Jenže právě dialyzačních přístrojů, které několikrát týdně čistí pacientovu krev a nahrazují tak jeho nefunkční ledviny, nebyl dostatek.
Vyškrtnutí z dialyzačního programu přitom znamenalo pro pacienty jistou smrt během několika dnů...
Dialýza se sice v zemi prováděla již od 60. let, ale byla nedostupná pro lidi starší padesáti let. Teprve časem se horní věkové omezení zvýšilo na šedesát let. Přesto byla dialýza kvůli nedostatku přístrojů upírána některým skupinám nemocných.
"Dlouho z ní byli zcela vylučováni pacienti s cukrovkou," vysvětluje Jana Lachmanová, primářka hemodialyzační jednotky pražské Všeobecné fakultní nemocnice.
O zařazování do dialyzačního programu podle Lachmanové často rozhodovala i komise, v níž býval pouze jeden odborník na dialýzu. Stávalo se tak, že lékař, který dlouhá léta léčil diabetika, jemuž náhle selhaly ledviny, musel svému klientovi doporučit pouze konzervativní léčbu. Jinými slovy, rozhodl proti své vůli o tom, že nemocný brzy zemře.
| Jak se změnila česká medicína |
| Díl první - Umělé oplodnění Díl druhý - Léčba leukemie Díl třetí - Infarkt Díl čtvrtý - Vyšetření |
Také transplantace a zejména přežívání po nich se výrazně zlepšily. Nejenže je méně pooperačních komplikací, ale ženy s transplantovanými ledvinami mohou rodit děti. Provádějí se navíc i příbuzenské transplantace ledvin a také jater. Podobné výsledky mají lékaři i v transplantaci dalších orgánů.
Operace: laparoskopie na postupu - čtěte zítra
