Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie | foto: ČTK

Přibývá dětí s psychickými problémy. Varovat mohou bolesti břicha i únava

  • 35
Dětí s psychickými potížemi přibývá. Po pandemii koronaviru vzrostly počty až desetinásobně. „Rodiče by si proto měli všímat varovných příznaků a včas vyhledat pomoc,“ upozornila v online rozhovoru se čtenáři psycholožka Marie Funke.

„U malých dětí se psychické potíže projevují nejčastěji psychosomaticky. Bolesti břicha, zvracení, průjmy, bolesti hlavy, únava, nespavost nebo naopak přehnaná spavost apod. U starších dětí pak například neschopnost navázat vztahy v kolektivu, nadměrný strach ze školy či z kroužků, sebepoškozování. Starší děti již většinou své emoce dokážou pojmenovat, takže nejlepším prostředkem ke zjištění psychických obtíží je vedení důvěrného rozhovoru,“ uvedla psycholožka.

Odpovědi psycholožky najdete zde.

Důvodů nárůstu psychických potíží u dětí je podle Marie Funke více. „Určitě hodně dětí i dospělých zasáhly lockdowny při pandemii koronaviru. Ne tak samotný strach z nákazy, ale sociální izolace, do níž byla většina lidí uvržena. Úzkostné poruchy se dají dobře zvládat, pokud se pacienti nevyhýbají stresorům, většinu stresových zátěží zvládnou a kladou tak svým úzkostným scénářům protiargumenty. Karanténa umožnila se většině sociálních stresorů vyhýbat a lidé tak ztratili duševní otužilost,“ vysvětlila v online rozhovoru.

A dodala, že u dětí a mládeže se do kvality duševního zdraví promítá i takzvaná „hyperprotektivní výchova“, která se u mladších ročníků objevuje mnohem častěji než u těch starších. V neposlední řadě je tu obecná úzkost z válek a ekologická úzkost. A nepolevuje ani tolik kritizovaný tlak na výkonnost.

Zblázním se, udusím se, umřu! Dětí s panickými poruchami přibývá

To, že je situace s psychickými potížemi u dětí vážná, potvrdila i nedává studie vědců Národního ústavu duševního zdraví. Z té vyplývá, že až čtyřicet procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a třicet procent z nich známky úzkosti.

Stále častěji se u dětí projevuje kromě deprese, sociálních úzkostí či panických atak i sebepoškozování. To bývá podle psycholožky pouze projevem vážnějšího duševního problému, který je třeba řešit.

„U sebepoškozován je vždy třeba řešit příčinu. Obecně platí, že zakazování, vyhrožování na sebepoškozování neplatí. Sebepoškozování je akt, který je svým charakterem velmi podobný závislosti, proto se ho i motivovaný mladý člověk nedokáže zbavit hned. Nicméně je třeba zmínit, že se sebepoškozování stalo bohužel i jakýmsi trendem, mladí lidé sdílejí na sociálních sítích dokonce zaručené rady a typy,“ dodala psycholožka Marie Funke.

O psycholožce

Marie Funke

Mgr. et Bc. Marie Funke je zakladatelkou a ředitelkou centra Adicare, které se specializuje zejména na deprese, úzkosti, závislosti, psychosomatické obtíže a poruchy příjmu potravy.

Vystudovala psychologii na Pražské vysoké škole psychosociálních studií, obor filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, dále psychologii a sociální práci na univerzitě v Eichstättu. Absolvovala psychoterapeutický výcvik u německého psychologa a adiktologa Joachima Körkela. V rámci své činnosti se zabývá diagnostikou závislostních poruch a terapií.