Menstruační cyklus
Každá ze čtyř fází menstruačního cyklu je řízena hormony. Jeho primárním smyslem je reprodukce, přesto ovlivňuje celé tělo, od změny nálad a křehkost kostí, až po mozek. Jak přesně?
Na tuto otázku hledala odpověď nedávná studie vědců z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře. A zjistila, že hormony spojené s menstruačním cyklem, přímo působí na šedou a bílou mozkovou hmotu.
Mění hlas, v zimě je delší. Sedm věcí, které možná nevíte o menstruaci |
„Přinášíme tak důkazy o tom, že reprodukční hormony nejsou jen v centru procesů, jako je stres a zdraví, ale – ačkoli to zní přehnaně – že nás dělají tím, kým jsme,“ řekla Viktoriya Babenko, spoluautorka výzkumu.
Dodala, že zatímco většina současných vědeckých poznatků a klinických praktik se pokoušela napasovat ženskou biologii do mužského rámce, páchala na ženách velké množství škod. Od špatně určených diagnóz, po špatné dávkování léků a vedlejší účinky s ním spojené.
To, že vaječníky, děloha a mozek sdílí neurologické spojení, věda už ví nějaký čas, vliv hormonů na anatomii mozku v reálném čase zkoumali vědci ovšem vůbec poprvé.
Těhotenství
Výsledky studie publikované v časopise Science odhalily, že hormonální změny v posledním stadiu těhotenství mění neuronová spojení v mozku. A to permanentně. Což by mohlo být důležitým vodítkem pro studium poporodního chování a mentálního zdraví žen.
„Všichni víme, že ženské tělo prochází během těhotenství změnami, které ho připravují na péči o potomky. Například produkce mléka probíhá ještě před porodem. Náš výzkum ukazuje, že tyto přípravné změny se týkají i mozku,“ uvedl doktor Jonny Kohl, který studii v londýnském Institutu Francise Cricka vedl.
V těhotenství dochází k trvalému přeprogramování mozku, zjistila studie |
Výzkum probíhal na březích myších a zjistil, že progesteron přeprogramoval neuronová spojení v jejich mozcích. Došlo ke zvýšení formace synapsí a hustším permanentním spojením s jinými částmi mozku.
Dříve se vědci domnívali, že úzká orientace matky výhradně na dítě nastane těsně po porodu a je způsobena oxytocinovou bouří. Nicméně nejnovější výzkum naznačuje, že k ní dochází již v průběhu těhotenství a že je trvalá.
Genderová nerovnost
Další studie, první svého druhu vůbec, upozornila v roce 2023 na problém, který představuje pro ženské mozky stres z nerovného zacházení. Ten nepříznivě ovlivňuje jejich vývoj a zvyšuje pravděpodobnost psychických poruch či nižší akademické výkonnosti.
Studie zjistila, že ženy v zemích jako Indie, kde je genderová nerovnost na denním pořádku, vykazovaly změny v mozku, ke kterým dochází v důsledku dlouhodobého nepříznivého prostředí a následné reakce na stres.
Stres způsobený genderovou nerovností ohrožuje ženské mozky, zjistila studie |
„Stres ovlivňuje spojení neuronů, které se projevuje jako ztenčování šedé kůry mozkové patrné na snímcích z magnetické rezonance,“ uvedl vedoucí studie a hostující profesor na katedře psychiatrie Oxfordské univerzity Nicolas Crossley.
Snímky, které byly ve studii použity, zobrazovaly mozky mužů a žen ve věku 18 až 40 let ze zemí Latinské Ameriky, Číny, Jižní Afriky, Indie, USA a Velké Británie. Čím větším předsudkům musely ženy ve své zemi čelit, tím výraznější změny vykazovaly jejich mozky.
Kojení
Studie výzkumníků z Kalifornské univerzity v Los Angeles z roku 2021 zjistila, že ženy, které kojily své děti, si po padesátce vedly lépe v kognitivních testech než ty, které nikdy nekojily.
„Zatímco pozitivní efekt kojení na zdraví dětí prokázaly mnohé výzkumy a je dobře znám, naše práce je jednou z mála, které se zaměřují na dlouhodobé zdravotní benefity kojení pro ženy,“ vysvětlila Molly Foxová, vedoucí studie z katedry antropologie a psychiatrie a behaviorální věd.
Kojení chrání děti před znečištěným ovzduším, ukazuje výzkum z Karviné |
Kognitivní funkce žen nad 50 let, které kojily, se ukazují jako mimořádné. Plyne z toho, že kojení funguje jako neurologická mozková ochrana ve vyšším věku. Kognitivní zdraví je pro kvalitu života stárnoucích lidí zásadní, jeho selhávání predikuje Alzheimerovu nemoc, kterou trpí stále více obyvatel vyspělého světa.
Menopauza
Pokles hladiny hormonů, především estrogenu, je hybnou silou menopauzy: snížením a následným koncem fertility. Její symptomy se ale netýkají jen reprodukčních orgánů, ženy trpí také návaly horka, výpadky paměti, kolísáním nálad, vyčerpáním a nekvalitním spánkem.
Teprve nedávno ale vědci zjistili, že estrogen ovlivňuje i mozek. „Tušit se to začalo v roce 1996, 30 let poté, co člověk přistál na Měsíci,“ říká Lisa Mosconi, profesorka neurovědy a ředitelka newyorské organizace Women´s Brain Initiative.
Drew Barrymore a další celebrity prolomily tabu. O menopauze už nemlčí |
Mosconi se svým týmem zjistila, že jde téměř o revoluci, mozky žen v menopauze procházejí doslova remodelingem. Některé oblasti se zmenší, jiné zvětší a promění se i spojení mezi nimi. Jak, popsala ve své práci v roce 2021, změny, které se během menopauzy odehrají, mají zásadní vliv na zdraví mozku v dalších letech života ženy.
Proto by ty, které menopauzou procházejí, měly dbát na zdravou životosprávu, odbourávat stres, dopřávat si dostatek pohybu i společnosti a věnovat se aktivitám, jež stimulují mozek.
