Kde se vzala ta idea, že budete zkoumat vliv kojení na kognitivní funkce dětí v souvislosti se stavem ovzduší?
Ta původní myšlenka byla zcela jiná. Existují výzkumy prováděné u populace Afroameričanů ze Spojených států, které dokazují, že když jste exponováni znečištění ovzduší, tedy polycyklickým aromatickým uhlovodíkům (PAU), karcinogenu benzo(a)pyrenu (B(a)P), ovlivňuje to kognitivní funkce u dětí. Nicméně koncentrace B(a)P v New Yorku, kde výzkum probíhal, jsou kolem jednoho nanogramu na m3, což je zhruba na úrovni Prahy. V Karviné, kde jsme studii prováděli my, jsou asi kolem 5 nanogramů. Proto nám přišlo vhodné to analyzovat v našich podmínkách. Jenže jsme nic takového neprokázali. Zjistili jsme ale, že newyorské výsledky mají spíše sociální důvody a že metabolismus polycyklických a aromatických uhlovodíků se liší podle etnika, u Afroameričanů se aromatické uhlovodíky více ukládají v tuku, a proto může být u Afroameričanů jejich expozice významnější.
Jak jste postupovali dále?
Analyzovali jsme, jaký je vliv znečištění jemnými prachovými částicemi PM2.5, což jsou částice menší než 2,5 mikronu. A prokázali jsme, že ty vliv na kognitivní funkce mají. S těmito výsledky jsme vzali v potaz práci profesora Jedrychowského z Krakova, který prokazoval, jak je pro budoucí zdraví dětí výhodné kojení, které ale musí trvat minimálně po dobu šesti měsíců. My jsme se rozhodli analyzovat, jakou roli hraje délka kojení v prostředí s různou úrovní znečištění ovzduší. Vybrali jsme si proto České Budějovice a Karvinou. Při analýze výsledků jsme brali v potaz i takové faktory, jako je vzdělání matek. Matky, které měly vyšší vzdělání, obvykle plně kojily déle. Nicméně v Českých Budějovicích stačilo k příznivému působení plné kojení po dobu tří měsíců, v Karviné, kde je znečištění vysoké, bylo potřeba minimálně šest měsíců.
Jak staré děti byly předmětem vašeho zkoumání?
Šlo o děti ve věku pěti let, ale rádi bychom je v budoucnu vyšetřili i v devíti až deseti letech, abychom viděli, jak se vyvíjejí dále. Výsledky studie naznačují, že na vývoj těch pětiletých může mít kojení v tom nejranějším dětství výrazný vliv.
Deset nejčastějších obtíží při kojení a jak je překonat |
O jak velké rozdíly mezi kojenými a nekojenými dětmi šlo?
V Karviné byl mezi dětmi plně kojenými méně a více než 6 měsíců rozdíl o 2,5 bodu, respektive o 10 bodů u Benderova testu.
Co si pod těmi testy mohu představit?
Jeden z testů je zaměřen na orientační screening obecné inteligence, schopnost usuzovat na tvary, vztahy mezi nimi a použití logiky. Což je takový druh inteligence, který se formuje v ranému věku a není už tolik ovlivnitelný výchovou a vzděláváním. Používají se pro to barevné obrázkové matice, ve kterých chybí jeden dílek a úkolem dítěte je přijít na to, který ze šesti nabízených tam patří. Testuje se pochopení komplexnosti vzorů, schopnost ukládat a vybavovat si informace. Jde o takovou variantu na logické řady, které znáte z testů inteligence pro dospělé. Druhý test, který jsme používali, spočíval v předkládání kartiček s geometrickými obrazci. Úkolem dětí bylo překreslit je na papír a díky tomu jsme mapovali, jak jsou na tom v oblasti vizuální percepce (zrakového vnímání) a grafomotoriky (kreslení podle vnímané situace).
MUDr. Radim Šrám, DrSc.
|
Když si toto přečte matka, které se kojit nedaří, má se hroutit?
Jistěže nikoliv. Důležité je, abyste z hlediska péče o dítě byla v dobrém psychickém stavu. Pokud se vám něco nedaří, pak je potřeba to přijmout. Je také potřeba říci, že umělá výživa se v průběhu času velmi zkvalitnila. Pokud je to však jen na vašem rozhodnutí a nechce se vám kojit třeba proto, že to není pohodlné nebo máte obavy o vzhled, pak si myslím, že je potřeba se zamyslet nad tím, co je pro dítě vhodnější. A kojení je pro dítě určitě vhodnější.
Neznamená to tedy, že pokud kojit nemůžu, je moje dítě předurčeno k tomu selhat v životě?
