Jelikož u tohoto způsobu běhu nelze příliš přemýšlet o zlepšování běžecké výkonnosti, technika "běhu" ustupuje do pozadí. Úkolem joggingu je rozproudit krevní oběh, zvýšit dechovou a tepovou frekvenci a aktivovat potřebné svalové skupiny. Po samotném pohybu by neměla nastoupit přílišná únava.
Plusy a minusyNegativa přetáčení ramen odtažení a vytáčení loktů od těla a tím následně křížení předloktí před tělem malý úhel v loketním kloubu (přílišné sevření) koukání si pod nohy Pozitiva držení trupu - mírný náklon vpřed adekvátní délka kroku tempu běhu v ukázce |
U joggingu lze někdy polemizovat, zda se jedná o rychlou chůzi, nebo běh. Ale jak již bylo v jednom z předešlých rozborů napsáno, běh se na rozdíl od chůze vyznačuje letovou fází. Tu by tedy měl mít i jogging, i když jen velmi nízko nad zemí, jelikož energie do odrazu je minimální.
Tak tomu je i u ukázky běžkyně Moniky. Jogging je určen především těm, kteří s během zcela začínají a nechtějí procházet fází "rychlochození", třeba z důvodu, že jsou na tom fyzicky lépe vlivem jiných sportovních aktivit.
U Moniky nemá tedy nějak smysl řešit techniku běhu, pokládáme-li běh v ukázce za jogging. Zkrátka, při volném běhu jde technika tak nějak stranou z důvodu malého rozsahu pohybů jednotlivých partií těla a minimálního vlivu na tempo a samotný výkon.
VideoukázkyVidea zasílejte o délce alespoň třicet sekund. Pohled na běžce by měl být z více stran, nejlépe jeden z boku, druhý zpředu, každý z nich ideálně po oněch třicet vteřin. Apelujeme také na svižnější tempo běhu, při němž lze běh lépe technicky provést, při němž však též více vyniknou případné nedostatky či chyby v technice. Svá videa zasílejte na dusan.erbs@post.cz. |
V dnešní ukázce je tempo opravdu velmi pomalé, výška letu nízká, odraz naprosto bez důrazu. U dolních končetin hodnotím kladně, že délka kroku je vcelku přívětivá a krok není nijak zbytečně droben.
Při pohledu zepředu je zřetelná rotace paží v ramenou. Předloktí je příliš vtáčeno před tělo. Úhel v loketním kloubu je příliš sevřený (ideál je okolo 90 stupňů). Lokty jsou příliš od těla a jsou vytočeny přehnaně vně, což je viditelné, díváme-li se na běžkyni zezadu. Doporučuji tedy více si pohlídat lokty, přitáhnout je k tělu a minimalizovat rotaci v ramenou. Rozsah práce paží je adekvátní předváděnému běžeckému tempu.
Poslední, na co bych upozornil, je držení hlavy. Monika má tendenci koukat si "pod nohy". To může vést při rychlejším tempu ke zbytečnému drobení kroku. Pohled běžce by měl směřovat "daleko" před sebe.
Dušan ErbsNa závodní úrovni se věnuje atletice od sedmé třídy základní školy (od roku 1993), na výkonnostní úrovni pak od roku 1996. Vstoupil do týmu AC Pardubice, v němž působí dodnes. Soustředil se střední tratě a po opuštění dráhové atletiky se plně věnuje dlouhým krosovým či silničním tratím na pět až patnáct kilometrů. Od roku 2003 je jeho druhým sportem canicross, je členem týmu SK Děti Severu. Je mistrem České republiky v krosu v rámci České obce sokolské, mistrem Evropy i světa v canicrossu a je trenérem atletiky.  |
 |
