Výsledky studie publikované v časopise Science, odhalily, že změny, které se díky estrogenu a progesteronu odehrávají na mozcích březích myší, mohou být spouštěčem rodičovských instinktů. Podobné změny by mohly probíhat i mozcích lidí, říkají vědci. Což by mohlo být důležitým vodítkem pro studium poporodního chování a mentálního zdraví žen.
„Všichni víme, že ženské tělo prochází během těhotenství změnami, které ho připravují na péči o potomky. Například produkce mléka probíhá ještě před porodem. Náš výzkum ukazuje, že tyto přípravné změny se týkají i mozku,“ říká doktor Jonny Kohl, který studii v londýnském Institutu Francise Cricka vedl.
Nejsme jen snůška hormonů, ale…
Zjištění Kohlova týmu jsou v souladu s dalšími studiemi ženského mozku. Ty ukázaly změny v jeho velikosti i aktivitě, přetrvávající dlouho po těhotenství. Kohl přesto zdůraznil, že „rodičovství u lidí je zcela jistě komplexnější záležitost.“
Estrogen i testosteron. Důležité hormony, které ovlivňují naše životy |
Lidské rodičovství je na rozdíl od myšího méně závislé čistě na hormonech. Máme také předporodní kurzy, učíme se pozorováním a také nás ovlivňuje okolí.
Zmíněná studie probíhala na myších, jejichž chování během ní prošlo dramatickou proměnou. Zatímco panenské myši neprojevovaly žádný zájem o mláďata, myší matky se věnovaly prakticky pouze jim.
Vědci se dříve domnívali, že tato změna nastane těsně po porodu a je způsobena oxytocinovou bouří. Nicméně nejnovější výzkum naznačuje, že k ní dochází již v průběhu těhotenství a že je trvalá.
Když se mozek přenastaví
Vědci pracovali s miniaturními zařízeními připojenými k hlavičkám myší a nahrávali neuronovou aktivitu v hypotalamu, o které je známo, že je zodpovědná za rodičovské instinkty. Nahrávky ukázaly, že díky estrogenu došlo ke snížení základních aktivit a zvýšení citlivosti k externím podnětům.
Progesteron „přeprogramoval“ neuronová spojení, kde došlo ke zvýšení formaci synapsí a hustším spojením s jinými částmi mozku. Změna se přitom jevila jako permanentní.
Stres způsobený genderovou nerovností ohrožuje ženské mozky, zjistila studie |
„Věříme, že tyto změny, kterým se někdy lidově říká „mléko na mozku“, vedou ke přeskupení priorit,“ vysvětlil Jonny Kohl. „Mladé myši se soustředí na sebe a své potřeby, a proto nereagují na potomky jiných myší, zatímco matky se namísto na sebe musí s ohledem na přežití svých potomků soustředit výhradně na ně. Fascinující je, že k této obrovské životní změně nedochází při porodu, mozek se na ni připravuje už mnohem dříve.“
Hlubší poznání poporodních záhad
Když vědci uměle znecitlivěli neurony myší tak, aby nereagovaly na hormony, nevykazovaly žádné rodičovské instinkty ani poté, co porodily. Což dokazuje, že úloha hormonů je v pozdním stádiu těhotenství klíčová.
Porozumění změnám, které se v mozku těhotných odehrávají, by mohlo vědcům poskytnout nové informace o vlivu a významu poporodního bondingu a diagnóz, jako je poporodní psychóza a deprese.
Profesor Robert Froemke ze špičkové newyorské kliniky Langone, který se na výzkumu nepodílel, k němu na dotazy novinářů řekl: „Je toho stále mnoho, co ohledně mateřství a roli hormonů v něm nevíme, ale tyto výsledky jsou velkým krokem vpřed.“
Dodal také, že rodičovství je jedním z nejkomplexnějších a nejsložitějších souborů chování nejen u savců. „Není zde mnoho prostoru pro pokusy a omyly, obzvlášť v prvních dnech po porodu, kdy novorozenec potřebuje nejvíce péče,“ vysvětlil.
Hormonální změny, které studie doktora Kohla popsala, pomáhají pochopit odpověď mozku na potřeby dítěte. „Vysvětlují, jak jsou novopečené hlodavčí matky schopné vše zvládnout na jedničku. Se stejnou citlivostí pak svou roli zvládají i matky lidské,“ dodal.