Je takové počínání ještě výstava? Jde stále o voyeurství, anebo spíš o pokus povýšit porno na umění? Podle sexuologa Petra Weisse nemá výstava s úchylkou zvanou voyeurství nic společného. „Nevím, o jakou jde výstavu, ale voyeurství je sexuální deviace, kdy pacient ze skrytu pozoruje intimní počínání anonymní ženy či žen,“ vysvětlil.
Sexkoučka Julie Gaia Poupětová chápe projekt Mária Petreje jako druh revolty proti v dnešní době se stupňujícímu puritánství na sociálních sítích i v médiích. Uměleckou výstavu vnímá jako vzdor o to větší, oč jsme v Čechách k erotice, sexualitě a nahému ženskému tělu liberálnější.
17. dubna 2018 |
„Je to umocněný vzdor proti regulacím odporujícím zdravému rozumu,“ myslí si a dodává, že ruku v ruce s revoltou jde i určitá dávka exhibicionismu a provokace. Je přesvědčená, že je to podobné, jako když navštívíte nudapláž nebo třeba saunu, zúčastníte se nějakého skupinového rituálu a sedíte při tom nazí natlačení jeden vedle druhého. „Člověk v takové situaci občas vidí a cítí různé vjemy.“
Jaké typy lidí výstava láká? Nejvíc zřejmě takové, kteří se rádi dívají. „Těžko posoudit, zda to budou spíš voyeuři či umělci, ale rozhodně bych tam nečekala rodiče s dětmi,“ uvažuje sexkoučka. Přichází zřejmě také nemalé množství párů, které si jdou pro inspiraci a zažít zajímavou atmosféru.
Na Facebooku se někteří návštěvníci svěřují se svými poznatky. Například jedna žena, která přišla v doprovodu partnera a stála o to se na výstavě svléknout a zařadit mezi modelky, to líčí to jako ohromný zážitek.
Může výstava Voayer kromě provokace také potěšit? Na to nelze podle Poupětové jednoznačně odpovědět. „U takto expresivní akce můžou pocity z výstavy hrát u každého na jinou strunu. Pokud je jeden z partnerů stydlivější a řadu erotických témat má díky výchově tabuizované, bude zřejmě reagovat negativně. A to se pochopitelně promítne i do vztahu,“ říká a osobně věří, že ve zdravé lidské společnosti existuje řada zdravých lidí s touhou po něčem jako zdravý exhibicionismus.
Zdravý exhibicionista prožívá podle sexkoučky Poupětové vědomou radost a ochotu sdílet nejen nahotu, ale i další intimitu s jinými lidmi. Zároveň si však uvědomuje, že pro takové sdílení musí být speciální podmínky a že nenastávají třeba v letní den pod stromem v parku u Národního muzea.
„Zdravé exhibicionistky jsou i mezi ženami,“ upozorňuje Gaia Poupětová. „Ale protože ženská sexualita ještě zdaleka neprodělala v naší společnosti emancipaci, bude to mnoha lidem připadat podivné či přímo zvrácené. Myslím si, že taková výstava odhaluje řadu tabu o ženské sexualitě a může mít díky silnému zážitku i vzdělávací význam v tom pozitivním slova smyslu.“
