Bulimie? Anorexie? To je přeci problém hlavně nějakých „poblázněných modelek“. Dlouhodobě vžitá představa, že poruchy příjmu potravy jsou většinou projevem jen neschopnosti některých dívek zvládnout diety a prodrat se s ultra štíhlou postavou na výsluní modelingového byznysu, dávno nemá s realitou nic společného. A vlastně ani nikdy nemělo.
Vždy šlo o složitý především psychologický problém, který navíc v posledních letech – zvláště po období covidových lockdownů – nabývá na četnosti. A to nejen u žen a dívek, ale i chlapců a mužů.
NA KAFI: Bulimie je jako toxická kámoška. Ničí vás, ale nevzdáte se jí |
Příčina vzniku poruch příjmu potravy je podle většiny odborníků založena na takzvaném biopsychosociálním pojetí, čímž je míněno narušené sebepojetí či třeba problematické vztahy s nejbližšími lidmi. V současné době však přibývají i další moderní spouštěče jako například negativní inspirace sociálními sítěmi, identifikace s rádoby dokonalým idolem či nepřiměřenými nároky na vlastní osobu.
„Mentální anorexie, bulimie, záchvatovité přejídání nebo stále častější ortorexie – tedy posedlost zdravou výživou – jsou velmi zákeřné nemoci, které mohou udeřit u kohokoliv a v jakémkoliv věku. Nejzranitelnější bývají ženy, nicméně stále se zvyšuje i procento mužských pacientů těchto poruch,“ upřesňuje psycholožka Marie Funke z Centra psychologické a psychiatrické péče AdiCare. Největší ohroženou skupinu tvoří mladí lidé v pubertě a adolescenti, jejichž společným osobnostním rysem je perfekcionismus a orientace na výkon.
Temné dědictví covidu
Kromě přibývajících mužských pacientů vzrostl podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky za posledních deset let i počet pacientů mezi dospívajícími ve věku 15 až 17 let, a to přibližně o 15 procent. Velký nárůst byl zaznamenán v období covidové epidemie, kdy příčinou mohla být dlouhodobá sociální izolace, která má negativní dopad na psychickou pohodu dětí. Kromě toho řada z nich trávila během covidu hodně času na sociálních sítích, kdy některé sítě jsou nebezpečné a často dokonce pro-anorektické.
Aktuálním trendem je navíc zdravý životní styl, který se poměrně snadno může překlenout do zmiňované ortorexie. U mužů je to častěji bigorexie čili posedlost svalnatým tělem. „Stejně jako u anorexie nebo bulimie je i u těchto poruch příjmu potravy jednou z hlavních příčin narušené sebepojetí, nedůvěra v sebe sama či nutnost mít vše pod kontrolou,“ vysvětluje spolupracující psycholožka psychedelické kliniky Psyon Michaela Plevková.
Léčba poruch příjmu potravy je velmi komplikovaná, zejména v případě mentální anorexie. U anorexie je ve vážných případech nutná hospitalizace kvůli podvýživě, se kterou souvisí možné selhání orgánů. „U tohoto typu onemocnění se navíc mnohem častěji vyskytuje neochota problém řešit, protože pacientovi může chybět náhled. U záchvatového přejídání či bulimie bývá častější uvědomění, že jde o problém,“ říká Plevková.
Léčba jako složitý proces
Při nápravě stavu je důležité využití specializovaných psychoterapeutických metod, a to v závislosti na typu poruchy. „Psychoterapeutický proces je možné v závažných případech podpořit i psychofarmaky,“ dodává Marie Funke.
OBRAZEM: Ženy, které bojovaly s jídlem na život a na smrt |
Podle dnes již řady případových studií, které potvrzují i zkušenosti lékařů a psychologů z pražské psychedelické kliniky Psyon mohou mít pozitivní vliv na léčbu poruch příjmu potravy také ketaminem asistované psychoterapie. Pomáhají při léčbě dalších duševních poruch úzkostného a depresivního spektra.
„Výhodou ketaminem asistované psychoterapie je především to, že při léčbě některých druhů duševních onemocnění pacient získá náhled na nefunkční či běžnou terapií nedostupné vzorce chování a emoce, případně na svou životní situaci. Farmakologický účinek ketaminu zmírní depresivní nebo úzkostné stavy, díky čemuž může dojít ke zmírnění symptomů a adaptivnějšímu chování,“ vysvětluje psycholožka Michaela Plevková a jako příklad uvádí člověka topícího se v bludných myšlenkách, která je přesvědčena o tom, že musí zhubnout, nesmí pořádně nic jíst. Podle psycholožky tyto myšlenky mohou díky ketaminem asistované terapii ztratit na síle, zejména u lidí trpících anorexií.
Poruchy příjmu potravy. Jak poznat, že už máte problém |
Onemocnění některou formou poruchy příjmu potravy může být pro okolí a blízké dlouho jen těžko postřehnutelné. Léčba je obtížná a vyžaduje kombinaci lékařskou, psychologickou a sociální podporu okolí. Zásadní roli hraje rodina, a to zvláště u dětských či dospívajících pacientů.
„Stále víc zařazujeme do léčby názory a postoje nejen samotných pacientů, ale i rodinných příslušníků. Diskuze s nimi a jejich psychoedukování o všech aspektech nemoci pomáhá. Do této psychoedukace patří i nové poznatky z neurověd, například o vzniku patologického jídelního chování. Blízcí mohou lépe pochopit, proč právě jejich dítě má problém s příjmem potravy,“ řekla pro iDNES.cz Hana Papežová, vedoucí lékařka Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
