Jejich hustá síť navíc umožňuje, aby se do nich lidé dostali včas, což je pro záchranu jejich života rozhodující.
Při angioplastice se do zúžené tepny, kterou tak přestává proudit krev a srdce postihuje infarkt, zavádí roztahující balonek a poté speciální výztuž neboli stent.
"Největší změna je v časné diagnostice, organizaci převozu nemocných do specializovaných center, kde jsou léčeni nemocní s akutním infarktem metodou koronární angioplastiky," popisuje změny české kardiologie za posledních patnáct let přední kardiolog Michael Aschermann z pražské Všeobecné fakultní nemocnice.
A vypočítává: "V letech kolem roku 1995 jsme pomocí angioplastiky ošetřili asi 400 nemocných za rok, v minulém roce to bylo přes 5000 nemocných."
Angioplastika je nejúčinnější metodou léčby infarktu, především proto, že snižuje procento nemocných, kteří umírají (bylo to kolem 20 procent, dnes je jich maximálně šest až osm procent z ošetřených pacientů.
Je však nesmírně důležité dostat se do nemocnice včas - nejpozději hodinu a půl poté, co se infarkt projeví. A to se v Česku daří, mimo jiné i díky vynikající organizaci převozu nemocných a spolupráci záchranné služby.
Podle kardiologa Aschermanna by dokonce bylo možné pomoci ještě více pacientům, pokud by záchranky měly k dispozici více speciálně vybavených vozů.
| Jak se změnila česká medicína |
|
Díl první - Umělé oplodnění |
"Včasné ošetření koronární balonkovou angioplastikou a stentem snižuje také stonání - zlepšuje kvalitu života - těchto nemocných v jejich dalším životě. Méně často musí znovu s potížemi k lékaři, potřebují i méně léků v dlouhém období," doplňuje výhody metody profesor Aschermann. Zlepšily se také možnosti farmakoterapie, neboť jsou k mání nové léky.
Vyšetření: od rentgenu k rezonanci - čtěte v pondělí.
