Zároveň dodal, že daleko větší účinek než malé množství alkoholu, které si dáte na "dezinfekci", má na pozřené viry a bakterie kyselina chlorovodíková, které se za den vytvoří v žaludku velké množství.
Odpovědi lékaře Viktora Komárka najdete ZDE. |
"Nejčastějším problémem je infekční onemocnění žaludku nebo střev, které se projeví většinou náhle vzniklými křečovitými bolestmi břicha, četnými řídkými až vodnatými stolicemi, někdy i zvracením a zvýšenou teplotou," říká lékař Viktor Komárek z kliniky MEDICON.
A dodává, že původcem těchto infekcí mohou být viry i bakterie či jejich toxiny.
Zdrojem nákazy bývá nejčastěji kontaminovaná voda či potrava konzumovaná v syrovém stavu.
Zvláště v oblastech s nižším hygienickým standardem je vhodné požívat pouze dostatečně tepelně upravené pokrmy, vodu převařenou nebo originálně balenou a ovoce, které si sami oloupeme. Častou chybou je požití do nápoje přidaného ledu z kontaminované vody.
O lékaři  MUDr. Viktor Komárek vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Své pracovní zkušenosti získával ve Fakultní nemocnici na Bulovce, v Univerzitní nemocnici Bocage ve Francii, ve Všeobecné fakultní nemocnici a nyní pracuje na Gastroenterologickém oddělení na klinice MEDICON a.s. |
V léčbě infekčních průjmů je základním opatřením dostatečný příjem tekutin. Ten musí být větší než ztráty tekutin způsobené průjmy a zvracením.
"Vhodným rehydratačním roztokem je díky svému obsahu minerálů, sacharidů a bikarbonátů například Coca-Cola," radí gastroenterolog Komárek. Její výhodou je i dobrá dostupnost v oblastech, kde se cestovatelské průjmy nejčastěji vyskytují.
Pokud není nemocný člověk schopen dostatečně pít, je nutné vyhledat lékařskou pomoc a doplnit tekutiny infuzemi. Více ohrožené komplikacemi z dehydratace jsou děti a osoby s onemocněním kardiovaskulárního aparátu a ledvin.
"Vedle rehydratace lze při léčbě užít i některé léky. Vhodná jsou tzv. adsorbencia (živočišné uhlí, simetikon), antimotilika (loperamid, codein) nebo střevní dezinficiencia (nifuroxazid, rifaximin)," uvádí lékař.
Zažívání může potrápit i změna stravy
Jako vhodnou prevenci doporučuje i užívání volně prodejných potravinových doplňků - probiotik. Vhodné je s nimi začít několik dnů před cestou do rizikových oblastí a pokračovat po celou dobu pobytu. Kombinace této prevence formou probiotik a dodržování základních hygienických zásad sníží riziko infekčního onemocnění na minimum.
Další skupinou zažívacích obtíží jsou potíže vzniklé v souvislosti s přechodem na jiný druh stravy, než je náš organismus zvyklý. Nejedná se tedy o infekční příčinu, ale o poruchu trávení z důvodu jiné skladby jídelníčku, který obsahuje nezvyklé potraviny.
Svou roli může hrát i jiný technologický postup při přípravě pokrmů, nezvyklá kombinace jídel a tekutin nebo změna prostředí a denního režimu. Výsledkem pak může být například pálení žáhy, pocit plnosti, bolesti v horní polovině břicha, pocit na zvracení atd.
V těchto případech lékaři doporučují dietu s omezením tuků, kořeněných jídel, omezení alkoholu a černé kávy. Vhodné jsou léky na snížení kyselosti žaludku.
Do skupiny funkčních zdravotních obtíží patří i poměrně častá "cestovní zácpa", která postihuje častěji ženy. Její léčba spočívá v úpravě diety, doporučuje se nevybočovat ze svých stravovacích zvyklostí a hlavně dodržovat správný pitný režim. Je vhodné přibalit si na cestu doplňky stravy obsahující vlákninu, probiotika a pro krajní případ i šetrné projímadlo.