Ne. To přece záleží na celé řadě věcí, mj. na tom, jak to dítě vychováváte, na podnětnosti prostředí, v jakém vyrůstá, na míře sociální inteligence dítěte, na jeho schopnosti navazovat a udržovat kvalitní mezilidské vztahy, jeho sebevědomí a sebeúctě anebo třeba na síle vůle či psychické odolnosti, což jsou všechno dovednosti, které lze trénovat a na úspěšnost a spokojenost v životě mohou mít ještě zásadnější vliv. Stojí-li otázka ale tak, jestli chci anebo nechci kojit, dával bych přednost tomu, abyste chtěla.
Proč si myslíte, že u nás v padesátých letech profesor Švejcar razil názor, že nejvýhodnější je umělá výživa? Šlo tehdy o omyl anebo politickou objednávku?
Já si myslím, že to bylo dané politickou situací, kdy bylo potřeba, aby se matky vracely co nejdříve do práce. Možná to i myslel dobře. Nicméně v šedesátých letech tento názor zcela přehodnotil i on. Dnes máme v České republice jednu z nejdelších mateřských dovolených na světě, na rozdíl třeba od Spojených států. Péče o matky je u nás z tohoto hlediska vzorová, stejně jako o novorozence. Ta je u nás jedna z nejlepších na světě už odedávna. Zejména na Pediatrické fakultě v Praze v Motole se o to velmi zasloužili. Výsledkem je třeba nízká novorozenecká úmrtnost a špičková neonatologická péče, kdy umíme zachraňovat i děti, které mají porodní váhu i 600 gramů. A nejen, že je umíme zachránit, ale na jejich kognitivních funkcích ve věku 10 či 12 let pak nevidíte žádný deficit.
Co vás vlastně přivedlo k zájmu o zdraví kojenců?
Já se již více než třicet let věnuji vlivu znečištěného ovzduší na novorozence. Přivedlo mě k tomu několik věcí. Už před padesáti lety jsme analyzovali, jak je to s vrozenými vývojovými vadami a srovnávali jsme Prahu s Ústím nad Labem, centrem chemického průmyslu, kde byly vrozené vady 2x častější než v Praze. A děti rodičů, kteří v tom průmyslu pracovali, jich měli ještě více. V té době byla ropná krize a začínaly se stavět tepelné elektrárny. A vrozené vady se v této oblasti z původních 4 procent najednou začaly dostávat na 8 až 9 procent. V roce 1980 jsem na to upozorňoval na Kolegiu lékařských věd. Počátkem roku 1990 jsme zahájili spolupráci s Environmental Protection Agency ze Spojených států na tzv. Programu Teplice. Ten byl pozoruhodný tím, že za každý projekt byl zodpovědný jeden Američan a jeden Čech. Kontrolní skupinou byl tehdy okres Prachatice. Tehdy jsme poprvé zjistili, že při určitých koncentracích polycyklických aromatických uhlovodíků dochází u novorozenců z Teplic ke zvýšenému výskytu nízké porodní váhy a nitroděložní růstové retardace. Což se může na vašem zdraví projevit až ve vyšším středním věku kolem padesátky zvýšeným rizikem výskytu kardiovaskulárních – srdečně cévních chorob, cukrovce 2. typu a teď se uvažuje i o Alzheimerově chorobě – jedné ze stále častějších forem demence.
Co jíst při kojení, aby bylo zdravé dítě i matka |
I proto chcete u současného výzkumu prodlužovat věk sledovaných dětí?
Ano a také proto, a to je pozitivní zpráva, že i v Moravskoslezském kraji dochází k mírnému snižování znečištění ovzduší. Výjimkou je jen lokalita Ostrava-Radvanice, kde se koncentrace benzo(a)pyrenu pohybují mezi 8 a 9 nanogramy na m3 za rok, a to kvůli ocelárnám. Jde o jedno z nejhorších zatížení v Evropské unii. Zůstává otázkou, zda toto zpomalení až postižení ve vývoji poznávacích funkcí přetrvává do dospívání až dospělosti, nebo se vývojem – zráním nervového systému a učením se – vyrovná s lidmi, kteří těmto škodlivinám nebyli vystaveni. Klinické zkušenosti naznačují, že je optimismus na místě a dochází k určitému vyrovnání. To je však třeba dokázat.
Budoucí matky by se tedy kromě svého vlastního zdraví měly zajímat i o to, jak se politici staví k životnímu prostředí…
My jsme sami zjistili jednu pozoruhodnou věc, když jsme srovnávali novorozence z Prahy a Českých Budějovic, kde jsme předpokládali nižší zátěž. Ukázalo se ale, že v Budějovicích byla koncentrace benzo(a)pyrenu o 50 procent vyšší než v Praze. A ještě horší situace než v Budějovicích samotných byla v okolních vesnicích. A to kvůli vlivu lokálních topenišť a tomu, co všechno lidé spalovali v kotlích. V současné době, kdy jsme v energetické krizi, jde jistě o delikátní problém. Ten my sami nevyřešíme. Aspoň by poněkud pomohla osvěta o tom, jak správně topit a co topit.
