„Jeden anglický byznysmen, s nímž jsem spolupracoval, mi tehdy řekl, že jestli chci hrát v důchodu golf, musím s ním začít hned, protože v pozdějším věku se jej už nenaučím. Ze začátku to bylo složité, míčky nelítaly, kam jsem chtěl, a k tomu je to žrout času,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro MF DNES třiašedesátiletý podnikatel, jenž byl do invaze na Ukrajině jedním z klíčových hráčů českého průmyslu na ruském trhu. V roce 2019 mu ostatně tehdejší prezident Miloš Zeman udělil státní vyznamenání.
Golfové hřiště se začalo u Kuřimi plánovat už v 90. letech, vy jste se do něj jako investor vložil až v roce 2004. Co vás přimělo k tomu, že jste do něj nasypal stamiliony? Údajně mělo spolykat až 400 milionů.
Dnes už říkám, že investice byly asi 450 nebo 500 milionů. V té době ke mně občas přicházeli politici, jestli bychom nepodpořili ten či onen klub. Když jsme se pak zpětně podívali, kolik jsme kde jako firma investovali, řekli jsme si, že se raději budeme něčemu věnovat naplno. Já jsem už navíc byl v té době členem místního klubu, a tak jsem řekl, že se do toho vložím. Původní plány jsme dali stranou, nicméně už na jaře 2005 jsme kopli do země a za rok se otevřelo první hřiště. Na podzim druhé a na jaře 2007 třetí.
Dnes jste na milionu metrech čtverečních.
Ano, hřiště má 105 hektarů. Za hru klidně nachodíte i dvanáct kilometrů.
Trhy v Rusku, Bělorusku a na Ukrajině představovaly 80 až 90 procent našich tržeb. Štěstím v neštěstí bylo, že už tehdy jsme pracovali ve střední Asii.