Úvahy o tom, že spánek nám pouze ukrajuje čas z nedlouhého života, nejsou až tak od věci. I přes mnohé výzkumy totiž vědci stále nemají jasno o přesném významu spánku. Shodují se pouze v tom, že je nezbytný k regeneraci organismu, a pokud ho máme nedostatek, zhoršují se některé základní funkce těla.
Nesprávná délka spánku navíc může vést dokonce až k rozvinutí některých chronických onemocnění.
I když spíme, neznamená to, že je naše tělo úplně vypnuté. Především mozek je pořád aktivní. A spánek má dokonce své etapy. Jak připomíná odborný server ulekare.cz, určité fáze spánku jsou důležité právě na to, abychom se cítili po probuzení odpočinutí, čilí, plní energie. Jiné etapy jsou zase důležité pro naši paměť.
Ideální doba spánku je mnohdy hodně individuální, ale odborníci nejčastěji hovoří o sedmi až osmi hodinách jako o zlaté střední cestě. Ovšem například novorozenci spí 16 až 18 hodin, děti předškolního věku potřebují 10 až 12 hodin, starší děti a dospívající aspoň 9 hodin.
"Důležité je nejenom množství, ale také kvalita. U lidí, jejichž spánek je v průběhu noci častokrát přerušován nebo je zkrácen, nemusí dojít k některým jeho důležitým fázím. Jinými slovy - to, jak budete další den fungovat, závisí na celkové době vašeho spánku a na jeho různých fázích," uvedl server ulekare.cz.
Málo spánku = špatná rozhodnutí
Dostatek spánku je důležitý pro jasné myšlení, rychlé reakce nebo dobrou psychickou odolnost pro náročné pracovní úkoly.
Zkrácení spánku o pouhou hodinu může mít za následek poruchy soustředění a může také prodloužit váš reaktivní čas. Nedostatek spánku s sebou přináší vyšší pravděpodobnost špatných rozhodnutí. To může mít za následek nižší výkonnost v práci či vyšší riziko nehod.
Spánek také ovlivňuje náladu. Nevyspalý člověk bývá podrážděný, konfliktní, lidé s chronickým nedostatkem spánku mají vyšší sklon k depresím. Nedostatek spánku nebo jeho snížená kvalita zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárních poruch.
Všeho moc škodí
Podle posledních průzkumů není pro dospělého moc zdravé, když spí často moc dlouho. Spánek delší než devět hodin nezpůsobí pouze celodenní únavu a malátnost, ale rovněž zvyšuje riziko vzniku chronických stavů jako je obezita, cukrovka, vysoký krevní tlak a kardiovaskulární choroby.
"Sedm až osm hodin spánku každou noc se zdá být ideálním množstvím k maximalizování zdravotních výhod a minimalizování rizika kardiometabolických onemocnění," řekl doktor Orfeu Buxton, vědec ze spánkového oddělení v nemocnici v Bostonu.
Doktor Buxton a jeho kolegové analyzovali data od více než 56 tisíc dospělých Američanů, kteří se zúčastnili národního zdravotního průzkumu.
Výsledky ukázaly, že spánek kratší než šest hodin a delší než devět hodin byl v porovnání se spánkem mezi sedmi a osmi hodinami za noc spojen se zvýšeným rizikem výskytu chronických onemocnění, včetně obezity, cukrovky a vysokého krevního tlaku.
"Obezita, cukrovka a kardiovaskulární onemocnění jsou mezi hlavními příčinami úmrtí ve Spojených státech," vyjádřil se spoluautor studie Enrico Marcelli, profesor z oddělení sociologie ze Státní univerzity v San Diegu.
"Tato zjištění zdůrazňují, jak důležitou roli hraje spánek pro zdraví a ukazují, ze spánek může mít větší vliv na tyto chronická onemocnění než strava nebo cvičení," dodal.
