já vidím problém ve dvou věcech - zaprvé jestli i v zahraničí je tolik vodních ploch, kam lidé ve velkých počtech chodí plavat, a za druhé, jestli i v zahraničí opravdu umí plavat (zvládnou studenou vodu a spodní proudy - viz článek), nebo jsou na tom stejně jako našinci... tahle srovnání jsou absolutně nesmyslná

Nedávno jsem četl zápisky vodáka, který chtěl splout na nafukovacím raftu konec Visly do moře. Místní strejcové, co seděli na břehu, se strašně zhrozili, za celý život nevlezli do řeky, u které žili.

No ono když velká část třeba Španělů přesto , že žije u moře , plavat neumí . Tak prostě do vody nelezou . Navíc tam téměř neexistuje vodáctví jako je tomu u nás . Statistiky jsou jen data . Záleží na interpretaci .

prémium článok s prémium hodnotou. Čo dodať

Vlastně ani neznám své skutečné schopnosti, z vody lezu po uplavaných dvou kilometrech, tzn po jedné hodině. Když plavu déle, jsem lehce prostydlá a v teplé vodě plavat neumím :-)

Autor bohužel zapomněl zmínit vliv vodníků na počet utonulých... Když vás ta zelená potvora chytne za nohu, prakticky nemáte šanci ani jako dobrý plavec.

Pak je to ale nedostatečná příprava. Na vodníky přece spolehlivě působí zaháněcí zaříkávadla.

A mimochodem už dávno neplatí, že chodí jen v zeleném. Občas prý mají někteří dokonce i kabát v duhových barvách.

Ve srovnání s Itálií umí hodně lidí v ČR plavat díky plaveckým kurzum na 1.stupni zš.

Tam se ovšem naučí jen základy, které se musí dále rozvíjet a trénovat...

V anglii se snad nemuze utopit nikdo tam je to pro me tak na koupani po kolena a kdyz se sejde pocasi a proud tak do pasu

Dobrý článek. Bohužel jak píšete, český národní lehce arogantní přístup k mnoha věcem, tedy mně nikdo radit ani omezovat nebude, vede k nemálo tragédiím ... a přitom dnes se dá sehnat plavecký/vodácký kurz za pár kaček pro dospělé i děti...

Samozřejmě že jiné národy nikdy k ničemu lehce arogantní přístup nemají.

Tak umět plavat je jedna věc, ale zvládnout krizovou situaci je věc druhá. Často se učí jen plavání a ne krizová situace (křeč, únava, vdechnutí malého množství vody, panika z kontaktu s vodní rostlinou, rybou, potopeným předmětem). Ven vodu z dýchacích cest, na záda, roztáhnout nohy a ruce, mírně s nimi hýbat, aby se tělo drželo na hladině, upoutat pozornost pomoci. To samozřejmě platí pro klidnou a pomalu tekoucí vodu. Divoká je loterie i s výbavou, měl jsem toho jednou plný kecky a trochu jsem se topil na Neretvě, a to jsem měl mokrý neoprén, vestu s podporou držení hlavy, helmu. Ale pochybuji, že nácvik samozáchrany je předmětem výuky plavání, což je ke škodě všem.

Ale ano, školáci se učí splývat na zádech, ale ona zabíjí panika, a tu si prostě jen tak na bazénu nevyzkoušíte