůbec mám všechny těhotenské příznaky. Mám pocit, že mi trvalo asi půl hodiny, než mi došel význam té informace, a začala jsem brečet."
Žádné varovné signály
Zamlklé těhotenství, někdy také nazývané zamlklým potratem, je stavem, kdy se plod v děloze z nějakého důvodu přestává vyvíjet a odumírá. Odborníci ho řadí do skupiny samovolných potratů. Jenže zatímco v případě "klasického" potratu tělo rozpozná problém a mrtvý plod vyloučí, u zamlklého těhotenství tělo nezjistí, že plod už nežije. Pokračuje proto ve vylučování těhotenských hormonů a u ženy tudíž přetrvávají těhotenské příznaky.
Právě v tom tkví zrádnost zamlklého těhotenství, protože v mnoha případech nejsou navenek u těhotné ženy patrné žádné problémy. Neobjevuje se žádné krvácení, křeče, ani další varovné signály. Často je zamlklý potrat objeven až při běžné těhotenské prohlídce v gynekologické ordinaci, kde lékař zjistí, že není přítomná srdeční akce, velikost plodu neodpovídá jeho stáří, nebo jsou v děloze jen prázdné plodové obaly.
Podle celosvětových statistik končí zamlklým těhotenstvím přibližně jedno procento všech těhotenství (samovolným potratem potom podle stejných statistik končí přibližně dvacet procent těhotenství). Ve většině případů zamlklého potratu má zárodek závažné chromozomální abnormality, které mu nedovolí pokračovat ve vývoji. "Zamlklé těhotenství je z psychického hlediska pro ženu náročnější než klasický potrat," říká psycholožka Zdeňka Dušková.
"Samozřejmě oba případy, tedy zamlklé těhotenství i potrat, představují obrovský psychický tlak a stres. Ale zatímco v případě samovolného potratu žena minimálně tuší, že není něco v pořádku a podvědomě se na to připravuje, u zamlklého těhotenství se ke všem negativům přidává i velký šok. Těhotenství, které žena vnímala jako prosperující a bezproblémové, je zčistajasna a bez varování prohlášeno za ukončené. Pro ženu je to velmi traumatický zážitek." Odumřelý zárodek, který tělo nedokázalo samo vypudit, se pak obvykle odstraňuje pomocí chirurgického zákroku (většinou kyretáže).
Opakované zoufalství
Tato tragédie se navíc může zopakovat: "Když jsem prodělala své první zamlklé těhotenství, měla jsem pocit, že hůř už mi být nemůže. Po devíti měsících se mi podařilo znovu otěhotnět, ale tentokrát už jsem se samozřejmě bála radovat a také jsem, kromě manžela, o svém stavu nikomu neřekla," vzpomíná Kamila.
"Bohužel se moje obavy vyplnily, protože v osmém týdnu se embryo přestalo vyvíjet. Opět se jednalo o zamlklé těhotenství. Znovu jsem otěhotněla až po téměř dvou letech a bohužel i toto těhotenství skončilo stejně jako předchozí dvě. Byli jsme s manželem psychicky na dně, podstoupili jsme oba řadu vyšetření, ale lékaři neobjevili žádnou příčinu mých problémů. K vytouženému druhému dítěti mi nakonec pomohlo IVF, ale bylo to nejtěžší období mého života."
O opakovaném potratu mluví odborníci v okamžiku, kdy žena prodělá minimálně tři potraty, a tato situace nastává přibližně u jednoho až dvou procent žen. I když se podle odborníků více než pětasedmdesát procent žen s opakovanými potraty nakonec dočká vysněného dítěte, odborníci se snaží odhalit příčinu, proč k opakovaným potratům a zamlklým těhotenstvím dochází.
"Superplodná" děloha
Výzkum týmu vědců z různých univerzit například naznačil, že důvodem opakovaných potratů a zamlklých těhotenství by mohla být takzvaná "superplodná" děloha. Zatímco děloha zdravých žen rozliší mezi vadnými a kvalitními embryi a umožní uhnízdění pouze těm s vyšší kvalitou, "superplodná" děloha umožní uhnízdění všech embryí, tedy i těch defektních. Poškození některých z nich je však tak velké, že nemají šanci na další vývoj a dochází tedy k opakovanému potratu či opakovanému zamlklému těhotenství.
Porodník Hynek Heřman k tomu však dodává: "Určitě jde o vhodné vysvětlení pro opakovaně potrácející ženu, ale dokud nebudeme mít vědecky podloženou studii s rozsáhlým výzkumem, nelze těmto informacím dávat žádnou odbornou váhu."
Další možné vysvětlení nabízí výzkum z roku 2013, který tvrdí, že opakované potraty a zamlklá těhotenství mohou být způsobeny abnormální hladinou takzvaných NK buněk, které jsou součástí imunitního systému. Podle jeho autorů by řešením mohlo být podávání steroidních hormonů opakovaně potrácejícím ženám. Nicméně zatím se jedná pouze o neprokázanou hypotézu.
