Nedlouho poté, co stejnou diagnostiku absolvovala Zuzana Hejnová, jsem dorazil do prodejny i já. V dlouhé místnosti v zadní části prodejny si prohlížím černý koberec, který jako by tvořil zkrácenou dráhu na atletickém stadionu. Po obou stranách mě z pomyslných ochozů sleduje obecenstvo tvořené z běžeckých bot. Zhruba uprostřed dráhy je do podlahy zabudován asi metr a půl dlouhý panel, který je základním zdrojem diagnostických informací o došlapu. Začínám být trochu napnutý, jak vlastně dopadnu.
Asistentka v obchodě mi ve stručnosti vysvětlila, jak bude diagnostika probíhat, a hned jsme přešli k základním údajům o mé osobě, které je potřeba do počítače zadat (prodělaná zranění, problémy pohybového aparátu nebo aktuální váhu) ještě před samotným počátkem diagnostiky. Pak již může začít samotný test.
Stojím bosý na panelu, který v reálném čase snímá můj došlap, a na velkém monitoru před sebou sleduji, jak je rozloženo zatížení mých chodidel. Není vidět žádná závažná odchylka od normálu a rozdíl mezi zatížením levé a pravé nohy, který je něco málo přes jedno procento, přisuzuji své skolióze. Drobný rozdíl je prý naprosto běžný.
První proběhnutí probíhá naboso. Běžím několikrát po prodejně tam a zpět tak, abych se dostal do běžeckého rytmu a asistentka mohla na počítači vybrat optimální snímky dopadu obou mých chodidel. Na monitoru mohu sledovat, jak přesně pracují nohy při dopadu, jak je rozložena hmotnost, jak probíhá dynamika odrazu. Vidím svůj dopad přes špičku chodidla, tak jak si tělo při běhu naboso samo říká a jak jsem zvyklý (zkuste si někdy běžet po tvrdém povrchu přes paty, moc dlouho to nejde).
Analýza došlapu Podle barevných ploch ihned poznáte, které části jsou při běhu více zatížené (červená, žlutá) a které méně (zelená, modrá). Klikatá čára pak zobrazuje dynamiku zatížení, tedy jak se měnilo těžiště v čase. Na obrázku výše je vidět dopad na vnější přední část chodidla, následně přenos těžiště směrem k patě a zpět až ke špičce. Během diagnostiky můžete vše sledovat také pomocí animace. |
Po proběhnutí v tlumené botě se však můj došlap zcela mění a já na obrovském displeji před sebou vidím, že jakmile mám pod chodidly tlumení, mé tělo toho automaticky podvědomě využívá a došlapuje přes paty. Dostává se mi doporučení tří různých bot od tří různých výrobců, ve kterých se postupně proběhnu. Na obrazovce sleduji, jak každá bota různě rozkládá mou hmotnost při kontaktu se zemí a jak se mění dynamika přenosu mé váhy. Ve specializovaném softwaru, který belgická firma vytvářela mimo jiné i na základě dat, která sbírala průběžně od roku 1980 díky spolupráci s výrobci sportovní obuvi, porovnáváme několik základních údajů pro každou botu vedle sebe. Tento souboj běžeckých bot nakonec vyhrává bota Nike Air Zoom Pegasus 32, u které je při mém došlapu vidět takřka ideální rozložení hmotnosti po celé ploše podrážky a mé těžiště při došlapu prochází takřka ideálně středem boty.
Diagnostiku došlapu můžete v prodejně absolvovat za cenu 250 korun, v případě nákupu bot je zcela zdarma. Trvá zhruba kolem půl hodiny a během ní se dozvíte, jak se vaše chodidla chovají při kontaktu se zemí, a názorně vám zobrazí rozdíly při běhu v různých botách. V době, kdy je na trhu takový výběr bot, až z toho oči přecházejí, je to jeden ze zajímavých ukazatelů při výběru optimální běžecké boty (samozřejmě kromě recenzí na RUNGO.cz). Výsledek testování by však neměl být jediným ukazatelem pro výběr dané boty. Je potřeba brát v úvahu, že váš došlap je při každém testování tohoto typu ovlivněn tím, že v jeho průběhu se na techniku běhu do určité míry soustředíte a ve výsledku bude vypadat trochu jinak než například po uběhnutí pěti kilometrů.
Na druhou stranu i tato diagnostika může pomoci odhalit problémy s chodidly a nasměrovat vás k případnému hlubšímu specializovanému lékařskému vyšetření.
