Cukr škodí. Kromě tloušťky způsobuje demenci, deprese i závislosti

  • 68
Většina z nás tuší, že nadměrná konzumace sladkých jídel a nápojů může za to, že nemůžeme dopnout kalhoty a s hrůzou vyhlížíme léto, kdy se budeme muset ukázat v plavkách. Vliv cukru na naše zdraví však nekončí přibíráním na váze, ohrožuje i naše srdce, mozek a celkovou životní pohodu.

I ten, kdo se vyhýbá dortům či sušenkám a zásadně si nesladí kávu, pravděpodobně konzumuje mnohem víc cukru, než doporučuje Světová zdravotnická organizace.

Podle ní by měl tvořit maximálně pět procent našeho denního příjmu kalorií. Když vezmeme v potaz, že se toto sladidlo (a nebo některá další) nachází v zhruba třech čtvrtinách balených potravin, je očividné, že doporučení i několikanásobně překračujeme.

Podívejme se, jak nadměrná konzumace sladkého dovede zacvičit nejen s naším tělem a zdravotním stavem, ale také s mentálními schopnostmi nebo kondicí mozku.

srdce, ilustrace

Od vysokého tlaku po infarkt

Lidé, jejichž denní kalorický příjem je ze 17 až 21 procent tvořen cukrem, mají o 38 procent větší pravděpodobnost úmrtí na kardiovaskulární onemocnění ve srovnání s těmi, kdo s cukrem zacházejí opatrně, cituje web Health Harward výsledky patnáctileté studie.

„Dá se říci, že čím větší je příjem přidaného cukru, tím vyšší je riziko srdeční choroby,“ říká autor projektu doktor Hu. 

Vysoká konzumace cukru vede mimo také ke vzniku vysokého tlaku. Jak uvádí doktor Hu, játra metabolizují cukr stejně jako alkohol a přeměňují uhlovodany na tuk. Po nějakém čase to vede ke kumulaci tuku v játrech, což může být jednou z příčin vzniku diabetu, který má také vliv na rozvoj srdeční choroby.

Ilustrační snímek

Cukr má vliv na paměť a schopnost učení

Studie, kterou před několika lety provedli vědci na University of California v Los Angeles, sledovala vliv fruktózy na chování laboratorních krys, konkrétně na jejich schopnost pamatovat si a učit se.

U krys, které konzumovaly nadměrné množství fruktózy, se rozvinula rezistence na inzulin, tedy hormon, který hlídá hladinu cukru v krvi a reguluje funkci buněk v mozku. Ten se, laicky řečeno, výrazně zpomalil.

“Inzulin je v těle důležitý proto, že kontroluje hladinu cukru v krvi, ale také zřejmě hraje určitou roli v mozku,“ uvádí vedoucí výzkumu  doktor Gomez-Pinilla. „Naše studie ukazuje, že dieta bohatá na fruktózu ovlivňuje mozek stejně jako tělo. A to je něco nového,“ dodává.

Ilustrační snímek

Sladké může způsobovat úzkost nebo depresi

Tělo si obvykle dovede s našimi jídelními experimenty poradit, ale když do sebe ve chvilce pošlete čokoládový dort, zapijete ho jahodovým šejkem a ten zazdíte půllitrem sladké limonády, hladina cukru v krvi létá jako na horské dráze.

To může mít za následek nejen změny nálady, ale také také úzkostné nebo depresivní stavy. Podle doktora Datise Kharraziana, odborníka na funkční medicínu a autora knihy Proč můj mozek nefunguje?, za tím může být nedostatek serotoninu, který nám obvykle po sladkém zvedne náladu. Pokud konzumujeme potravin obsahujících cukr přespříliš, můžeme vyčerpat naše omezené zásoby serotoninu a otevřít tak dveře symptomům deprese.

Na jejím vzniku se může podílet i dlouhodobý vysoký tlak, který rovněž souvisí s nadměrným příjmem cukru. Ten se může podílet na rozvoji zánětů mozku, které některé studie dávají do souvislosti se vznikem deprese.

Ilustrační snímek

Jak souvisí bonbony se stařeckou demencí?

Někdy může člověka jeho závislost na sladkém dohonit až ke konci života. Odborníci přišli na to, že strava bohatá na cukry může zvyšovat riziko vzniku Alzheimerovy choroby.

Typické příznaky diabetu, tedy vysoká hladina cukru v krvi a inzulinová rezistence, podle některých studií souvisí rovněž s vyšším rizikem rozvoje neurodegenerativních onemocnění.

Ačkoli někteří lékaři již začali „Alzheimera“ nazývat cukrovkou třetího typu, nemusí tyto dvě choroby propuknout zároveň. Podle doktora Paula Crane z univerzity ve Washingtonu může být tato neurodegenerativní nemoc diagnostikována i těm, kdo cukrovku nikdy neměli.

Ilustrační snímek

Ničivá závislost na čemkoli

Sladké jídlo, které si vložíte do úst, aktivuje stejně jako jiné pokrmy chuťové receptory na jazyku. Následně je do mozku odeslán signál, který způsobí aktivaci centra odměn a vyplavení dopaminu. Ten funguje podobně jako některé drogy.

Proč bychom se neodměnili kouskem čokolády? Vždyť na tom není nic špatného. Jenže jako vše, ani to by se nemělo přehánět. Nadměrná aktivace systému odměn nastartuje řadu nešťastných událostí, jako je ztráta kontroly, chuť a zvýšená tolerance vůči cukru.