V loňském roce navštívilo některou z chirurgických ambulancí kvůli úrazu více než 1,8 milionu lidí.
Příčinou těchto úrazů byly podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky nehody sportovní, pracovní a dopravní, ale více než milion dospělých a dětí přišlo proto, že se zranili v domácnosti nebo při provozování svých koníčků.
K nejohroženějším patří senioři
Zatímco třeba dvacetiletý člověk stráví v nemocnici po úraze průměrně necelé čtyři dny, osmdesátiletý člověk si poleží přes dva týdny. Léčba starších lidí bývá zdlouhavá a nákladná a mnohdy nastartuje sérii pobytů v nemocnicích.
"S přibývajícím věkem postupně klesá schopnost vyrovnat se například se změnou těžiště, rozpoznat rizika, senioři jsou také náchylnější k pádům," vysvětluje profesorka Eva Topinková, přednostka Geriatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Lidem v pokročilém věku hůře slouží zrak, sluch i čich, může se jim stát, že neucítí kouř nebo plyn. Také se stává, že přeceňují své schopnosti. "Nejčastější jsou úrazy u lidí, kteří jsou relativně fyzicky zdatní, nedocení však riziko a přeceňují své síly," dodává profesorka Topinková.
Pro některé osmdesátileté důchodce není zdánlivě překážkou ani mytí oken na nestabilních štaflích nebo vysoké stoličce. Jenže případný pád pro ně může znamenat nejen dlouhou hospitalizaci, ale i komplikace, které s ní bývají spojené.
A kde úrazy a nehody seniory nejspíše potkají? "Nejčastěji se starší lidé zraní při vaření, při úklidu nebo v koupelně. Má to nejenom své zdravotní, ale i sociálně-ekonomické důvody. Senioři totiž žijí v bytech, které nejsou vhodně vybavené," doplňuje Topinková.
Některé pomůcky může starším lidem hradit pojišťovna, například nástavec na záchodovou mísu, ale o zajištění bezpečnosti se musí postarat důchodce spolu s rodinou především sám.
Měly by se odstranit všechny volně položené koberečky, opravit nerovnosti či díry v podlaze, koupelnu, záchod i schody opatřit madly, do sprchy koupit protiskluzovou podložku.
Drobné úrazy ošetříte sami
Těžké nehody v domácnosti, jako třeba opaření horkou vodou nebo pád s poraněním hlavy, nejsou vzácné, mnohem častěji se však člověk jen řízne nebo lehce spálí při vaření nebo ho štípne včela.
V první chvíli může zpanikařit, ale všechny tyto nehody stačí vyřešit vlastními silami - říznutí vydezinfikuje, popáleninu zchladí proudem studené vody, a pokud není alergik, jen potře okolí ranky po včelím žihadle gelem určeným speciálně pro hmyzí bodnutí.
Pro takové případy je dobré mít dobře vybavenou lékárničku a návod k jejímu použití. Pokud rána hodně krvácí, noha po včelím útoku otéká a na popálenině vyskákaly puchýře, je na místě dojít si k lékaři, nejlépe ke svému praktickému.
Ten totiž ví, jaké choroby jeho pacienta obvykle provázejí. Se zlomeninami nebo podezřením na zánět slepého střeva se musí na chirurgii, se zapadlým předmětem v nose na krční-nosní-ušní apod., není však rozumné volat hned rychlou záchrannou službu, ta je určena pro stavy, které ohrožují člověka na životě.
"Je řada situací, kdy by se lidé měli umět ošetřit sami, dojít si k lékaři nebo k němu dojet taxíkem. Záchranku by měli volat jen tehdy, když jde o ohrožení života," říká Zdeněk Schwarz, ředitel Záchranné služby hlavního města Prahy.
"Například ve Švýcarsku musí každý volat nejdříve svého praktického lékaře, který rozhodne o dalším postupu a případně zavolá i sanitku," uvádí Schwarz.
Naučte se dávat první pomoc
Byt už je kompletně vybaven pro život s malými dětmi nebo seniory, lékárnička zakoupena, seznam lékařů na telefonu vyvěšen, přesto se člověk může ocitnout v situaci, kdy jeho duchaplná a správná reakce může zachránit někomu život.
Mnohdy se stává, že až v takovém případě si dotyčný uvědomí, že mu z hodin civilní obrany v paměti zůstaly jen mlhavé útržky a že vlastně neví, jak by mohl své babičce v bezvědomí pomoci.
Právě proto je dobré se přihlásit do některého z výcvikových kurzů, které pořádá Český červený kříž v 77 městech po celé republice. Školit se mohou již žáci třetích tříd, pro dospělé jsou určeny kurzy o několika desítkách hodin.
Pro správné provádění srdeční masáže nestačí pouze si nastudovat literaturu, předpisy pro první pomoc se totiž často obnovují. Navíc jen při praktickém výcviku si může zájemce na figuríně vyzkoušet, zda zná správné místo pro masáž a zda masíruje dostatečně silně.
O nejbližším středisku Českého červeného kříže se informujte na www.cck-cr.cz nebo na telefonu 251 104 111.
