Jedna z posledních velkých českých bylinkářek Božena Kamenická, která léčila i mnohé slavné osobnosti, si prý ke konci života, v polovině devadesátých let dvacátého století, povzdechla: „Nechtěla bych léčit lidi v době, která přichází. Na nemoci, které se objevují, by už mé umění nestačilo.“
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
Reagovala tak na překotný vývoj péče o zdraví během minulého století, kdy kořenářky postupně nahradili lékaři a rostlinné čaje nebo tinktury zastoupily moderní a účinnější léky. Standardní medicína je dnes na takové úrovni jako nikdy v historii, přesto stovky let zkušeností s bylinkami nelze zatracovat.
Léčivou sílu rostlin zná i významný český výrobce čajů, bylinných směsí a kapek Valdemar Grešík z Děčína. On a další bylinkáři mají nejvíc práce právě s příchodem podzimního marasmu a častých nachlazení. „Na období nemocí se určitě netěším, ale nepopírám, že zvýšený prodej všichni výrobci bylinných čajů uvítají,“ říká upřímně.
Však také Češi mnohdy nejprve sáhnou po nějakém tom čaji, než se s příznaky nachlazení či virózy vydají k lékaři.
Úleva pro průdušky i žaludek
Silou přírodních produktů se zabývá v jeho rodině už několikátá generace. Jeho pradědeček Viktor Greschik působil na Slovensku, kde sestavil rozsáhlý herbář o pětadvaceti tisících položkách.
Bylinky jsou pro organismus prospěšné jako prevence i ve chvíli, kdy už vás nějaký ten zdravotní problém začne trápit.
„Využít léčivé byliny jako první volbu lze například u lehčích forem nachlazení, žaludeční nevolnosti či nechutenství a také při podrážděném močovém ústrojí. Byliny rozhodně účinkují na kašel a zánět průdušek, dále na záněty močových cest a nejrůznější zažívací potíže od průjmových onemocnění po zácpu a také na problémy se žlučníkem a žaludkem,“ tvrdí Valdemar Grešík na základě své mnohaleté praxe.
Výběr u Čechů oblíbených bylin se podle něj po staletí v podstatě nemění. „Stálicemi jsou třeba černý bez, třezalka, šalvěj, heřmánek, řepík a kopřiva. Pokud by nepomáhaly, lidé by je přestali kupovat,“ vyjmenovává oblíbené bylinky určené především na lehčí problémy.
„Pokud bych měl doporučit něco jako prevenci před podzimním nachlazením, pak bych sáhl třeba pro echinaceu či rakytník. Vhodné jsou i hotové bylinné směsi na podporu imunity,“ vysvětluje s tím, že bylinky dobře pomáhají na chronické problémy, neboť mají minimální nebo žádné vedlejší účinky.
Některé rostliny mají ovšem v popisu svých účinků uvedeno, že jsou protirakovinné, což může leckoho zarazit. „V tom případě ale jde spíše o preventivní záležitost, rozvinuté nádorové onemocnění bohužel samotnými bylinami léčit nelze,“ zdůrazňuje Grešík, který bylinky doporučuje jako doplněk moderní medicíny.
Antibiotika doplní bylinky
Právě propojením moderní léčby a bylin se celý život zabývá vystudovaný lékař ze Slaného Jiří Landa. „Bylinky vnímám jako takzvanou podpůrnou léčbu. Třeba když při nachlazení dostanete od lékaře acylpyrin nebo antibiotika, doporučím k tomu popíjet bezinkový či heřmánkový čaj. V této kombinaci zjistíte, že se lépe vypotíte, lépe hojíte a nemoc rychleji ustoupí,“ vysvětluje, proč je zastáncem doplňkové fytoterapie, tedy léčby bylinami.
Bez chemie a levněPovolejte k boji proti běžným neduhům bylinky |
A co by Jiří Landa zvolil ve chvíli, kdy vás začne takzvaně škrábat v krku? „Šance, že škrábání odezní, může zvýšit užívání lichořeřišnice, šalvěje nebo islandského lišejníku. Záleží samozřejmě na intenzitě bolesti. Když už máte na mandlích čepy, jděte raději k lékaři, ať rozhodne, o jaké onemocnění jde a zda nasadit antibiotika,“ radí.
Jako prevenci před podzimními chorobami Jiří Landa doporučuje denně popíjet bezinku nebo heřmánek. „Můžete je i kombinovat a prokládat jitrocelem či lichořeřišnicí. Jednoduše proto, že tyto rostliny obsahují takzvané fytoncidy, tedy látky bránící množení mikroorganismů. Jde o taková rostlinná antibiotika,“ popisuje s tím, že z bylinek stačí uvařit čaj, tinktury už totiž mají účinek silnější.
Doplňkové využívání bylinek v moderní medicíně není šarlatánstvím. Však také lékař Landa, když má pacientům nějaké bylinky doporučit, vždy pečlivě studuje všechna vyšetření. Tedy diagnózu, propouštěcí zprávy z nemocnice, léky, které dotyčný bere, výsledky magnetické rezonance nebo CT, laboratorní vyšetření krve, moči, jaterní testy, alergie a podobně.
Na základě všech těchto poznatků může doporučit bylinky i při vážných onkologických onemocních, Crohnově chorobě nebo při onemocnění jater. „Třeba při podpůrné léčbě cirhózy se pracuje s 52 bylinami a je důležité správně zvolit i jejich poměr.“
Velmi dobře kombinovat moderní medicínu a bylinky umí podle něj italští lékaři, kteří mají fytoterapii jako postgraduální studium.
Rod Grešíků se bylinkami zabývá už několik generací. „Můj praděda byl světoznámý botanik a také léčil lidi. Otec po válce pracoval u tehdy známého léčitele Jana Mikoláška a já jsem jako kluk na chalupě sbíral byliny a těšil se, jak si jednou otevřu bylinnou lékárnu,“ vzpomíná Valdemar Grešík.
Právě jeho zmiňovaný praděd Viktor Greschik působil na Slovensku ve městě Levoča, kde sestavil herbář o pětadvaceti tisících položkách a je podle něho nazváno několik druhů hub. „Dodnes tam je jeho zahrada, kde pěstoval léčivé byliny. Bohužel je již zpustlá a jeho jméno připomíná jen pamětní deska na radnici a název jedné ulice,“ dodává pravnuk, který v Děčíně kandidoval i do zastupitelstva.
„Specifické bylinky pro politiky? Ty na tohle asi nezabírají. Spíš funguje nadhled a úsměv,“ podotýká.
