Solné jeskyně jsou trendem poslední doby. Navštěvují je školky i školní třídy, matky s dětmi i celé rodiny. Všichni návštěvníci doufají, že pobytem v místnosti, kde jsou stěny, podlaha i strop pokryty solnými krystaly, utuží své zdraví.
Ostatně propagační tiskoviny solných jeskyní jsou v tomto ohledu víc než štědré a slibují zlepšení astmatu, atopického ekzému a dalších kožních problémů, zmírnění výskytu onemocnění dýchacích cest a další zdravotní bonusy. Jak se k tomuto tématu ale staví odborníci a může pobyt v solné jeskyni skutečně prospět vašemu zdraví?
Vyrovnání iontové nerovnováhy
Léčba solí, neboli haloterapie, probíhá v místnosti, která je naplněná krystaly kamenné soli nebo soli z Mrtvého moře. Jedno sezení v solné jeskyni trvá obvykle tři čtvrtě hodiny až hodinu a v závislosti na kraji se jeho cena pohybuje od sta až dvě stě korun za dospělou osobu (dítě do šesti let má obvykle vstup zdarma).
Blahodárný vliv solné jeskyně má být způsoben především vysokou koncentrací mikročástic soli, velkého množství jódu a stopových prvků. Záporně ionizovaný vzduch má, podle tvrzení propagačních materiálů, vyrovnávat iontovou nerovnováhu, které je náš organismus vystaven.
Mikroklima přítomné v solných jeskyní má mít ideální kvalitu, vlhkost a mikročástice soli čistí dýchací cesty, pokožku a vůbec celý organismus. Účinky haloterapie by se měly blahodárně projevovat především při alergiích, astmatu, dýchacích potížích, lupence, revmatismu a kožních onemocněních.
Chybí dostatek výzkumů
Tolik tvrzení z propagačních letáků. Odborníci jsou ale k nadšeným chvalozpěvům opatrnější a především upozorňují na to, že v tomto ohledu se zatím uskutečnilo jen málo seriózních výzkumů na dostatečně velkém počtu lidí.
Haloterapie také není formálně uznávanou lékařskou metodou. Její propagátoři naopak argumentují tím, že lékaři neuznávají řadu dalších podobných léčebných metod na přírodní bázi, které mají výsledky.
Masový zájem o solné jeskyně začal v devadesátých letech a přispěl k němu mimo jiné i ruský výzkum, kterého se zúčastnilo 20 osob s těžkým astmatem. Ty absolvovaly 160 hodin solné terapie a poté se u nich jejich stav zlepšil.
Úleva pro kuřáky
Dalším z výzkumů, které potvrzují blahodárný vliv solné terapie, je studie z roku 2006, zveřejněná v New England Journal of Medicine. Té se zúčastnilo 164 pacientů s cystickou fibrózou, z nichž někteří absolvovali solnou terapii dvakrát denně po dobu 48 týdnů. Po uplynutí této doby bylo zaznamenáno zlepšení funkce plic u osob, které tuto terapii absolvovaly.
Ve stejném roce byla provedena i studie (jejíž výsledky zveřejnil European Respiratory Journal), která zase díky solné terapii poukazuje na zlepšení typických kuřáckých symptomů. Inhalací vzduchu prosyceného solí se zmírnil kašel i produkce hlenu, nicméně toto zlepšení bylo pouze dočasné.
Výzkum z roku 1994, kterého se zúčastnilo 112 dětí s atopickým ekzémem, trval od šesti do čtyřiadvaceti měsíců. U padesáti osmi procent účastníků došlo k celkovému zlepšení stavu, u dvaceti procent potom k částečnému zlepšení a u zbytku nebyly žádné výraznější účinky zaznamenány.
Nic pro nemocné ledviny
Proti tomu stojí například shrnutí doposud provedených studií o vztahu solné terapie a léčby astmatu, které vyšlo v roce 2001 (Cochrane Database Syst Rev.). V něm se tvrdí, že rozhodně nelze jednoznačně říci, že by solná terapie měla nějaký efekt při léčbě chronického astmatu. Případné pozitivní účinky jsou podle jeho autorů spíše krátkodobého charakteru.
To potvrzuje i American College of Allergy, Asthma & Immunology, která přirovnává solnou jeskyni k masáži. Ta je sice příjemná, ale její účinky jsou krátkodobé a po několika hodinách už ani nevíte, že jste ji absolvovali.
Autor další studie z John Hopkins University of Medicine jde ještě dál a tvrdí, že sůl je naopak dráždivá a může vést k zúžení dýchacích cest, což je zejména pro astmatiky nebezpečné. Kromě toho sůl údajně stimuluje nervová zakončení v nose a tím se mohou zhoršit projevy alergie.
Jednoznačně by se podle lékařů měli solným jeskyním vyhýbat lidé se zvýšenou funkcí štítné žlázy, tuberkulózou, onemocněním ledvin a osoby trpící klaustrofobií.
